Co patří do mrkvového salátu?

Jaké ingredience patří do nejlepšího mrkvového salátu?

Hele, já si pamatuju, jak jsem kdysi dělala takový ten obyčejnej mrkvovej salát. Prostě mrkev, asi tři kousky, pak jedno jablko, co jsem zrovna měla doma. Pár kapek citronu, to bylo jasný, aby to nebylo tak mdle. A co tam dál, jo, to bylo to, co jsem si přidávala.

Někdy jsem tam hodila lžičku cukru, když jsem chtěla aby to bylo trochu sladší, ale spíš jsem měla radši med. To dodá takovou tu správnou chuť, víš co. Pamatuju si, jak jsem to poprvý zkusila s medem, bylo to jako objev. Měla jsem to doma v kuchyni v Berouně, bylo to někdy v létě 2021, myslím.

Tenkrát jsem to jedla jen tak, prostě jako rychlou svačinku. A dneska? Dneska už do toho dávám i trochu skořice, nebo třeba hrst vlašských ořechů. To udělá ten salát úplně jinej. Někdy i zakysanou smetanu, to je pak jako úplně jiný jídlo, ale to už je takový moje tajný.

Je to prostě o tom, jak to máš rád ty. Ten základ je jasnej, mrkev, jablko, citron, ale co tam přidáš pak, to je jenom na tobě. A to je na tom to nejlepší. Ta volnost. A ta chuť, když to všechno spojíš dohromady.

Co patří do Šopského salátu?

Sozopol. Léto 2019. S mojí tehdejší přítelkyní Anetou. To vedro bylo neskutečný, slunce pálilo do kamennejch uliček starýho města a my hledali stín a něco k snědku. Chtěli jsme jen něco malýho, lehkýho.

Našli jsme takovou zapadlou konobu s modrejma okenicema, s výhledem přímo na moře. Objednali jsme si prostě šopák. Čekal jsem tu naši českou hospodskou verzi, pár kousků zeleniny, posypaný eidamem.

A pak to přinesli. Ta hromada sýra nahoře, najemno nastrouhanýho, bílýho jako sníh. A ta chuť. Ty rajčata byly sladký, ne kyselý. Okurka křupala, nebyla to žádná vodová hmota. Všechno čerstvý, zalitý dobrým olejem. Byl jsem z toho úplně paf. Totální exploze chuti.

Od toho dne, od toho léta 2019 v Sozopolu, pro mě šopák není jen salát. Je to vzpomínka na to vedro, na sůl ve vzduchu a na tu neuvěřitelnou chuť Bulharska. Už nikdy jsem u nás nejedl lepší.

Šopský salát obsahuje: rajčata, salátové okurky, papriky (syrové nebo pečené), cibuli a je posypaný nastrouhaným sýrem sirene (balkánský sýr).

• Původ salátu je v 50. letech 20. století v Bulharsku, kde vznikl jako produkt státní turistické agentury Balkanturist.
• Jeho barvy – bílá (sýr), zelená (okurka) a červená (rajčata, paprika) – byly záměrně zvoleny, aby odpovídaly barvám bulharské vlajky.
• Pojmenování po regionu Šopluk (kde žijí Šopové) je čistě marketingový tah, salát z této oblasti přímo nepochází.
• Klíčovou surovinou je sýr sirene. Je to slaný bílý sýr ve slaném nálevu, který je základem balkánské kuchyně.
• Zálivka je minimalistická: pouze slunečnicový nebo olivový olej a někdy vinný ocet. Sůl se obvykle nepřidává, protože sýr je slaný dost.

Jirka, 34 let, Praha.

Jak udělat salát coleslaw?

Půl hlávky bílého zelí a dvě mrkve nakrouhejte na tenké nudličky. V misce smíchejte kelímek řeckého jogurtu, lžíci vinného octa, lžičku třtinového cukru a špetku soli. Všechno dohromady pořádně zamíchejte a nechte v lednici minimálně hodinu odpočívat.

