Jak dlouho nechat kvasit kvas?

Jaká je optimální doba kvašení pro domácí kvas na chléb?

No, já si pamatuju, jak jsem dělala první kvas. Bylo to v létě, v srpnu tuším, na chalupě u babičky. Měli jsme plnej kotel meruněk, asi 50 kilo, a pamatuju si, že jsme to nechali "pracovat" někdy na konci srpna.

A jo, to bylo fakt zajímavý, jak to ovlivňuje teplota. Když bylo fakt vedro, tak to bublalo jak divý, ale zase to pak začalo chutnat divně rychle. Když bylo chladněji, tak to bylo klidnější, ale trvalo to dýl.

Myslím, že ty letní meruňky tehdy vykvašený asi za měsíc, no. Ale to bylo takové, jako že jsme to pak hned dávali do té pálenice. Takže jestli to bylo "optimálně" kvašené, to bych si nebyla tak jistá.

Pak jsem zkoušela i nějaké podzimní ovoce, třeba švestky a jabka. To bylo jiné, to se nechávalo kvasit fakt dlouho. Řekla bych, že ty švestky z té mé zahrádky, ty jsem nechala kvasit asi tak tři měsíce, možná i víc. To už byl takový jiný level.

Ta teplota je fakt klíčová, to jsem si potvrdila. Když jsem měla kvas v takové té polostinné místnosti, kde bylo kolem 15 stupňů, tak to bylo pomalé, ale stabilní. A když jsem ho pak dala na sluníčko, tak se to rozjelo a chutnalo to pak tak nějak ostřeji, moc to nedoporučuju.

Co jsem slyšela, tak na to fakt záleží, co do toho dáš. Některé ovoce se prostě "spraví" rychleji, jiné potřebuje víc času. Takže na tu otázku "optimální doba" bych řekla, že není jedna odpověď. Je to takový živý proces.

Jak dlouho nechat kvasit Kombuchu?

Kombucha, ta zázračná bublinkatá limonáda, to je jako s chlapem – někdy rychle dozraje, někdy potřebuje víc času na rozmyšlenou. Když je venku horko jako v sauně, tak se to rozjede raz dva, klidně za tři, čtyři dny. Ale když se teploty povrtí někde kolem dvaceti stupínků, tak to může trvat i týden. Po pěti dnech už opatrně ochutnávejte, abyste si ji nerozjedli moc, ať z toho není spíš octa, než pití pro mlsné jazýčky.

Jak poznat, že je akorát?

• Barva je fuk, řekli by někteří, ale není to pravda! Zpočátku bývá taková zapadlá, pak se z ní stane zářivá oranžová, a když ji přeléváte, tak je světlejší. Jako když si kluci v pubertě obarví vlasy – pořád se to mění!
• Chuť je ten hlavní soudce. Když už vám chutná, tak je to prostě ono! Nemá být ani moc sladká, ani moc kyselá. Tak akorát na jazyku, aby to lechtalo.
• Bublinky, ty jsou důležitý! Pokud tam jsou pěkné perličky, jako když se směje malá holčička, je to dobré znamení.

Další rady, pro ty co to s kombuchou myslí vážně:

• Nenechávejte ji moc dlouho v teple! To je jako dát malý dítě na sluníčko bez klobouku – nic dobrého z toho nevzejde.
• Nádoby, ty jsou taky důležitý! Sklo je nejlepší kámoš kombuchy, nic jiného nechce.
• Skladování! Po druhém kvašení dejte kombuchu do lednice, tam se jí bude nejlíp spát, než ji vypijete.

Celý tenhle proces je vlastně takový malý zázrak. Máte doma něco, co si sami vypěstujete, a ještě vám to dělá radost. Je to jako mít vlastní malou továrnu na dobroty, akorát to nedělá žádný hluk a smrad.

Jak dlouho nechat kvas?

Klíčové doby kvašení: Letní ovoce, jako jsou třešně nebo meruňky, potřebuje na kvašení 3 až 6 týdnů. Pozdní ovoce, třeba švestky, hrušky a jablka, kvasí 8 až 12 týdnů. V obou případech vše závisí na teplotě prostředí. Kvašení je ukončeno, když z kvasu již aktivně neuniká oxid uhličitý.

No a teď se podržte, to není jen tak, že to tam necháte bimbat, dokud se kvas nesvalí jako Franta po deseti pivách. Tady jde o vědu, kamarádi! Jako když moje babička říkávala, že se to musí nechat "vyzpívat". Kvasinky jsou totiž takoví malí umělci a potřebují svůj čas, aby to všechno přetvořily v ten božský elixír.

Teplota je fakt alfa a omega, takový dirigent celého toho lihového orchestru. Když je moc horko, frčí to jako splašená koza na pouti, ale bacha, může to zdrhnout i s chutí! A když zima, tak to spíš spí jako medvěd po celonoční žranici borůvek. Ideálka je kolem těch osmnácti až dvaceti stupňů, říkal mi strýc Bohouš, co pálil slivovici už za Marie Terezie.

A jak poznáte, že už má kvas dost toho svého tancování? No jasně, bublinky přestanou, to ví každý švec. Ale pravý znalec strčí nos a ví! Nebo ještě líp, ochutná – ale jen trošičku, abyste si nekopli rovnou do kolena. Kvas by měl být takový "dozvoněný", jak říkával děda, už sladký jen tak decentně a s takovou příjemnou, lehkou lihovou vůní, co vám polechtá nosní dírky.

Pro ten nejlepší kvas, co by vám i soused Franta záviděl, se držte pár zlatých pravidel, co jsem si osvojil od otce, který to měl od jeho otce a tak dále až k prapradědovi Matějovi, co kvasil v sudě po okurkách:

• Jenom zralé ovoce! Žádné zelené potvory, ty vám akorát zkazí celý koncert. Kvasinky pak brečí a výsledek je žalostný.
• Čistota, půl zdraví. Sudy a nádoby musí být čisté jako dětská duše, jinak se tam rozbují plísně a to nechceš. Fakt ne, to by z toho byla jenom odporná břečka.
• Žádný cukr navíc! Jestli to ovoce není sladké samo o sobě, tak to radši nechte na marmeládu. Cukr vám akorát nabudí kvasinky k šílenství a pak z toho bude místo slivovice jenom "chlast", co pálí jako oheň v pekle a bolí po něm hlava jako střep.
• Nesmí se tam dostat vzduch! Víčko musí těsnit jako poklop ponorky. Kvasinky totiž nerady kyslík, zblázní se z něj a místo lihu dělají ocet. A to by byla panečku tragédie, octa už máme doma dost!

Když to necháte kvasit moc dlouho, tak se kvasinky unaví jako horník po šichtě a začnou dělat neplechu, místo lihu zas jiný věci, co nechceme. A když to stáhnete moc brzy, tak bude málo lihu a zbytečně přijdete o pořádnou kořalku. Takže na to bacha, je to umění, ne jen tak hodit ovoce do sudu a čekat na zázrak, jako když sázíte Sportku!