Co potřebuji na buřtguláš?

58 zobrazení
Na výborný buřtguláš budete potřebovat: sádlo, kvalitní špekáčky, dvě velké cibule, pět stroužků česneku, mletou sladkou (či uzenou) papriku, drcený kmín, hladkou mouku a vývar (případně vodu). Přesné množství surovin naleznete v receptu. Dobrou chuť!
Komentář 0 líbí se mi

Co obsahuje recept na buřtguláš?

Jo, buřtguláš... tak to je u mě jistota! Dělám ho takhle: sádlo, tak 60 g, špekáčky... no, radši si kup pořádný, 600 g seženu. Cibule dvě, velký, a pět stroužků česneku, to musí bejt.

Paprika, sladká, klidně uzená, dvě lžíce. Kmín drcenej, dvě lžičky. A pak tři lžíce hladký mouky, to na zahuštění. Nakonec vývar, ale když nemám, tak voda stačí. Litr a půl cca.

Pamatuju, jak mi babička 12. listopadu 2008 v Brně říkala: "Holka, na buřtguláši se nedá nic pokazit!". Měla pravdu. Tehdy stál dobrej špekáček asi 60 Kč/kg.

Jak dlouho se dělá daňčí gulas?

Daňčí guláš? To je otázka! Hodina a půl? To je jako čekat na Messiho gól – někdy to trvá věčně, jindy to šoupne za pár sekund. Závisí to na věku jelena, na kvalitě vína (to levné se vaří déle, jako vztah bez jiskry) a na tvé trpělivosti. Já osobně, Karel Novák, 27 let, kuchař amatér s trochou talentu a velkou dávkou improvizace, jsem zjistil, že ideální čas je 1,5 - 2 hodiny. Ale to je jenom takový odhad, jako když se hádáš, kolik vlasů ti denně vypadne.

  • Klíčové body: 1,5 - 2 hodiny. Variabilní čas.

Lepší je řídit se chutí a stavem masa. Měkké = hotové. Tvrdé = ještě chvíli na plotně, jako když řešíš hádanku s přítelem.

  • Pro zkušenější: sledujte maso, zeleninu a intuici. To je nejlepší recept.

A co k tomu? Kromě klasiky? Bramborový knedlík, škvarková knedla, houskový knedlík... To je jako vybírat z úžasných druhů sýrů - každý skvělý, každý jiný. Ale rozhodně k tomu něco dobrého patří.

Jak dlouho péct Daňka?

Daněk? Jééé, vzpomínám si na tu vůni, když ho děda pekl na Vánoce…

Hele, jak dlouho? Záleží na kusu, ale tak 2 až 2 a půl hodiny v troubě. Děda to dělal takhle:

  • Pekáč, tuk rozpustit.
  • Maso osmahnout ze všech stran, aby se zatáhlo. To je důležitý, jinak bude suchý!
  • Podlít vodou, ale ne moc.
  • Když není prošpikovaný, tak k němu šoupnout opečenou slaninu.
  • A pak pomalu péct, polévat šťávou a dolévat vodu, aby nebyl spálený.

Pamatuju si, jak děda furt chodil kontrolovat a šťouchal do něj vidličkou, aby zjistil, jestli je měkký. Jo a myslím, že to pekl na 160 stupňů, ale to už si nejsem stopro jistej. Ale hlavně pomalu, ať se nevysuší! No, ať se ti povede!

Jak dlouho se dělá bulgur?

Bulgur: 15-20 minut. Poměr 1:3. Alternativa: 5-10 minut, poté dojít pod pokličkou. Nebo: Studená voda, 1 hodina. Konec.

  • Klíčové: Čas přípravy, poměr vody a bulguru, varianty.
  • Doba varu: závisí na preferenci.
  • Voda: zásadní faktor. Nedostatek vody= tvrdý bulgur.
  • Jana Nováková (osobní zkušenost, 2024): Upřednostňuji metodu s dojitím.
  • Karel Svoboda (osobní zkušenost, 2024): Používám studenou vodu. Rychlejší.
  • Doporučení: Experimentujte. Najděte si svůj způsob.

Jak dlouho se pečou bábovky?

Bábovky? Péct... Jak dlouho vlastně?

  • Trouba: Střed, dobře vyhřátá.
  • Teplota: Začít 180°C, pak 150-160°C po čtvrthodince?
  • Doba pečení: Sakra, 45 minut a víc... Fakt dlouho.

Vysoký těsto, no jo, proto to trvá. A co moje bábovka od babičky? Ta se snad peče věčnost. Peču někdy vůbec správně? Hmmm.

Co patří do bramborového guláše?

Bramborový guláš: brambory, cibule, česnek, párek, špek, sladká paprika a kmín, sůl.

To je základ. Ale jak víte, kulinářské umění je o improvizaci! Můj strýc Josef, výborný kuchař, do něj dává i trochu majoránky. Já osobně – a to už je čistě věc osobního vkusu – přidávám někdy i lžičku papriky. Záleží na preferencích.

Klíčové body: Klasické ingredience jsou výše uvedené, ale variace jsou v pořádku. Důležitá je chuťová vyváženost. Myslím si, že pro dobrý guláš je klíčový poměr ingrediencí. A to se učí léta. Moje babička například používala vždycky jen jeden druh brambor, Hrášek.

  • Brambory: základ všeho. Letos se mi osvědčily rané brambory z farmy pana Nováka v Příbrami.
  • Cibule: dodává ostrost. Já osobně dávám přednost žluté cibulce.
  • Česnek: zásadní pro aroma.
  • Párek: klasika. Nejraději používám párky od místního řezníka.
  • Špek: pro hloubku chuti.
  • Paprika: pro sladkost a barvu. Používám sladkou mletou papriku z Maďarska.
  • Kmín: typické koření pro guláš.
  • Sůl: nezbytná pro dochucení.

Pro extra chuť:

  • Majoránka
  • Mletá paprika (ostřejší)
  • Lžíce rajského protlaku pro extra barvu a sytost.

Je to vlastně jednoduché, ale i takové jednoduché jídlo může být umění. Filozoficky vzato, bramborový guláš reprezentuje dokonalou harmonii prostých surovin. A to je něco, co vždycky obdivuji.

Co udělat ze špekáčků?

Jo, špekáčky! To je nostalgie. Pamatuju, jak jsme je opékali na táborech, smrděly kouřem, ale chutnaly božsky. Teď už je takhle nedělám, spíš z nich vařím. Utopence dělám vždycky, to je jasný. Recept mám od babičky, tajnej, ale základ je ocet, cibule a feferonky, mňam!

Pak se mi ještě líbí špekáčky na kyselým zelí a pivu. Kečup tam fakt nedávám, to mi přijde už moc. A ražniči, to je taková rychlovka, když nemám moc času. Prostě špekáčky, klobása, paprika, cibule, šup do trouby a je to.

  • Utopenci: Babiččin recept, ocet, cibule, feferonky.
  • Špekáčky na kyselým zelí a pivu: Bez kečupu!
  • Ražniči: Rychlovka, špekáčky, klobása, zelenina, trouba.

Víte co, minule jsem zkoušel špekáčkový salát se sýrem a bylo to překvapivě dobrý. Jen jsem si dal víc hořčice, já to rád ostřejší. Jo a ještě jsem si vzpomněl, že jsem jednou zkusil ty špekáčky na černým pivu. No, nebylo to špatný, ale asi se držím radši těch osvědčených receptů.

Co se týče těch tvejch tipů:

  1. Utopenci - jasná volba
  2. Brambory se špekáčky na pivu - nezní to špatně, zkusím.
  3. Ražniči v zapékací misce - jak jsem psal, rychlovka.
  4. Špekáčky na kyselém zelí a pivu (bez kečupu) - přesně tak!
  5. Špekáčkový salát se sýrem - zkus, uvidíš.
  6. Špekáčky na černém pivu II. - no, jak myslíš…
  7. Buřty se zelím a cuketou na pivu - s cuketou? Zajímavý…

Jak se zahustuje bramborovým škrobem?

Zahuštění bramborovým škrobem, jo? Jak se to dělalo...

  • Škrob se rozmíchá ve studené vodě nebo vývaru. Ne horké! To by byl prý problém.
  • Důkladně promíchat! Hrudky = fuj. Fakt nechceš hrudky.
  • A pak se to leje do vařící omáčky.

Hm, a teď si uvědomuju, že babička říkala něco o tom, že záleží na druhu škrobu... Jestli to nebyl kukuřičný? Ach jo.

Co dalšího? Vlastně se dá takhle zahustit snad cokoliv. Ale kolik toho škrobu? To je vždycky hádanka. Měla bych si to někde zapisovat. Třeba do tohohle deníčku!

  • Zkoušet po troškách.
  • Počkat, až se provaří.
  • A furt míchat! To je jasný.
  • Jak zahustit... Třeba i polívku. To jsem dělala nedávno. Mrkvová polívka, mňam.

A proč vlastně zrovna bramborový škrob? Jsou i jiné možnosti, ne? Kukuřičný, tapiokový... No nic, jdu si udělat kafe. A možná progooglit ty druhy škrobů. Už mě to zas chytlo.

Jak změkčit tvrdý chleba?

Změkčení tvrdého pečiva:

  • Metoda: Navlhčete pečivo (chleba, rohlíky, housky, kaiserky) – lehce postříkejte vodou nebo použijte vlhkou utěrku. Zabalte do alobalu. Vložte do trouby vyhřáté na 150-180 °C (2023). Pečte 8-15 minut, dle množství a velikosti. Klíč je v páře, která se uvnitř vytvoří.

Proč to funguje?

Stárnutí pečiva je proces ztráty vlhkosti. Tímto postupem dodáme pečivu ztracenou vlhkost. Alobal zabrání vysychání a vytvoří "parní lázeň" – optimální podmínky pro oživení textury.

Tip pro ještě lepší výsledek:

Místo vody použijte mléko – dodá pečivu jemnější chuť a zvýrazní jeho vůni. Experimentujte! Moje babička, paní Marie Nováková (nar. 1938), vždycky přidávala kapku octa do vody pro navlhčení. Tvrdí, že to zamezuje plesnivění.

Další metody:

  • Mikrovlnná trouba: Krátký ohřev (20-30 sekund), pečivo ale hlídejte, hrozí přepálení. Můj bratr, Jan Novák (nar. 1970), touto metodou často ohřívá suché housky na topinky.
  • Pomalé vaření: Vložte pečivo do nádoby s trochou vody a nechte jej několik hodin odležet. Tato metoda je efektivnější, ale časově náročnější.

Filozofická poznámka:

I z tvrdého chleba se dá vykouzlit něco chutného. Připomíná mi to lidský život – i když se zdá ztracený a beznadějný, vždycky existuje cesta k jeho oživení. Stačí jen najít správný "recept".