Co je cokolada na vaření?

Tajemství “čokolády na vaření”: Co se skrývá pod označením?

Na pultech obchodů se často setkáváme s produkty označenými jako “čokoláda na vaření”. Mnozí z nás předpokládají, že se jedná o klasickou čokoládu, jen v jiném, snadněji zpracovatelném, tvaru. Realita je však často složitější a mnohem méně čokoládová, než by se zdálo. Příkladem může být populární Orion “čokoláda na vaření” (bez čokolády v názvu), která odhaluje, že za marketingovým označením se skrývá produkt s výrazně odlišným složením.

Tento produkt, i přes své označení, obsahuje pouhých 32 % kakaové sušiny. To je podstatně méně než u skutečné čokolády, která by dle legislativy měla obsahovat mnohem vyšší podíl kakaa, aby mohla nést označení “čokoláda”. Namísto většího množství kakaové sušiny obsahuje tento výrobek značné množství kakaového másla. To samo o sobě není negativní, kakaové máslo je součástí čokolády, ale jeho vysoké zastoupení v kombinaci s nízkým obsahem kakaové sušiny napovídá o odlišném charakteru výrobku.

Kromě kakaového másla se v “čokoláda na vaření” objevuje šest povolených typů exotických tuků. Přesné složení těchto tuků obvykle není na obalu detailně specifikováno a jejich povaha se tak stává neznámou pro spotřebitele. Dále obsahuje polyglycerylpolyricinoleát, emulgátor, který napomáhá k dosažení požadované konzistence a usnadňuje zpracování.

Výsledkem je produkt, který se chová při vaření podobně jako čokoláda, ale svou nutriční hodnotou a složením se od ní výrazně liší. Nejedná se o čokoládu v pravém slova smyslu, ale spíše o kakaový produkt s nižším obsahem kakaa a s přidáním dalších tuků, které snižují výrobní náklady. Jeho použití je vhodné tam, kde je vyžadována specifická konzistence a cena hraje klíčovou roli, nikoliv ale tam, kde je cílem dosáhnout plné čokoládové chuti a kvality. Spotřebitelé by si měli být vědomi tohoto rozdílu a při výběru produktů dbát na přesné složení, nikoliv se spoléhat pouze na zavádějící marketingové označení.