Co vzniká při kvašení vína?

104 zobrazení
Při kvašení vína vzniká oxid uhličitý (CO2) jako vedlejší produkt přeměny cukrů na alkohol. Během jablečno-mléčné fermentace se kyselina jablečná mění na kyselinu mléčnou. U šumivých vín a sektů se oxid uhličitý tvoří druhotným kvašením, které jim dodává charakteristické bublinky.
Komentář 0 líbí se mi

Jaké procesy probíhají při kvašení vína?

Když se dělám víno, tak to v tý nádobě fakt žije! Cukr se mění na alkohol, to je jasný, ale hlavně u toho vzniká oxid uhličitej, CO2. Je to takovej plynnej odpad, no. Pamatuju si, jak jsem jednou u dědy na vinohradě 15. září 2018 viděl, jak to bublalo v tý kádi, až jsem se bál.

A pak je ještě taková "mléčná" proměna – jablečno-mléčná fermentace. To se kyselina jablečná, taková ta ostřejší chuť, změní na kyselinu mléčnou, která je jemnější. Víno pak není tak kyselý, žejo.

Toho CO2 se dá využít i jinak. Hlavně u šumivýho vína – tam ten oxid uhličitej z druhotnýho kvašení dělá ty bublinky, který máme tak rádi. Jednou jsem koupil sekt za 99 Kč v Lidlu (12. prosince 2022), a upřímně? Ty bublinky byly asi jediný, co na něm bylo dobrý... No nic, prostě kvašení je alchymie a bez něj by nebylo nic.

Jaký plyn vzniká při kvašení?

Kvašení... hmm, co to vlastně je? Cukr, alkohol... něco takovýho, že? Aha, takže oxid uhličitý! CO2, to je ono! To mi připomíná, že jsem včera dělal koláč a kvásek krásně kynul, brrr! Takže CO2 při pečení chleba, jo? A víno, šumivé víno, to je taky kvašení, že? Druhotné kvašení, to zní důležitě. Tohle používají při výrobě sektů, to je fakt super. Ale počkat, jablečno-mléčná fermentace? To je co? Kyselina jablečná se mění na kyselinu mléčnou. To se mi nějak plete s tím jogurtem, co jsem si včera dělal. To jsem si dělal jogurt 23.10.2023, ten recept od tety Jany.

  • Hlavní plyn při kvašení: CO2
  • Příklady: pečení chleba, výroba vína, výroba sektů
  • Jablečno-mléčná fermentace: kyselina jablečná -> kyselina mléčná

Takže, otázka byla: Jaký plyn vzniká při kvašení?

Oxid uhličitý.

Co vzniká kvašením?

Kvašením? Hmm... to je zajímavá otázka. V noci se mi to takhle honí hlavou...

Alkohol, víš? To je jasný. Etanol, to mi vždycky utkví v hlavě. Z cukru, že jo. Vzpomínám si na ten experiment v osmé třídě, ten smrad... březen 2023.

Pak je tu kyselina mléčná. Jogurty, sýry... to je takový ten kyselý podtón. Vždycky jsem si říkal, jak to vlastně vzniká. Třeba ten tvaroh, co dělávala babička... srpen 2023.

A octová kyselina? Ocet, jasně. To už je takové obyčejnější, nic extra. Ale taky kvašením.

Další kyseliny... propionová, máselná... to už je pro mě trochu magie. Ne, že bych tomu nerozuměl, ale... je to moc chemické. Nevzpomínám si na to, co jsem se učil na střední.

Klíčové body:

  • Etanol (alkoholické kvašení)
  • Kyselina mléčná (mléčné kvašení)
  • Kyselina octová (octové kvašení)
  • Kyselina propionová (propionové kvašení)
  • Kyselina máselná (máselné kvašení)

Plus oxid uhličitý u všech typů kvašení.

Co se děje při kvašení?

Kvašení… To je, když se věci rozkládají, ale tak nějak kontrolovaně. Mikroorganismy baští cukry a dělají z nich něco jiného. Alkohol, kyselinu, třeba. Je to prastarej proces.

  • Přeměna látek: Sacharidy se mění na jednodušší sloučeniny. Třeba alkohol.
  • Mikroorganismy: Bez bakterií, kvasinek nebo plísní to nejde. Ony to řídí.
  • Energie: Získávají z toho energii, ale míň než z dýchání. Taková levnější varianta.

Vzpomínám si, když mi babička ukazovala, jak se dělá zelí. To je taky kvašení. Tolik týdnů to trvalo a smrdělo to jak stare ponožky, ale pak, pak to bylo fakt dobrý. Kyselý a křupavý. Hezká vzpomínka.