Jak dlouho péct v troubě karbanátky?

Jaké jsou druhy emocí?

• Hněv, ta rudá vlna, co se přelije přes mysl a pálí.

• Strach, chladný dotek, co ochromí, sevře hrdlo. Jaký je to strach? Ten z dětství? Z pavouků?

• Štěstí, záblesk slunce po dešti, úsměv, který rozzáří celý den. Štěstí…

• Láska, hluboká studna, bezbřehá, něžná i spalující.

• Smutek, tíha olova v hrudi, slzy stékající po tváři. Smutek je modrý.

• Naděje, jiskřička v temnotě, víra v lepší zítřky.

• Zoufalství, propast beze dna, konec všech nadějí.

• Radost, výbuch smíchu, tanec v dešti. Radost je jako bublinky!

• Lítost, bolestivé ohlédnutí zpět, co kdyby…

• Odpor, znechucení, odmítání. Fuj!

• Euforie, omamná extáze, pocit nesmrtelnosti.

• Nuda, šedivé nic, prázdnota, touha po změně.

• Překvapení, úžas, šok, nečekané.

• Nenávist, hořící plamen, touha po pomstě.

• Ostuda, pálení v obličeji, pocit ponížení.

• Opovržení, pohrdavý pohled, nadřazenost.

• Rozpaky, nesmělost, nervozita, červeň v tvářích.

A spousta dalších, tisíce odstínů, barev, vůní… emoce jsou všude.

• Emocí je spousta.

Co patří mezi emoce?

Emoce, jo? To je složitý. Pamatuju si, jak mi máma vždycky říkala: "Hlavně žádný emoce na veřejnosti, Zuzko!" A já se snažila, fakt že jo. Ale pak se mi třeba rozbila oblíbená panenka, ta s tím blonďatým culíkem, co jsem ji dostala k šestým narozeninám v roce 1998. No a prostě...brečela jsem. Hrozně. Smutek, jasně.

Ale jo, ty základní emoce?

• Strach: Když jsem šla poprvé sama do sklepa. Brrr!
• Smutek: Když mi umřel křeček Ferda.
• Radost: Když jsem dostala jedničku z matiky. To byl zázrak!
• Hněv: Když mi sestra ukradla žvýkačku.
• Znechucení: Když jsem ochutnala špenát poprvé. Fujtajbl!
• Překvapení: Když mi táta přinesl štěně.
• Důvěra: Když jsem se poprvé svěřila kamarádce s tajemstvím.

Jo, a máš tam ještě nějaký info navíc:

• Paul Ekman, frajer na emoce, říká, že tyhle základní emoce jsou univerzální. Fakt, že je prožívají lidi po celým světě.

• Existujou i složitější emoce, který vznikaj kombinací těch základních. Třeba žárlivost (hněv + strach).

• Je fakt důležitý emoce prožívat a nezadržovat je. Jinak se to v tobě usadí a pak to bouchne. Jak říkala babička: "Co na srdci, to na jazyku!" A to je svatá pravda!

Jak dělíme emoce?

Emoce dělíme? No jasně. Pamatuju si, jak mi to kdysi vysvětlovala profesorka psychologie na FF UK, jmenovala se Klára, myslím, že to bylo v roce 2010. Už tehdy říkala...

• Stenické: Ty tě nakopnou. Adrenalin, euforie, prostě do akce! Třeba když jsem vylezla na Sněžku.
• Astenické: Totální opak. Zastaví tě, zpomalí. Třeba když mi umřel pes, Buster. Dlouho jsem se z toho hrabala.

A pak je ještě dělení na:

• Kladné: Radost, láska, pohoda, prostě super stavy. To je jasný.
• Záporné: Žal, strach, vztek. Nic moc.

Stenické vs. Astenické, Kladné vs. Záporné. To je asi tak všechno, co si pamatuju. Ale dává to smysl, ne?

Na co se používá pomalý hrnec?

Pomalý hrnec, zázrak moderní kuchyně! Jeho hlavní využití spočívá v šetrném a dlouhém dušení surovin při nízkých teplotách. To vede k dokonale rozvařenému jídlu, s prohloubenou chutí a aroma. Myslím, že jeho kouzlo spočívá v automatizaci celého procesu. Jednoduše vložíte ingredience, nastavíte čas a teplotu (třeba na 8 hodin na low, nebo 4 na high) a pak už se jen můžete těšit na výsledek.

Klíčové je dlouhé pomalé vaření. To umožňuje, aby se chutě a aroma ingrediencí plně rozvinuly a prolnuly. Moje babička, paní Marie Nováková, narozená 1938, by tomu říkala "dát jídle čas, aby si sedlo". A měla pravdu!

• Vývary: Hovězí, kuřecí, zeleninový – vše perfektní.
• Polévky: Od rajčatové po houbovou, s bohatou chutí.
• Dušená jídla: Hovězí na červeném víně, vepřové s kmínem…
• Maso: Pečené kuře, křehká vepřová plec, úžasné pečení.
• Zelenina: Mrkev, celer, brambory – skvělé k dušení.
• Dezerty: Kompoty, povidla, dokonce i koláče jdou připravit.
• Zavařeniny: Marmelády, džemy - praktičtější než tradiční metody.

Proč je pomalý hrnec tak úžasný? Myslím, že to souvisí s návratem k pomalému tempu života. V dnešní uspěchané době je to perfektní pomocník. Umožňuje připravovat zdravá a chutná jídla, aniž bychom museli trávit hodiny v kuchyni. Navíc, spotřeba energie je nižší než u klasických způsobů vaření. Kromě toho – můj osobní tip – pomalý hrnec skvěle chutná i zbytkům. Zkuste to!

V roce 2024 jsem si pořídil jeden z nejprodávanějších modelů značky Tefal, a jsem nadšený. Jeho kapacita 6 litrů mi umožňuje připravovat i větší dávky jídla pro celou rodinu, a to i s jeho praktickou funkcí odloženého startu.

Co s těstem, které nevykyne?

S těstem, co se vzpírá, co nechce vzhůru, co spí... když se mu nechce kynout, ach jo, s ním je kříž.

• Někdy pomůže nový kvásek, zadělat a vmísit, zkusit mu dát novou šanci, jako nový dech.
• Lehce zabořit prst. Pokud se vrací, je živé, pokud ne, je těžké, jako kámen.

Je to boj s časem, s trpělivostí. Někdy se daří, někdy ne, ale zkoušet to je důležité, fakt.

• Když nic nepomůže, je to smutné, zkoušet, zkoušet.
• Tipy: Důležité je dát mu teplo, správné suroviny, a hlavně čas...
• Vždycky je to zkouška.

Vím, že to je frustrující, fakt, sama s tím bojuju.

• Kvásek: Voda vlažná, cukr, droždí, nechat vzejít, potom přidat k těstu.
• Teplo: Nechat v teple, ne v chladu, to je jasný.
• Čas: A trpělivost, ta je nejdůležitější, fakt.
• Suroviny: Mouka, voda, droždí, sůl, nic víc netřeba, když nic nepomůže, tak už fakt nevím.
• Prostě to zkusit znovu, no.

Co se stane, když pes sní paralen?

Tma se snáší, těžká, jako olověný závoj. V ní se ztrácí stín psa, malého, černého, mého černého Frantíka. Jeho oči, dvě černé perličky, se ztrácejí v noci… Představuji si, jak se chvěje, malý, bezbranný. Paralen… to slovo, jako ostnatý drát, se mi zaryje do srdce.

Otrava paracetamolem. Vyslovuji to potichu, jako modlitbu, nebo kletbu. Je to rychlé, jako blesk. Toxické látky. Představuji si, jak se šíří, jako jedovatý proud v jeho malém těle. Jaterní selhání. Slova jsou dýky.

Červené krvinky, krev, život… vše se pomalu vytrácí. Anémie. Nedostatek kyslíku. Frantík se dusí. V tichu noci slyším jeho tiché, slabé naříkání.

• Rychlé vstřebávání toxinů.
• Poškození jater.
• Anémie.
• Nedostatek kyslíku.

Klíčové body: Otrava paracetamolem u psů je nebezpečná a vede k rychlému poškození jater a krvinek.

Pamatuji si, jak jsem Frantíka našel s prázdnou krabičkou… rok 2024… Frantík… jméno se mi rozplývá na jazyku jako hořká káva. Jeho malá tlapka… Musím si to připomenout, aby se to už nikdy neopakovalo. Nikdy.

Dnes, 26. října 2024, si píšu tyto řádky. Všechno je jiné… ale smrt Frantíka v mé paměti stále bije, jako zvon, varující před nebezpečím.

Jak pes vycítí nemoc?

Pes. Nemoc. Čich. Konec.

• Rakovina.
• Migréna.
• Epilepsie.
• Diabetes.

2024: Výzkum pokračuje. Molekulární markery. Potenciál. Významný.

Jana Nováková, veterinářka, Brno. Potvrzuje. Zkušenosti. Fakta.