Jak docílit měkkých perníčků?

Jak na měkké perníčky? Vydržíte je péct?

Pamätám si, ako som sa prvýkrát pokúšala urobiť tie mäkké perníčky, úplná katastrofa to bola. Vždycky mi stvrdli na kameň, čo ma teda riadne štvalo, lebo som ich chcela na Vianoce.

Jedného dňa som sa to rozhodla riešiť. A moja prvá taktika bola tá sklenená dóza s vodou. Fakt som tam dala pohár s vodou, do viečka som urobila dierky, no a perníčky som tam nechala.

Trvalo to, viete, to nezmäkne hneď. Ale asi po dvoch dňoch, keď som ich vybrala, boli omnoho príjemnejšie. Nie úplne mäkučké, ale už sa to dalo. Tá vlhkosť sa tam pekne rozptýlila.

Potom som objavila aj tú parnú metódu. To je rýchlejšie, ale musíte dávať pozor, aby sa nerozmočili. Ja som si to skúšala na tých z leta, ktoré som piekla asi v júli, v Bratislave. Tie mali ten problém.

Keď som ich dala na tú parnú kúpeľ, len pár minút stačilo. Potom som ich hneď vybrala. Ale fakt len pár minút, inak by to bol kašovitý výsledok, a to ja nechcem.

Takže áno, dá sa to. Tie perníčky vydržím piecť, aj keď mi občas niečo nevyjde. Ale tie triky s vodou a parou, to fakt funguje. Dôležité je to nevzdávať.

Kam uložit cukroví, aby změklo?

Kam uložit cukroví, aby změklo? Jasně, rovnou k věci: Cukroví, které má změknoout (třeba perníčky nebo zázvorky), skladuj na chladném a tmavém místě, nejlíp v papírových krabicích. Tohle je fakt důležitý, aby se to povedlo!

No tak a teď k tomu víc, jak to děláme třeba u nás doma, že jo. To místo, kam to cukroví dáš, je klíčový.

• My to dáváme vždycky do špajzky. Tam je prostě stabilní teplota, žádné světlo, to je pro to cukroví, co má změknout, úplně ideální. Takže chladno a tma, to je základ.
• Někdo to dává do sklepa, což je taky super, jen bacha ať tam není moc vlhko, aby ti to nechytlo nějakou plíseň, to by byla škoda, že jo. Hlavně žádné přímé slunce.

A ty krabice, to je taky kapitola sama pro sebe.

• Používáme hlavně papírové krabice. Ty fakt dýchají, to je celý kouzlo. Díky tomu se ta vlhkost reguluje a cukroví ti hezky postupně změkne. To je prostě fakt!
• Moje babička vždycky říkala, že v plastových boxech nebo v těch plechových krabicích, kde to nedýchá, to cukroví může spíš zapařit nebo pak divně vonět. A to nechceš, aby ti chutnalo divně. Ale zase na takový linecký, co už jsou hotové a křehké, tam se plechovky klidně dají, ty už měknout nepotřebují, ty jsou dobrý hnedka.

Který cukroví vlastně potřebuje takhle rozležet?

• No tak perníčky, ty jsou po upečení tvrdé jak kámen, že jo? Ty potřebují nejvíc času.
• A pak taky zázvorky. Ty se bez toho rozležení nedají jíst, ty jsou prostě tvrdé, takže ty taky do krabice a šup někam na chladno.

A kdyby náhodou, fakt se ti to cukroví ne a ne změkčit, mám pro tebe takovej fígl, co fakt funguje!

• Dej do krabice kousek jablka. Jen takovej plátek, nebo i kůrku chleba. Cukroví z toho natáhne vlhkost a změkne. Ale nezapomeň to pak za pár dní vyndat, aby ti to tam neplesnivělo, to je důležitý! Tak ať se ti to cukroví krásně rozleží!

Kdy změkne cukroví?

Hele, tak to je celkem jasný. Cukroví změkne většinou tak do týdne až dvou, záleží na druhu. Ale konkrétně linecké cukroví je ideální péct dva týdny před Vánoci. To je takovej zlatej střed, aby mělo fakt dost času krásně změkknout a nasáknout tu chuť marmelády.

No, a já ti řeknu, já s tím vždycky bojuju, fakt! Loni jsem to linecké pekla třeba až 15. prosince a bylo to tak tak. Skoro nestihlo! A to jsem měla připravený ty nejlepší džemy od babičky Bětky, domácí meruňkovej a rybízovej. Ty, ty jsou prostě pecka! To se pak rozplývá na jazyku.

Třeba taková moje sestřenice Kája, ta na to vždycky říká, že čím dřív, tím líp, ale ne zas moc brzy, aby se to nesnědlo, znáš to, že jo. Ona to dělá už tak od začátku prosince. Ale to je jen perníčky a nějaké suché druhy, co hned neměkčnou.