A teď pro ty, co to chtějí udělat pořádně, jako když vařila babička a nešetřila na ničem. Vezměte to nebohé zelí a udělejte z něj nudličky tenké jak pavučina. Pak popadněte mrkev a na struhadle jí dejte co proto, ať se nenudí. Tohle je základ, bez toho to je jak auto bez kol, prostě to nejede.

Ta pravá alchymie ale začíná u zálivky. Do misky flákněte řecký jogurt, pokud zrovna držíte dietu do plavek. Jestli jste ale normální člověk, co má rád život, použijte poctivou majonézu, ta tomu dá ten správnej šmrnc. Přisypte trochu cukru, ať to není kyselý jak ksicht po ránu, cákněte tam octa, osolte to a je to. Všechno to smíchejte dohromady s takovou vervou, jako byste míchali beton na stavbě.

• ZELENINOVÝ MASAKR: Zelí a mrkev musí být na tenko. Kdo to nakrájí na kusy jak polena do kamen, zaslouží si jíst jen suchý chleba.
• ZÁLIVKOVÁ VĚDA: Nebojte se experimentovat. Někdo dává jogurt, někdo majonézu, někdo půl na půl. Poměr ocet:cukr je klíčový, ochutnávejte, dokud nebudete spokojeni jak batole po kojení.
• NEPODCEŇUJTE ODPOČINEK: Ten salát se musí uležet. Musí! Dejte ho do lednice a zapomeňte na něj aspoň na hodinu. Zelenina zkřehne a chutě se propojí do takové symfonie, že i Beethoven by záviděl.

Pár fíglů, co vám v kuchařce neřeknou:

• Přidejte najemno nasekanou cibulku. Dodá to říz, že se vám protočí panenky.
• Kdo má rád pikantní, přidá špetku pepře nebo lžičku dijonské hořčice. To je pak jízda.
• Někdo strouhá i kousek celeru. Já, Jarda Novotný z Prahy 4, to dělám pokaždé a salát je pak svěží jako ranní vánek u rybníka.
• Skladování: Druhý den je coleslaw ještě lepší. Je sice trochu víc vodnatý, jako by se zpotil strachy, ale chutě jsou naprosto božské. Ideální příloha k pečenému masu nebo grilovačce.

Co se hodí k mrkví?

Mrkev se skvěle doplňuje s jablky, citrusy, pastinákem, celerem a dýní. Chuťově ladí s oříšky, mákem a olivovým olejem.

Ach, ta mrkev. Vždycky si říkám, co s ní zas dělat. Teda kromě klasiky. Jíst ji jen tak? Nuda. Ale co vlastně k ní? Vím, že k ní jdou jablka. Jo, dělala jsem jednou mrkvový salát s jablkem, bylo to fajn. A citrusy? Mmm, pomeranč. To taky. Moje babička vždycky dávala trochu citronu do nastrouhané mrkve. Proč? Nevím, asi aby nezhnědla, nebo pro chuť?

Pak jsou tu ty další věci. Hrušky. S mrkví? To jsem nikdy nezkoušela. Meruňky, to zní sladce. To by šlo do nějakého koláče, ne? A rakytník? Brrr, ten je kyselý, ale prý je zdravý. Sladká mrkev a kyselý rakytník, to by mohlo být zajímavé kombo. Mám ho na zahradě, teda spíš sousedka, pořád mi nabízí.

Další zelenina... pastinák, jasně, to je skoro jako mrkev, jen jiná chuť. Vodnice. Ty dělám často s mrkví, do polévky, to je jasný. Řepy a ředkve, to jo, barevné saláty! Ale to už moc nekombinuju, spíš zvlášť. Pórek, celer, dýně. To je základ do všeho. Hlavně do vývaru, že jo. Dýňová polévka s mrkví, to je klasika podzimu. Paprika a rajče? No jasně, do guláše! Vždyť to tam házím automaticky.

