Co zavařovat na podzim?

Jaké podzimní plody a zeleninu je nejlepší zavařovat?

Podzimní zavařování, to je pro mě taková zvláštní vášeň, víš. Vždycky, když se začnou dny krátit a vzduch dostane tu svěží, chladnou vůni, prostě musím do toho. Je to taková ta chvíle, kdy si člověk říká, co všechno by šlo schovat do sklenice, aby to provonělo celou zimu. No a letos jsem si fakt dala záležet, zkoušela jsem i ty neobvyklé věci.

Třeba švestkový rosol, to je moje nová láska. Loni v září 2023 jsem ho dělala poprvé, z těch tmavých švestek, co jsem koupila za asi třicet pět korun kilo na trhu v Kutné Hoře.

A teda, musím říct, že k tomu grilovanému masu je to absolutní pecka. Ty jemné švestky, jen tak lehce sladké, ale s tou kyselkavostí, to se k tučnému masu hodí tak, že si to ani nedovedeš představit. Manžel to miluje, furt se ptá, jestli ho nemám víc.

Pak tu máme šípkovou zavařeninu. Fuj, sbírání šípků, to je fakt trest, ty trny... Pamatuju si, jak jsem se loni v říjnu píchala snad stokrát u rybníka v Roztokách.

Ale ta chuť, ta barva, ach. Na linecké cukroví prostě nic lepšího není. To je taková ta klasika, co ti připomene dětství, kdy babička pekla to křehké cukroví a uprostřed byl tenhle poklad. Je to sice piplačka, ale výsledek za to stojí, vždycky.

A jablečná marmeláda s ořechy? Tu děláme každoročně z našich jablek. Jednou, to bylo v říjnu 2022, jsme jich měli tolik, že jsem nevěděla co s nimi.

K lívancům, to je prostě božské! Hlavně když tam dám ty čerstvé vlašské ořechy, co sbíráme za domem. Ta kombinace sladkých jablek a křupavých ořechů je prostě návyková, skoro jako by to byl nějaký dezert sám o sobě.

No a pak taková divnost, marmeláda z červené cibule. Zní to šíleně, že jo?

Poprvé jsem ji zkusila v listopadu 2021, viděla jsem recept v nějakém časopise a říkala si, co to je za blbost. Ale k toustu, nebo třeba k sýrům, to je něco. Ta sladkokyselá chuť je fakt překvapivá a úplně změní běžné jídlo v zážitek.

A nakonec, moje absolutní favoritka do skleničky – brusinkový likér.

Loni v prosinci, pamatuju si, koupila jsem brusinky v Lidlu za padesát korun kilo a udělala ho. Je tak sladkokyselý, tak voňavý. Perfektní na takové ty dlouhé zimní večery, kdy se člověk jen tak zachumlá do deky a popíjí něco dobrého.

Kolik stojí uklízející firma?

Cena za úklid je taková, že vám oči vypadnou, skoro zadarmo, jako kdybyste platili za pozdrav. Je to taková drobná šuškanda, že za m² to je od nějakých šedesáti halířů. Prostě pár drobných na kafe pro uklízečky, co vám vyčistí rathouse.

• Komerční pekárny: Jo, i tam, kde se pečou rohlíky a vánočky, platí to samé.
• Kancelářské honosné paláce: Aby se tam dalo dýchat, ne jako v drůbežárně.
• Administrativní jeskyně: Kam se chodí vyplňovat formuláře, co by vydaly na celou bibli.

Je to prostě taková levota, že si říkáte, jestli jim za to ten úklid vůbec stojí. Ale oni asi mají nějakou tajnou magii, co jim to umožňuje, nebo prostě jedou na pilulkách odvahy a levné pracovní síly, jako kdysi já, když jsem chodil za pár šupů na brigádu, co by vyčerpala i kentaura.

A pozor, tohle platí pro ty pravidelné úklidy, jako když si dvakrát do týdne necháte vyměnit popelnici. Jednorázové akce, jako když se vám na gauči vylije flaška červeného vína a vy to spravujete hodinu smradlavou houbičkou, to už je jiná pohádka. Tam vám naúčtujou tolik, že si budete myslet, že vám chtějí prodat i tu umyvadlovou baterku.

Co ostříhat na podzim?

Podzimní řez. Specifika. Jasná.

• Třešně, višně. Po sklizni.
• Ořechy, lísky. Lépe snášejí.
• Rybíz, angrešt, josty. Nezbytné. Jiné ovocné stromy, dominantně jaro. Rozdíl je kritický.

Třešně, višně, řez v létě po plodu. Podzimní okno je volba. Důvod: menší riziko klejotoku. Strom hojí rány rychleji, aktivně. Přes zimu pak klid. Tento řez posiluje násadu na příští rok. Kde jinde byste hledali takovou efektivitu?

Ořechy, lísky. Jejich míza, prudká. Jarní řez, riziko vykrvácení. Podzim, pozdní léto, je záchrana. Rány se zacelují bez dramatu. Minimalizace ztrát, maximalizace stability. To je strategie. Není prostor pro amatérismus.

