Co na kuřecí kůži?

Ách, ta kuřecí kůže! Kdo by ji neznal, že jo? Mám ji taky, hlavně na pažích, no prostě hrůza! Vždycky jsem si připadala, jako bych měla věčně husí kůži. Co s tím? Vyzkoušela jsem kde co… vážně!

Tenhle krém s ureou, deset procent, říkali… No, nevím. Mažu se poctivě, fakt, ale zázraky se nedějí. Asi to chce čas, co? Jako, kdyby nestačilo, že se s tím člověk trápí už takhle dlouho… Ale snažím se, mažu a mažu. Ráno, večer… Někdy i během dne, když si vzpomenu.

Ještě jsem slyšela o něčem na posílení kožní bariéry. Co to jako je? No nic, asi to taky zkusím. Člověk se chytá všeho. Vzpomínám si, jak jsem jednou v létě byla v šatech a kamarádka se mě ptala, jestli mi není zima. Bylo mi trapně. Jako bych se neuměla oblíct, chápete? Přitom to byla jen ta prokletá kuřecí kůže!

No a pak ta dlouhodobá péče… Jasně, to je mi jasný. Jenže… jak dlouho? Měsíc? Rok? Celý život?! Ach jo. Ale co se dá dělat, že? Někde jsem četla, že urea pomáhá udržet vlhkost v kůži… něco kolem deseti procent by mělo být ideální. Tak uvidíme. Snad to jednou zabere a budu mít konečně hladkou kůži. Jen si to představte… Konečně si obléct šaty bez obav!