A ty tuky! To je důležité! Sladký kořen, to je mrkev, jasně. A tuk. To vím! To jsem někde slyšela, že mrkev potřebuje tuk, aby se z ní vstřebal vitamín A. Jinak je to k ničemu, skoro. Takže třeba oříšky. Lískové a vlašské. To dělám, sypu si je na ten mrkvovo-jablečný salát. Mák! Mák do mrkvového koláče, to je boží! Mandlové máslo, tahini – to je na co? Do hummusu s mrkví? Nebo na nějakou orientální úpravu? Olivový olej, výrazný olivový olej, to je nutnost. Ten dobrý, ne ten levný.

Takže si to shrňme, pro mě, abych si pamatovala:

• Ovoce: Jablka, hrušky, meruňky, citrusy, rakytník. Tyhle sladké/kyselé chutě.
• Zelenina: Pastinák, vodnice, řepy, ředkve, pórek, celer, dýně, paprika, rajče. Prakticky celá zahrádka.
• Tuky a oříšky: Lískové, vlašské, mák, mandlové máslo, tahini, olivový olej. Nezapomenout! Vitamín A potřebuje tuk.

Co jsem zapomněla? Ještě jsem chtěla zmínit, že mi nedávno kamarádka říkala, že mrkev je super i na zrak. Asi proto ty vitamíny. A taky na imunitu, teď v zimě, to je důležité. Vždycky přidat nějaký tuk, jinak se z ní prostě ty dobré věci nevytáhnou. Jdu si udělat nějakou mrkvovou pomazánku s tahini, to by šlo. Nebo s kouskem sýra. Sýr taky tuk, že jo. Hlavně nezapomenout, že čerstvá mrkev je nejlepší. A z té mojí zahrádky, tak té je dost.

Co se dává do Šopského salátu?

Do šopáku patří svěží rajčata, křupavé okurky a paprika – ta syrová dává říz, pečená zas takovou tu zemitou duši. K tomu cibule, která vhání slzy do očí, ale taky do salátu, a samozřejmě balkánský sýr. Ten je tam jak král na trůně. Posypáno petrželkou, aby to celé pěkně prokouklo. Jo, a ty barvy prý mají připomínat bulharskou vlajku. Takže si vlastně dáváte kus vlasti, akorát jedlý.

Proč zrovna tyhle ingredience?

• Rajčata: Jsou základem, dodávají šťavnatost a lehce nakyslou chuť. Jako když vám někdo poví vtip a vy se smějete ještě pár vteřin potom.
• Okurky: Pro ten svěží chladivý pocit. Jako když najdete ponožku, o které jste si mysleli, že je ztracená navždy.
• Paprika: Syrová je jak mladý rebel, co jde proti proudu. Pečená je jako moudrý stařešina, co už něco zažil a má hloubku.
• Cibule: Ta dodává ten šmrnc, tu jiskru. Je to jako ten kamarád, co vždycky řekne něco nečekaného a vy si říkáte: "To mu fakt věřím!"
• Balkánský sýr: Ten je tam prostě proto, aby všechno spojil a dodal tu slanou symfonii. Prostě to ono.
• Petrželka: Finální tečka, která to všechno oživí. Jako když v seriálu konečně vyřeší záhadu.

Trocha té historie a geografie (ale ne nudně!)

Název "šopský" prý odkazuje na oblast Šopi na západě Bulharska. Ale co si budeme povídat, v té době asi ještě neměli ledničky a saláty byly spíš náhoda než záměr. Každopádně, sýr se tradičně drolí rukama – žádný nůž, to by byla urážka tradice! A pozor, na původním receptu se nepoužívá olivový olej, ten je spíš taková moderní vymoženost. Takže pokud chcete autentický zážitek, sáhněte po oleji, který je tak nějak... neutrální. Jako když si povídáte s někým, kdo vás moc nezajímá, ale slušnost velí poslouchat.