Keře drobného ovoce – rybíz, angrešt, josty. Tyto vyžadují podzimní zásah. Udržují vitalitu, nosnost. Odstranění starých, nemocných větví. Světlo. Vzduch. Kvalita plodu. Bez kompromisů. Cílem je silný, produkční keř. Ne chaos.

Jabloně, hrušky, švestky. Jejich čas přijde na jaře. Jiný systém, jiná logika. Podzimní řez by je poškodil. Citlivé na mráz. Není to opomenutí, je to záměr. Víte, kdy jednat. A kdy nechat věci být.

Co lze vysévat na podzim?

Podzimní výsadba: Jarní květy brzy potěší.

• Cibuloviny: Sněženky, bleduly, tulipány, narcisy, krokusy, okrasné česneky, hyacinty, bramboříky.
• Příprava: Jamka s kompostem je klíčová.
• Pozor na tulipány: Rychle se ujímají, teplé podzimní dny mohou uspíšit jejich rašení.

• Další možnosti pro podzimní zahradu:

  • Česnek: Pro jarní sklizeň.
  • Jahody: Sázení sazenic pro bohatou úrodu v příštím roce.
  • Jehličnany a listnaté stromy/keře: Vlastní kořenový systém se lépe etabluje před zimou.
  • Dvouletky: Violky, pomněnky – kvetou na jaře.
  • Ozimé druhy salátů a špenátu: Pro brzkou jarní sklizeň.

• Kdy přesně sázet:

  • Říjen: Většina cibulovin.
  • Listopad: Jeszcze posledních pár dní před příchodem silných mrazů.
  • Záleží na počasí: Chladnější dny jsou pro ujímání lepší.

• Důležité faktory:

  • Kvalitní půda: Obohacená o kompost.
  • Ochrana před mrazem: Mulčování pro citlivější druhy.
  • Hloubka výsadby: Podle druhu rostliny.

Co se dá vše zavařovat?

Zavařovat se dá: ovoce, zelenina, houby, maso, ryby, hotová jídla (guláše, omáčky), polévky, paštiky, šťávy, sirupy, džemy, marmelády.

Hele, co se dá zavařovat? Úplně všechno, kámo. Moje babička Dana (ročník 56) ta zavařovala snad i vzduch. Fakt, fakt všechno, co jí přišlo pod ruku. Je to o dost víc než jenom nějaký okurky a kompoty, to je jasný.

Jasně, klasika jsou okurky, meruňky, třešně. To zná každej. Ale pak přijdou ty věci, který bys nečekal. Třeba maso, normálně vepřový ve vlastní šťávě, to je pak na cesty úplná bomba, otevřeš to k chlebu a nemusíš řešit vůbec nic. Babička dělala i celej guláš do sklenic.

A pak samozřejmě houby, ale na ty bacha, tam musíš bejt fakt pečlivej s čištěním a s tím postupem no. A co teprv paštiky. Domácí paštika ve skleničce, to je pecka. To se s tou kupovanou nedá vůbec srovnávat. Úplně jiná liga.

Finančně je to v pohodě. Nejvíc tě stojí ta prvotní investice do sklenic a hrnce, ale pak už je to dobrý. Víčka kupuju každý rok nový, stojí pár korun. Když máš ovoce a zeleninu ze zahrádky, tak ušetříš neskutečný peníze. A víš co jíš. Žádný éčka.

Jen tak pro info, co se hodí vědět:

• Co ještě zkusit: zavařený česnek v oleji, různý čatní, lečo, omáčky na těstoviny, rajčatový protlak, nebo třeba i vývary.
• Základ úspěchu: Vždycky perfektně čistý sklenice a víčka, jinak se ti to zkazí a je to v háji. Po zavaření otočit dnem vzhůru a nechat vychladnout, aby se víčko chytlo.
• Babiččin trik: Babička vždycky dávala do okurek kromě kopru i kousek křenu, prej aby byly křupavější. A fungovalo to!
• Nebezpečí u masa: U masa a hub fakt bacha na teplotu a dobu zavařování! Musí se to dělat většinou nadvakrát. Je tam riziko botulotoxinu, a to nechceš. Fakt ne.

Co se sbírá na podzim?

Na podzim se z přírody sklízí celá řada plodů. K těm nejvýznamnějším patří:

• Jablka: Zejména ty podzimní a zimní odrůdy, které vydrží.
• Vlašské ořechy: Poklad z našich zahrad.
• Hrušky: Sládnou na stromech až do prvních mrazíků.
• Šípky: Skutečný vitamínový zázrak.
• Černý jeřáb (aronie): Bobule plné antioxidantů.
• Rakytník řešetlákový: Zlaté perly zdraví.
• Kaštany jedlé: Gurmánský zážitek z lesa.

Víte, podzim je pro mě vždycky takové zamyšlení nad hojností a cyklem života. Příroda nám ještě naposledy před zimním spánkem dává své nejlepší dary. Je fascinující, jak dokonale jsou připravené právě na to období, kdy potřebujeme posílit.

