Co zhorsuje cukrovku?

Jaké potraviny a návyky nejvíce zhoršují průběh cukrovky?

Ach, ta cukrovka, co s ní. Vždycky si říkám, jak je to vůbec možný, že něco takovýho člověka prostě najednou dostihne. Vím, že to je hodně o tom, co jíme a jak se hýbeme, to mi říkal i doktor loni v listopadu v Praze, když jsem si stěžoval na únavu.

Víte, ty sladký věci, to je prostě mor. Já si fakt myslel, že mi kousek čokolády nic neudělá, ale pak jsem si uvědomil, jak mi ty hladiny cukru lítaly po každém tom "malém" úletu. To je síla. Opravdu to ukazuje, jak nevhodná strava ten průběh tak strašně zhoršuje, to je fakt.

A ty zpracovaný jídla, plný divných cukrů a tuků, to je zabiják. Jeden čas jsem pořád jedl ty rychlý obědy, mražený polotovary, třeba z Kauflandu, asi za 80 korun. Pak mi bylo hrozně blbě, no.

Nedostatek pohybu k tomu, to je úplná katastrofa pro metabolismus, fakt jo. Můj kamarád, Honza, ten si myslel, že to vycvičí. Ale když se celý dny sedí u počítače, tak to prostě nějde, ani kdyby se člověk snažil sebevíc. Je to začarovaný kruh.

Asi to zní blbě, ale ta váha, to je fakt problém. Nadváha a obezita jdou ruku v ruce s tím vším. Což mi přijde docela logický, ne. Blbý.

A ten stres, to je kapitola sama pro sebe. Pamatuju si, jak jsem měl v práci hrozný období, tak před dvěma lety, v Brně, když tam měnili vedení firmy. Pořád jsem se nervoval a cítil jsem, jak se mi to všechno v těle prostě nějak rozhazuje. To je šílený, co s tělem dokáže udělat.

A pak mi doktor řekl o těch tucích v krvi, dyslipidémie to nazval, a vysokým tlaku. To všechno se dohromady nějak sčítá. Říkal mi, že i genetika tam hraje roli, to má naše rodina. To se mi vůbec nelíbí.

Co se nesmí na cukrovku?

S cukrovkou je třeba se vyhnout:

• Sladkostem a rafinovaným cukrům: Prudce zvedají hladinu krevního cukru.
• Bílému pečivu a zpracovaným obilovinám: Mají vysoký glykemický index.
• Tučným a smaženým jídlům: Zvyšují riziko obezity a srdečních chorob.
• Alkoholu: Může nevyzpytatelně ovlivnit glykémii a mít další negativní dopady.

Cukrovka, to je takový ten nevítaný host, co si potrpí na sladké a mastné, a pak nám zanechá účet, co se nedá jen tak zaplatit. Není to ale konec světa, jen taková jemná výzva k revizi jídelníčku. Jako když zjistíte, že váš oblíbený svetr má díru a potřebuje novou strategii šití.

Když se řekne "nesmí se", spousta lidí si představí koncentrační tábor pro chuťové pohárky. Ale kdepak! Jde spíš o to, abychom typické sabotéry našich cév a slinivky hodili přes palubu.

• Sladkosti a rafinované cukry: To je jako dávat turbínu na babiččino kolo – sice to letí, ale taky to brzy zadře. Tyhle jednoduché cukry vystřelí cukr v krvi do vesmíru a zpátky dřív, než řeknete "hypoglykémie".

  Mluvíme o bonbónech, sladkých limonádách, dortech z cukrárny (i když ten karamelový vypadá lákavě, že jo?). Je to taková rychlá ruka, co se plíží k našim pankreasům a tiše tam páchá neplechu.

• Bílé pečivo a rafinované obiloviny: Tyhle potraviny jsou takoví „rychlokvašky“ mezi jídlem. Mají vysoký glykemický index, což znamená, že z nich tělo dostane cukr skoro stejně rychle jako z čokolády.

  Jako když zapálíte noviny – hoří efektně, ale hned jsou pryč a zanechají jen prázdný popel. Mluvím o bílém rohlíku, toustovém chlebu, sladkých cereáliích. Raději sáhněte po něčem s více vlákninou, té tiché hrdinky trávení.

