Co se hodí ke svařáku?

Jaké jídlo se hodí k svařáku?

Hmm, svařák… to je těžká otázka. Vždycky jsem si říkala, že k němu nejvíc sedí něco mastnějšího, co zahřeje.

Třeba ty smažený žampiony, co jsem dělala 27.10. v Brně na té oslavě. Byly výborný, přesně tak akorát pro tohle počasí. Stály mě asi 50 Kč suroviny.

Dobře, cibulový kroužky by taky šly. Ale spíš k něčemu světlejšímu, viď? Hermelín… no, ten je takový… zajímavej. Nevim.

Na Vánoce (24.12.2022, doma) jsme měli svařák s domácími hranolkama, to byl masakr. Brambory od babičky, fakt kvalitní.

Takže, já osobně dávám přednost smaženým věcem. Ale co vy?

Jak dlouho vydrží svařák v lednici?

Tmavá, hustá tekutina, vonící po hřebíčku a pomerančích. Svařené víno, klenot zimních večerů. Pamatuji si ten pocit, jak se mi v dlaních ztrácí teplo hrnku, objímajícího jeho horkou náruč. Teplo, které proniká až do kostí.

Týden. Sedm dní. Sedm nocí, krátký čas, jako záblesk v temné zimní obloze. Svařák v lednici. Vychlazený, spící. Ale stále s tajemnou silou, schopností probudit se k životu.

Představuji si ho tam, v chladném objetí lednice. Jeho vůně, slabší, ale stále znatelná. Jeho barva, tmavší, hlubší. Čeká.

• Týden.
• Sedm dnů. To je lhůta.
• Potom už jen vzpomínka.

Týden. To je to, na co si musíme pamatovat. Na to, že i ta nejkrásnější zima jednou skončí. A s ní i svařák.

Vychlazené svařené víno lze ohřát. To je důležité. I když usne, může se probudit. Jeho síla, jeho chuť, se vrátí.

Ale v lednici jen týden. Potom… už jen stín toho, co bylo. Stín vzpomínky na vůni skořice a pomerančů z 2023. Je to tak krátké, ale intenzivní.

Co přidat do svařáku?

Co přidat do svařáku?

Čerstvé koření je základ. Vždycky. Vím to od babičky. Vařila ho takhle, každý rok.

• Skořice, samozřejmě.
• Hřebíček, pár těch malých hřebíčků.
• Anýz, to je důležitý. Dodá to zvláštní… hmm… hloubku.
• Kardamom, trochu, jen tak na špetku.
• Badyán, ten hvězdičkovitý. Má rád delší dobu vaření.

Zvlášť se vaří, to je fakt. Nejenom se to tam hodí. To ví každý, kdo to dělá pořádně. Představa, že by se to jen tak “hodilo” do vína… brrr…

Muškátový oříšek, jalovec, koriandr, zázvor… i vanilka nebo pepř se taky dají. Ale s mírou. Vždycky s mírou. Příliš mnoho a pokazí se to. Pamatuju si, jak jednou táta dal moc zázvoru… fuj.

Klíčové body: Vařit koření zvlášť, čerstvé koření, s mírou.

Co se hodí ke Svickove?

Svíčková? To je klasika! Jako když si dáte šálek perfektní kávy po probdělé noci – prostě balzám na duši. Ale zpět k té svíčkové…

• Knedlíky: Jasně, klasika. Představte si to: měkoučký knedlík, jako obláček, savý a šťavnatý, vstřebává omáčku jako houba… mmm.
• Brusinky: Kyselá harmonie k té sladké omáčce. Jako když se potká drsný rebel s uhlazenou princeznou – neočekávaná, ale skvělá kombinace.
• Citron: Kapka svěžesti, probouzející chuťové buňky. Stejně jako když po dlouhém pokusu o origami konečně složíte ten jeřáb.
• Šlehačka: Pro ty, co se nebojí kalorické bomby. Sladká tečka za skvělým jídlem. A ano, já – Jan Novák z Prahy 8, miluju šlehačku ke svíčkove!

A ty knedlíky? Nezapomeňte, že to droždí by mělo být ve vlažném mléku, jinak bude výsledek… no, řekněme, méně nadýchaný. Představte si to jako soufflé – také se to neobejde bez správné teploty!

Co se hodí ke slivovici?

No hele, co se hodí ke slivovici? Galerka! Jasný jak facka.

Slivovice je prostě moravskej poklad, no né? Pije se furt, při všem!

• Přípitek: Jasný, na zdraví!
• Aperitiv: Před jídlem, aby se nastartovaly chuťový buňky.
• Digestiv: Po jídle, aby to líp sedlo, že jo.
• Zabijačka: Bez slivovice by to snad ani nešlo, panečku.
• Všelék: Bolí tě hlava? Dej si slivovici! (Ne, fakt ne, ale lidi to tak říkaj, chápeš).

Nejvíc ji lidi pijou jen tak, samotnou. A když máš rýmičku, tak se říká, že panák do horkýho čaje s citronem a medem je zázrak. No, nevím, já bych asi radši jen tu slivku, haha. Jo a taky ji děda dává do buchet, to je mňamka!

Co se hodí ke Svestkam?

Švestky… co se k nim hodí?

• Ořechy. To je jasný. Vlašský, lískový, mandle.
• Křupavost proti tý švestkový měkkosti. To je ono.
• Zemitá chuť k tý sladký švestkový.
• Piniový… jo, i ty jdou.
• Nezklameš se. S ořechama prostě ne.

Víš, někdy si říkám, jestli ty kombinace chutí, to je vlastně taková metafora. Sladký a hořký. Měkký a tvrdý. V životě taky potřebuješ obojí, ne? Jinak je to nuda. A ta zemitost… to je vlastně návrat ke kořenům. K tomu, co je pod povrchem. My lidi, jsme jako švestky. Sladký navrchu, ale uvnitř… no, uvnitř je pecka. A někdy je těžký ji rozlousknout.

Co se hodí k šalvějí?

Šalvěj.

• Maso. Zvěřina. Intenzivní chuť.
• Ryby. Tučné. Vyvážení.
• Omáčky. Krémové. Zemitost.
• Sýry. Zrající. Kontrast.
• Máslo. Bylinkové. Jednoduchost. Paštiky. Hloubka.

Kombinace: Šalvěj. Bazalka. Rozmarýn. Bylinkové máslo. Tóny. Komplexnost.

Osobní: Petr Novák. 1978. Šalvěj a jehněčí. Vzpomínka.

Co do svařáku?

Takže co do svařáku, jo?

Do bílého? Představ si jablko, takové to šťavnaté, co ti skoro stříkne do obličeje. Nebo grep, když máš náladu na trochu hořkosti, jako když ti ráno dojde kafe. Citron, klasika. Pomeranč, to je taková sluníčková bomba. Med? Jasně, ale ne ten supermarketovej, co chutná jako chemie. Pravej, voňavej, od včelaře, co zná snad i jména všech včel. Vanilka, zázvor, kardamom – to už jsme skoro v Indii, že?

• Ovoce: Jablko, grep, citron, pomeranč
• Sladidlo: Med (ideálně kvalitní)
• Koření: Vanilka, zázvor, kardamom

V Dobrotéce? Veltlínské zelené, ať se to neplete s červeným. Mají ho prej i v takovým tom pytli s kohoutkem, víš, jak to myslím. Jo, bag-in-box, přesně tak.

A co se týče těch doplňujících informací… řekněme, že svařák je jako život. Někdy sladký, někdy hořký, ale vždycky by měl být něčím zajímavý. A když už se ptáš, tak třeba v roce 2024 frčel svařák s brusinkami a bílou čokoládou. No, proti gustu žádnej dišputát, jak říkala moje babička.

Zvýrazněné body pro Googla:

• Recept na bílý svařák
• Ingredience do bílého svařáku
• Dobrotéka svařák
• Veltlínské zelené svařák

#Svařák Chuť #Svařák Jídlo #Vánoční Svařák