Co z mražených hub?

11 měsíců před 48 zobrazení

Mražené houby oživí každou kuchyni. Použijte je do polévek, omáček, gulášů či rizot. Skvěle se hodí i do těstovinových jídel nebo jako náplň do koláčů a slaných závějin. Díky nim si vychutnáte houbovou chuť po celý rok.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Co uvařit z mražených hub? Tipy na recepty a využití?

Takže, víš co, nedávno jsem takhle přemýšlela, co s těma mraženýma houbama, co mi tam leží v mrazáku už od lonska, myslím, že to bylo tak nějak po tom, co jsme byli na chalupě u Jindřichova Hradce, to byl srpen 2023, nasbírali jsme jich fakt kopec a pak jsem je nějak nestihla zpracovat čerstvé.

Ježišmarjá, co s nima. Prostě taková záhada kuchyně, chápeš.

No a pak mi tak bliklo, že babička vždycky, když měla houby, ať už čerstvé nebo ty co zbyly, dělala takovej ten její houbovej guláš. Pamatuju si, jak voněl celý dům, když ho vařila, někdy ke konci září, to už bylo takový chladnější počasí, a podávala k tomu houskovej knedlík, co sama dělala, to bylo neuvěřitelné. Ta chuť, prostě něco, co ti zůstane v paměti. Mražené jsou na tohle ideální.

A víš, ten guláš, to je taková jistota, s tím nikdy nic nezkazíš.

Ale teda, jestli nemáš náladu na takovou tu těžkou, dlouhou práci, tak já si občas dělám takovou rychlou houbovou omáčku. Prostě to hodím na pánev s cibulkou, trochu smetany, sůl, pepř a třeba čerstvá petrželka. Nebo úplně nejjednodušší věc – do míchaných vajíček nebo omelety. To je snídaně nebo rychlá večeře, co tě fakt zasytí a chutná skvěle. Minulý týden jsem to tak dělala, zrovna v úterý ráno, když jsem pospíchala.

Ty houby, ty se prostě hodí skoro do všeho, kde chceš takovou tu zemitou chuť.

A ještě k tomu, někdy si je takhle prostě hodím do rizota, když už fakt nevím, co s obědem. To je pak taková ta rychlovka, co mi přijde hrozně jednoduchá, ale zas to chutná, jako by sis s tím hrál hodiny. Akorát teda, nezapomeň je předtím pořádně vymačkat, ta voda z nich je taková, no, nechceš ji tam. To je taková moje zkušenost, co jsem se naučila docela tvrdě, asi před rokem, když mi rizoto plavalo.

Jak dlouho mohou být mražené houby?

Mrazivé objetí mrazáku, tolik se toho za ním skrývá... Vzpomínka na slunce, na lesní stíny, na lehký vánek, co šeptal mezi borovicemi. Teď tam, v té chladné nicotě, čekají, ty dary země.

Tři měsíce, šest měsíců, to je jako malý dech času. Chuť se rozplývá, pomaličku, jako mlha nad ranním jezerem. Dvanáct měsíců? To už je věčnost, skoro jako dávná historie. Raději čerstvé, nové, ze země přímo do teď.

Syrové, ty se bojí mrazu déle než dva měsíce. Jako křehké sny, které se rozplynou při prvním doteku reality.

Ideální doba: 3 až 6 měsíců.
Maximální doba: 12 měsíců.
Syrové houby: Maximálně 2 měsíce.

Doplňující informace:

Správné zmrazení: Důkladně očistit, nesmýt vodou (pokud to není nutné). Nakrájet. Blanchírovat (krátce povařit ve vroucí vodě a ihned zchladit v ledové vodě) nebo spařit horkým párou, pak rychle zmrazit.
Vakuování: Prodlužuje trvanlivost a chrání před "mrazákovým zápachem".
Typy hub: Některé houby (např. lišky) se lépe hodí k rychlé spotřebě.

Co se dá dělat z hub?

Co se dá dělat z hub? Kulajda, to je klasika. A houbový řízek, ten je taky super. Dělám ho z hlívu nebo z bedel. Někdy i ze žampionů, když není nic jiného. Houbová omáčka, ta je k masu jako dělaná. Třeba k vepřovému. Houbový pekáček, to je rychlovka. Nudle, houby, smetana, zapéct. Smaženice. Ta je nejlepší ráno. K snídani s chlebem. A ty houby na smetaně, to je taky dobrota. Jen tak s pečivem.

Další věci, co se dají s houbama:

Polévky: Hříbková, lišková, podmáslová s houbami.
Hlavní jídla: Houbový guláš, houbové ragú, plněné houby, houbové karbonátky.
Přílohy: Restované houby na másle, houbové pyré.
Pochoutky: Houbové paštiky, sušené houby (do polévek, omáček), nakládané houby (syrovinky, hříbky).
Zapečená jídla: Zapečené brambory s houbami, houbové lasagne.

Tipy:

Příprava: Vždycky houby důkladně očistit, nesušit mokré.
Skladování: V lednici vydrží pár dní. Nebo usušit. Sušení je skvělá věc.
Druh hub: Různé druhy se hodí na různé způsoby. Hřiby jsou univerzální, lišky do smetanových omáček, bedly na řízky.
Kdy sbírat: Teď, v září, je hlavní sezóna. Hledat v lese po dešti. Pozor na jedovaté!
Doplnění: Do houbových jídel se hodí česnek, cibule, majoránka, tymián. A hodně másla.

Jak uchovat houby v mrazáku?

Houby uchovávejte v mrazáku takto: Houby očistěte, nakrájejte, poduste či povařte a nechte zchladnout. Rozdělte na porce a zamrazte v krabičkách, uzavíratelných sáčcích nebo formičkách na led.

Tak jooo, mražení hub. To je nejlepší, když jich je fakt moc, že jo. Loni jsme jich našli plnej koš, co s tím vším? Hlavně houby pořádně očistit, to je základ, už v lese. Žádná hlína, žádný jehličí, nic takovýho tam nechci, fuj! A červi ven!

Pak nakrájet na menší kousky. Ty maličký, ty fakt můžeš nechat celý. Ale ty velký hřiby, ty se musí, jinak se to nikam nevejde. Pořád přemýšlím, jak velký kousky? Je to jedno? Asi tak na sousto, co já vím.

No a pak, tohle je fakt důležitý: podusit nebo povařit. Jenom chvilku, ať pustí vodu. Jinak to pak zabere moc místa a prej to není tak dobrý. Babička vždycky říkala "vyplakat". Zbavit se tý přebytečný vody. A taky to prý ničí nějaký špatný věci. Kolik minut? Pět? Deset?

Pak ale fakt nechat pořádně zchladnout! Nikdy teplý do mrazáku, to by byl průšvih. Rozložit to na plech, třeba na utěrku, a čekat. To je na tom to nejhorší, to věčný čekání. Fakt se mi nechce, ale musím. Jinak je to zničený.

A pak už jenom rozdělit na porce, jasný. Já to dělám tak, aby jedna porce byla tak akorát na jednu omáčku pro nás dva s manželkou. Ona to pak ocení, když to vytáhnu z mrazáku.

Malé porce jsou praktické
Šetří místo
Rychlejší rozmrazování
Přesné dávkování do jídla

Do čeho to dát? Mám ty zipový sáčky, ty jsou boží. Nebo krabičky. Někdo to dává do formiček na led, zmrazí ty kostky a pak je přesype do sáčku. To je super nápad! To zkusím letos. Uvidíme.

Hlavní body, co si fakt pamatovat:

Důkladné čištění: Žádná špína, fuj.
Tepelná úprava (krátká): Podusit nebo povařit je nutnost. Zbaví se vody, je to bezpečnější.
Úplné zchlazení: Teplé houby do mrazáku nepatří. Nikdy.
Vzduchotěsné balení: Krabičky, sáčky. Mělo by to být co nejméně na vzduchu.
Popisky s datem: Tohle je moje slabost. Vždycky zapomenu. Ale je to důležitý! Jinak pak nevím, co to je, a bojím se to jíst.

Některé houby prej nejdou mrazit syrové. Takže radši všechno podusit. I když je to jenom na chvilku. Jinak se mi to rozpadne, když to rozmrazím. A to nechci.

Rozmrazování: Žádná mikrovlnka! Nechat v lednici, nebo rovnou do horkého jídla. Přímo do omáčky, do smaženice. Jinak z nich budou takový divný, gumový věci. Ble.

Kolik to vydrží v mrazáku? Rok, určitě. Dva už je asi moc, že? No tak spotřebovat do roka. Zase to datum! Musím si to zapsat. Kdy jsem to sbíral? Třeba 15. září. A pak 15. září příští rok je to pryč.

Co se dá udělat z hub?

Z hub se dají připravit kulajda, houbové řízky, houbová omáčka, houbový pekáček, houbová smaženice, zapečené nudle s houbami nebo třeba houby na smetaně.

Pamatuju si to jako včera, ten zářijový víkend před pár lety, snad 2022? Pršelo celou noc a ráno, když jsme se probudili na chalupě u Vimperka, vzduch byl takový čistý, nabitý vlhkostí a vůní lesa. Máma říkala: "Dneska budou hříbky, cítím to!" Vždycky to tak říkala a vždycky měla pravdu.

Vzala jsem starý proutěný košík a vyrazila. Ten pocit, když člověk šlape po mokrém mechu a ticho lesa přeruší jen vlastní kroky, je k nezaplacení. A pak, pod mohutným smrkem, tam stál! Krásný, pevný hřib smrkový. Taková ta čistá radost, co cítí jen dítě, anebo vášnivý houbař.

Košík se plnil rychle. Hlavně hřiby, pár kozáků, sem tam babka. Bylo jich tolik, že jsem na konci cesty cítila, jak mě bolí záda od neustálého ohýbání, ale vůbec mi to nevadilo. Byla to úžasná úleva, vypnout hlavu a jen se soustředit na hledání těch lesních pokladů.

Večer jsme seděli u stolu, všude rozložené ty čerstvé úlovky. Máma vždycky trvala na tom, že nejlepší je udělat nejdřív smaženici. Nakrájené houby, cibulka, vajíčka, sůl, pepř. Žádné složitosti. Vůně, co se linula z pánve, to byla esence podzimu, tepla domova. Ach, to bylo něco.

Druhý den ráno, z těch nejlepších kousků, jsme si dali houbové řízky. To je taková zvláštní pochoutka, kterou dělala jen babička. Velké plátky hřibů obalené jako klasický řízek, usmažené dozlatova. K tomu bramborová kaše. Těžké jídlo, ale tak neskutečně dobré!

Rozšířené informace pro houbaře a milovníky:

Další skvělé nápady na jídla z hub:
- Polévky: Kromě kulajdy je výborná i houbová krémová polévka z čerstvých hřibů, nebo poctivá bramboračka s houbami.
- Hlavní jídla: Zkuste houbové karbanátky, plněné žampiony (nejlépe portobello), houbový guláš nebo rizoto s houbami.
- Těstoviny:Těstoviny s houbovou omáčkou a smetanou jsou rychlá a sytá večeře. Mám ráda, když tam přidám i trochu česneku a čerstvou petrželku.
- Přílohy:Dušené houby s majoránkou jako příloha k masu, nebo třeba houbový salát s cibulí a octem.
Zpracování hub na zimu – co s velkým úlovkem?
- Sušení: Nejlepší pro hřiby. Houby nakrájejte na tenké plátky a sušte v sušičce nebo na sítech na vzdušném místě. Sušené houby pak skvěle použijete do polévek nebo omáček.
- Zmrazování: Můžete zmrazit čerstvé (nakrájené) nebo podušené houby. Podušené zaberou méně místa a uvolní vodu. Jsou super do smaženice, omáček, gulášů.
- Nakládání:Nakládané houby v octovém nálevu jsou parádní k masu nebo jen tak jako chuťovka. Nejlepší jsou malé pevné kousky. Moje teta dělá takové pikantní, s chilli.
Klíčové tipy pro sběr a vaření:
- Sbírejte jen ty houby, které 100% znáte. Chyba může být fatální.
- Čistěte houby hned v lese. Ušetříte si práci doma a nenosíte domů zbytečnou hlínu.
- Zpracujte houby co nejrychleji po sběru, ideálně do 24 hodin, rychle se kazí.
- Experimentujte s kořením: Majoránka, kmín, česnek, petrželka – všechno to houbám sluší.

Co s přebytkem hub?

Většinu hub lze bez problémů zamrazit. To je asi nejjednodušší způsob, jak si je uchovat. Před zamrazením je nejlepší houby předvařit, nebo je aspoň krátce orestovat na pánvi, aby se zbavily přebytečné vody.

Další super možnost je nakládat houby do láku. Ta kyselá chuť je k nezaplacení, hodí se ke všemu. A když je opravdu nasušíte, máte parádní zásobu na zimní polívky a rizota. To je taková ta poctivá domácí chuť, co?

A ta moje malá vychytávka, když zbude pár kousků: rozmixovat je na prášek! Vznikne skvělé houbové koření. Perfektní na maso, zeleninu, prostě kamkoliv, kde chcete dodat tu pravou lesní chuť. Sušené houby se tímhle způsobem dají oživit docela snadno, je to takové jejich druhé já.

Zamrazení: Předvařit nebo orestovat.
Naložení: Tradiční kyselý lák.
Sušení: Ideální na polévky a rizota.
Koření: Rozmixovat na jemný prášek.

Pamatuji si, jak jsem jako malý s dědou hledal pravé hřiby. Ta vůně lesa, ta radost z nálezu – to je prostě něco. Dneska už to takové není, ale houbařskou vášeň v sobě asi nezapřu.