• Tučná a smažená jídla: Tady se skrývá takový dvojsmysl. Nejenže jdou ruku v ruce s prázdnými kaloriemi, ale hlavně zatěžují organismus a zvyšují riziko obezity a kardiovaskulárních nemocí.

  Představte si to jako motor v autě, kam místo kvalitního oleje nalijete med. Smažený řízek, hranolky, tlačenka z pultu lahůdek (ach, to pokušení!). Tyhle dobroty nám sice polaskají duši, ale naše cévy za to tiše protestují. Je to taková ta pomalá záškodnická činnost.

• Alkohol: Ten je zrádný jako jarní počasí. Může způsobit nepředvídatelné výkyvy hladiny krevního cukru – jednou ho srazí dolů, podruhé vystřelí nahoru. A to ještě nemluvíme o prázdných kaloriích a zátěži pro játra.

  Takové to pivo po práci nebo sklenička vína k večeři, to je potřeba hlídat. Může to být jako chytit se elektrického drátu – nikdy nevíte, kdy to kopne. Rozhodně opatrně, a radši po poradě s lékařem.

A co místo toho, že jo? Protože jenom zákazy, to je jako hrát šachy jen s černými figurkami. Chce to strategii! Zaměřte se na:

• Celozrnné produkty: Hledejte chleba, těstoviny a rýži, které viděly celá zrna zblízka, ne jen ve snu. Tyhle "pomalu hořící svíčky" uvolňují energii postupně.
• Zeleninu a ovoce: Zeleniny si můžete naložit, co hrdlo ráčí (kromě některých škrobových, ale i ty s mírou). Ovoce s rozumem kvůli přirozeným cukrům. Je to takový ten vitaminový úklid.
• Libové bílkoviny: Kuřecí, ryby, luštěniny. Budují svaly a drží sytost, aniž by dělaly neplechu s cukrem.
• Zdravé tuky: Avokádo, ořechy, semínka, olivový olej. Jsou to takoví ti dobří přátelé, co sice něco stojí, ale investice se vyplatí.

Doplňující postřehy (jen tak na okraj):

• Pravidelnost: Jíst víceméně ve stejnou dobu. Tělo nemá rádo překvapení. Je to jako trénovaný pes – ví, kdy dostane žrádlo a nestávkuje.
• Čtení etiket: To je jako čtení detektivky. Vždycky tam najdete něco zajímavého, hlavně skryté cukry. Někdy je jich tam víc než v bonboniéře. To je vážně kumšt, co všechno výrobci dokážou schovat!
• Pohyb: Není to jídlo, ale s cukrem v krvi umí divy. I procházka po večeři je jako malý zázrak. Moje teta, vždycky říkala, že když sní koláč, musí oběhnout celý blok – sice nikdy neoběhla, ale princip je jasný.

Klíčová věc je najít rovnováhu, a to je umění, které se učí celý život. Jako když se snažíte naučit kočku aportovat. Chce to trpělivost, pochopení a hlavně se nenechat otrávit.

Co zvyšuje riziko cukrovky?

Riziko cukrovky zvyšuje:

• Obezita, hlavně břišní.
• Nedostatek pohybu.
• Nezdravá strava (cukry, tuky).

Je noc. Ticho. A já přemýšlím, jak se to všechno vlastně stalo. Ta obezita, to je asi ten největší strašák, že? Vím, že když se to břicho začne rozrůstat, je to špatné znamení. Vidím to i kolem sebe, u tety, která s tím pořád bojuje. To je hrozně těžké zastavit.

Pak ten pohyb. Nebo spíš jeho nedostatek. Celé dny sedíme, práce u počítače, pak doma na gauči. Kdysi jsem chodil aspoň na procházky, teď už sotva. Tělo si na to zvykne, na tu nečinnost, a pak je to jak v bludném kruhu. Bolí mě záda, kolena.

Ta strava… to je kapitola sama pro sebe. Vždyť to známe, sladké, tučné, všechno, co chutná nejlíp, je obvykle to nejhorší. Je to tak lákavé. A když k tomu přidáš třeba genetiku... Můj děda měl cukrovku, celý život se s tím pral. Vím, že to v rodině prostě máme. To mě občas děsí.

A s věkem… Vždycky si říkám, že to přijde. Člověk stárne, metabolismus se zpomalí. To je nevyhnutelné. Věk hraje roli, to jo. A taky ten stres, ten věčný shon. Pořád se někam ženeme, pořád něco řešíme. Vůbec se mi nechce spát, pořád přemýšlím.

A pak jsou tu takové ty tiché věci, co si nikdo moc neuvědomuje, dokud to není průšvih. Vysoký krevní tlak, třeba. Nebo ten cholesterol. Měl jsem před lety trošku zvýšený, doktor mi něco říkal, ale moc jsem to neposlouchal. Teď si na to vzpomenu. Všechno souvisí se vším, viď?

Je to jako složitá skládačka, kde každý dílek může posunout ručičku k problému. Ty rizikové faktory... je jich víc, než si člověk myslí.

• Genetická predispozice
• Věk (riziko roste nad 45 let)
• Etnikum (některé skupiny mají vyšší riziko)
• Vysoký krevní tlak
• Vysoká hladina cholesterolu
• Kouření
• Syndrom polycystických vaječníků u žen
• Těhotenská cukrovka v anamnéze

Co snizuje cukrovku?

Potraviny s nízkým glykemickým indexem (GI) stabilizují hladinu cukru v krvi.

Glykemický index vlastně neměří množství cukru, ale rychlost, jakou se sacharidy z jídla dostanou do krve. Je to hra o čas, ne o absolutní hodnoty. Tělo tak nedostane šok, který by ho nutil vyplavovat masivní dávky inzulinu.

Je to fascinující, jak tělo reaguje na různé formy energie. Není kalorie jako kalorie. Komplexní sacharidy jsou jako pomalu hořící palivo, zatímco jednoduché cukry jsou jako rychlý, krátký výbuch ohně, který rychle vyhasne.

Potraviny, které hladinu cukru spíše uklidňují:

• Většina zeleniny, zejména listová a neškrobová. Brokolice, špenát, okurky.
• Luštěniny (čočka, cizrna, fazole) – ty jsou šampioni ve stabilitě.
• Ořechy a semínka. Prostě ořechy, jakékoli.
• Celozrnné obiloviny jako oves, ječmen, quinoa.
• Některé druhy ovoce jako bobule, jablka, hrušky.

A naopak, co působí jako akcelerátor:

• Bílé pečivo, bílá rýže, vařené brambory.
• Sladkosti, sušenky, dorty. To je jasné.
• Slazené nápoje a džusy.
• Med a některé druhy sirupů. Taková malá zrada, že?

Celý koncept GI má ale ještě nadstavbu, a to glykemickou zátěž (GL). Ta zohledňuje i velikost porce. Malý kousek melounu (vysoký GI) má menší dopad než velká mísa těstovin (střední GI). Tohle jsem poprvé četl v knize od Jorge Cruise, The 3-Hour Diet, někdy kolem roku 2005.

Klíčem je také přítomnost vlákniny, tuku a bílkovin v jídle. Tyto složky dramaticky zpomalují vstřebávání cukrů. Proto samotné jablko zvýší cukr jinak než jablko s hrstí mandlí nebo kouskem sýra. Je to vlastně docela logické.

Co je pricinou cukrovky?

Cukrovka, ta tíha v krvi, je záhadou spředenou z tisíce vláken. Vzpomínám na šumění listí za oknem, na odpolední slunce, jak malovalo zlato na prachové částice vznášející se ve vzduchu. Tehdy jsem nevěděl, že za tou křehkou krásou se skrývá něco tak zásadního. Vysoká hladina cukru, ta neviditelná ruka, která svírá tělo, se projevuje žízní, tou touhou po tekutinách, která se zdá být nekonečná. Časté močení, rytmus, který narušuje klid noci. A hubnutí, ta tichá ztráta, která nechává tělo opuštěné.