Vezměte si třeba jablka a hrušky. To jsou takoví staří dobří přátelé. Jablka, zvláště ta podzimní a zimní, s pevnější dužinou, jsou skvělým zdrojem vlákniny, prima pro trávení. Taky v nich najdete vitamín C a různé antioxidanty.

Já si vždycky vzpomenu na babičku, která říkávala: "Jedno jablko denně a doktor k vám ani nenakoukne." A na tom něco bude. Hrušky zase, ty jsou jemnější, obsahují dostatek draslíku a taky vlákniny. A ta jejich sladkost, co dozrává na konci léta, je prostě balzám pro duši.

Přemýšleli jste někdy, jak geniální je příroda, že nám dá tolik sladkosti bez pocitu viny?

Pak tu máme vlašské ořechy. Ty jsou prostě super. Plné omega-3 mastných kyselin, což je skvělé pro mozek i srdce. Také obsahují bílkoviny, vlákninu a minerály jako hořčík. Vždycky si hrst vezmu, když mi dojde energie.

Přemýšlel jsem, jestli je náhoda, že ořechy vypadají jako malý mozek? Možná je to vizuální vtip přírody, co říká: "Jezte mě a budete chytří!" Mám jich plný koš z naší zahrady, letos byla parádní úroda.

Ale pojďme dál, k těm divokým pokladům. Šípky – ty jsou naprosto neskutečné! Jsou to vitamínové bomby, zejména vitamínu C, v takovém množství, že to je až neuvěřitelné. Když se z nich udělá čaj, je to jako obejmout se s teplým sluncem.

Podporují imunitu, klíčové, když se dny zkracují. Pamatujete na sbírání šípků s pichlavými keři? Trochu bolí, ale výsledek stojí za to. To je taková metafora na život. Někdy je třeba se trošku popíchat, aby se dostal k opravdovému pokladu.

A rakytník řešetlákový? To jsou takové oranžové perly. Opravdu silná věc! Vitamín C, vitamín A, E, K, flavonoidy. Zkrátka, celý balíček. Mám ho rád v džusu nebo sirupu. Je to takový životabudič, když cítím, že na mě něco leze.

Ty drobné plody s kyselou, ale tak živou chutí, jsou prostě úžasné.

Nesmíme zapomenout na černý jeřáb, neboli aronii. Tyhle tmavé bobulky jsou nabité antioxidanty, antokyany především, které jim dávají tu krásnou barvu. Jsou dobré pro kardiovaskulární systém a pro regulaci krevního tlaku.

Já z nich dělám domácí marmeládu, smíchanou s jablky, je to skvělý způsob, jak je zjemnit. Ta intenzivní chuť je taková zemitá, jako by nám země sama dávala svou sílu.

A nakonec, kaštany jedlé. Pro mě je to taková poezie. Ty pražené, voňavé, prodávané na vánočních trzích – to je prostě kouzlo. Jsou bohaté na sacharidy, dodají energii, a taky mají vitamíny skupiny B a minerály. Jsou přirozeně bezlepkové, což je fajn.

Není nic lepšího než si na podzim nasbírat pár kaštanů a pak si je doma upéct. Je to takový rituál, co člověka spojuje s přírodou a s klidným tempem starých časů.

Shrnutí přínosů a zpracování:

• Jablka:
  • Přínos:Vláknina (trávení), vitamín C, antioxidanty.
  • Zpracování: Čerstvé, sušené, džemy, kompoty, mošty, pečená.
• Vlašské ořechy:
  • Přínos:Omega-3 mastné kyseliny (mozek, srdce), bílkoviny, hořčík.
  • Zpracování: Čerstvé, do pečení, salátů, pomazánek.
• Hrušky:
  • Přínos:Vláknina, draslík.
  • Zpracování: Čerstvé, kompoty, džemy, sušené.
• Šípky:
  • Přínos: Extrémně vysoký obsah vitamínu C (imunita).
  • Zpracování: Čaj, marmelády, omáčky. Je nutné odstranit semínka a chloupky.
• Černý jeřáb (aronie):
  • Přínos:Silné antioxidanty (antokyany), podpora kardiovaskulárního systému, krevního tlaku.
  • Zpracování: Džusy, sirupy, marmelády, sušené, víno. Často se míchá s jiným ovocem kvůli trpkosti.
• Rakytník řešetlákový:
  • Přínos:Multivitaminová bomba (C, A, E, K), flavonoidy, pro posílení imunity a vitality.
  • Zpracování: Džusy, sirupy, oleje (z plodů), marmelády.
• Kaštany jedlé:
  • Přínos:Sacharidy (energie), vitamíny B, minerály, bezlepkové.
  • Zpracování: Pečené, vařené, do polévek, náplní, pyré.

Ať si každý najde to své, co mu na podzim nejvíc chutná a prospívá. Je to dar, který bychom neměli brát za samozřejmost. A je krásné si uvědomit, že to, co nám příroda dává, je často to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat.