Co za houbu je babka?

Hřib žlutomasý: Babka, nenápadný obyvatel lesa s kontroverzní pověstí

Hřib žlutomasý, v lidové mluvě známý jako babka, je houba, která vyvolává mezi houbaři rozporuplné reakce. Zatímco někteří ji považují za nedílnou součást podzimní houbařské sklizně, jiní ji raději nechávají v lese. Co tedy babka vlastně je a proč se těší tak různorodé pověsti?

Botanicky se jedná o houbu z čeledi hřibovitých, rodu hřib (Boletus), konkrétně o druh Boletus subtomentosus. Na první pohled se hřib žlutomasý neřadí k okázalým druhům. Klobouk má obvykle hnědé až olivově hnědé zbarvení, často s nádechem plsti, a dorůstá průměru 5 až 20 centimetrů. Třeň je válcovitý, světlejší než klobouk, s jemným síťkováním, které je však méně výrazné než u ceněných hřibů praváků. Charakteristickým znakem, podle kterého se babka pozná, je žlutavá dužina, která na řezu mírně modrá.

A právě v této dužině tkví kořen kontroverze. Babka je sice jedlá, ale její chuť a konzistence nedosahují kvalit oblíbenějších druhů, jako je hřib smrkový nebo hřib hnědý. Dužina bývá po uvaření dosti měkká a někdy lehce nasládlá. Navíc je babka náchylná k napadení hmyzem a plísněmi. Proto se často setkáváme s plodnicemi, které jsou červivé nebo mají viditelné stopy po plísňovém útoku.

Přesto má hřib žlutomasý v kuchyni své místo. Mladé, pevné a nečervivé plodnice se dají použít do směsí s jinými houbami, kde dodají pokrmu houbovou chuť a objem. Sušené babky se hodí k dochucování polévek a omáček. Je však nutné pečlivě vybírat pouze zdravé kusy a před kuchyňskou úpravou je důkladně očistit.

Proč tedy babka nevymizela z houbařských košíků? Především proto, že se jedná o poměrně hojnou houbu, která roste od léta do pozdního podzimu v listnatých i jehličnatých lesích. V období, kdy je úroda pravých hřibů slabší, může babka posloužit jako vítaná náhrada. Důležitou roli hraje i lokální tradice a osobní preference houbařů. Někteří lidé si na chuti babky zvykli a s jejím sběrem mají dlouholeté zkušenosti.

Závěrem lze říci, že hřib žlutomasý, babka, je houba s ambivalentním postavením. Ačkoliv se neřadí mezi gurmánské speciality, má své místo v ekosystému lesa i v kuchyni mnoha houbařů. Klíčem k jejímu využití je pečlivý výběr kvalitních plodnic a správná kulinářská úprava. A především, respekt k přírodě a sběr pouze těch hub, které bezpečně poznáme.