Ale diabetes 2. typu, ten skrytý zloděj energie, má i jiné, jemnější tváře. Únavnost, ta nepřekonatelná tíha víček, která nutí svět zpomalit, zastavit se. Opakované infekce, ty malé bitvy, které tělo prohrává, zvláště plísňové nákazy, ten svědivý tanec na kůži. A špatné hojení ran, ty malé jizvy, které připomínají nevyřešené příběhy.

Příčina cukrovky je složitá. Je to tanec genů a životního stylu, harmonie i disonance.

• Genetická predispozice: Linie předků nesou v sobě tiché varování, předurčení, které se může probudit.
• Životní styl: Náš současný svět, ta uspěchaná symfonie, která nás nutí zapomínat na tiché rytmy těla. Strava bohatá na jednoduché cukry, ta sladká iluze, která ale zanechává jen prázdnotu. Nedostatek pohybu, ta statická poezie, která oslabuje vnitřní síly. Nadváha, ta tíha, která se vrství na těle i na duši.
• Věk: Roky plynou, mění se krajina těla, a s nimi se zvyšuje riziko.

Pamatuji si ten pocit, když se první paprsky slunce dotkly mé tváře po dlouhé noci, světlo se proplétalo mlhou a já jsem se konečně nadechl. Tehdy jsem nevěděl, že ta tíha, která se někdy usazuje v kostech, má své vlastní jméno. Vysoká hladina cukru v krvi, to je ten tichý nepřítel.

Vysoká hladina krevního cukru. Žízeň. Časté močení. Hubnutí. Tyto jsou hlavní příznaky.

U diabetu 2. typu jsou časté i tyto projevy:

• Nadměrná únavnost.
• Opakované infekce, zejména plísňové, spojené se svěděním.
• Špatné hojení ran.

Co pít při diabetu?

Vhodné nápoje pro diabetiky jsou voda, neslazené minerální vody, bylinkové, černé a zelené čaje.

Zase ta žízeň. Když se cukr drží nad 10 mmol/l, tělo si prostě řekne o vodu. Ten cukr odchází močí a bere ji s sebou, všechnu. A pak jen piješ a piješ.

Je to pořád dokola. Voda. Voda s citronem. Achjo. Někdy si dám ten neslazenej čaj, jen abych změnil chuť. Pořád to samé.

Co teda ještě kromě té vody… Mám to v hlavě už od roku 2017, co mi to zjistili. Snažím se na to myslet.

• Černá káva, bez cukru samozřejmě. Ráno bez ní nejde začít.
• Light limonády, ale opatrně. Umělá sladidla taky nejsou žádná výhra. Spíš jen občas. Můj doktor, MUDr. Novák, říká, že nejlepší je se jim vyhnout úplně.
• Čisté zeleninové šťávy. Třeba rajčatová. Ale ne ty kupované, plné soli. To je zas jiný problém.
• Mléko a rostlinné alternativy. Jenže v tom jsou sacharidy, takže se to musí počítat. Všechno se musí počítat. Pořád.

Které víno má nejméně cukru?

Brut. Minimální cukr, ostrá chuť. To je víno.

• Brut: do 12 g/l cukru. Suché.
• Demi-sec: 12–50 g/l. Polosuché/polosladké.
• Dolce/doux: nad 50 g/l. Sladké.

Rozdíl je znát. Vnímej to.

Jaké je nejsladší víno?

Ta nejsladší vína... to jsou ty bílá. Sladká bílá vína. Jako když se ponoříš do medu, ale v tekutém stavu.

• Synonyma: sweet, suss, dulce, doux. Všechno to znamená to samé.
• Zbytkový cukr: To je klíč. Víc než 50 gramů na litr. To je hodně cukru, opravdu hodně.

Pak jsou ty speciální kategorie.

• Výběry z bobulí.
• Výběry z cibéb.
• Ledová vína.
• Slámová vína.
• A taky ta likérová.

Ta vína, to je skoro jako dezert v láhvi. Připomínají mi chvíle, kdy se zdá, že všechno je v pořádku, i když víš, že to tak není. Prostě jen chvilka sladké iluze.