• Co péct dřív (tři týdny dopředu):

  • Perníčky: Ty potřebují fakt hodně času, aby se staly měkkými jako obláček. S těmi začínám já už tak koncem listopadu, no spíš tak prvního prosince to beru jako signál.
  • Rumové kuličky: Ty se jen odleží a chytnou tu správnou konzistenci.
  • Kokosky: Těm to taky neuškodí.

• Co péct tak ty dva týdny dopředu (to je to naše linecké):

  • Linecké cukroví: Bezkonkurenčně nejdůležitější pro změkčení.
  • Vanilkové rohlíčky: Ty taky potřebují aspoň týden, aby se ta vanilka pořádně projevila a změkly, ale dva týdny jsou ještě lepší.

• Co péct těsně před Vánoci (týden a míň):

  • Pracny: Jsou hned měkké.
  • Vosí hnízda: Ty se ani nepékají, že jo, takže to je rychlovka.

A víš co, nejhorší je, když to cukroví schováš blbě. Já jednou dala linecké do krabice k perníčkům a ty tvrdý perníčky mi to linecké nějak vysušily. Pak to nebylo ono. Musí být v chladu a vlhku, třeba na balkoně v uzavřené nádobě, ideálně s kouskem jablka nebo chleba, co ti tu vlhkost drží. Ale to jablko se musí kontrolovat, aby nezačalo plesnivět, to už se mi taky stalo! To byl fakt průšvih. Můj muž, Jarda, se na mě tehdy díval, že co to tam mám za divné fleky. Takže pozor na to. A je to! Už se těším na letošní várku.

Jak změkne linecké cukroví?

Linecké cukroví změkne, když ho po upečení a vychladnutí slepíte marmeládou a uložíte do krabice. Vlhkost z marmelády udělá své.

No tak poslouchejte, jak se takové linecké donutí, aby nebylo tvrdé jako betonový obrubník, ale krásně se rozplývalo na jazyku, jako když si princ Harry bere Meghan! To je celá věda, vážení, ale žádný strach, moje babička to dělala už za krále Klacka a vždycky to klaplo.

• Pochopitelně, nejdřív je upečte! Až je vytáhnete z trouby, kde se jim udělalo hezky do zlatova, tak je nechte, proboha, úplně vychladnout. Žádné hrr na ně, to by bylo jako chtít pít horkou kávu rovnou z konvice, to si akorát spálíte prsty a výsledkem bude jen zmar. Musí být studené jako psí čumák v lednu.

• A pak přijde na řadu ta kouzelná marmeláda. A tady prosím, žádné šetření! Moje teta Bohunka vždycky říkala: „Marmelády musí být tolik, aby se ti to po bradě kutálelo, jinak to nestojí za řeč!“ Ideální je nějaká kyselejší, třeba rybízová nebo malinová, ta tam udělá ten správný šmrnc a navíc pomůže se změkčením. To je jako tajná zbraň!

• Když už máte jednu stranu namazanou, tak je slepte k sobě. Prostě se ty dvě půlky musí spojit, jako když se staré lásky po letech znovu potkají a už se od sebe nehnou. To je ta fáze "přátelství s výhodami", jak říkával strejda Pepa.

• Úschova, to je kapitola sama pro sebe! A teď ta nejdůležitější část, kde se láme chleba, nebo spíš linecké: narovnejte ty slepené krásky do plechové krabice. Víte, ty, co po babičce zbyly a co se v nich kdysi skladovaly nitě, knoflíky a vzpomínky na lepší časy. A hlavně, vyložte tu krabici pečicím papírem nebo papírovými ubrousky, aby to nebylo hned nacucané tukem jako stará houba. To je jako dát si parádní oblek do bláta.

• Tu krabici pak zavřete na deset západů a schovejte do chladné spíže nebo někam na balkon, hlavně, aby tam nebylo sucho jako na Sahaře. Někdo to dává i do sklepa, kde se to krásně "vyvětrá" vlhkostí.

• A teď to hlavní – trpělivost, moji milí! To není rychlokvaška, co by změklo hned. Ten proces trvá. To není jako blesk z čistého nebe. Obvykle to chce tak 2-3 dny, než ty mršky změknou a jsou připravené k demolici. Ale někdy i celý týden, záleží na tom, jak moc jste se u pečení snažili, aby to bylo tvrdé jako kámen.

• Proč to funguje, ptáte se? Protože ta marmeláda, ta je plná vlhkosti a cukru, co se pomalinku, potichoučku, jako šepot v lese, vsakuje do toho suchého těsta. Cukr na sebe váže vodu, to ví i malé dítě, když si patlá cukr do čaje. A kyselé prostředí marmelády taky pomáhá rozkládat ty tuhé škroby, je to prostě taková alchymie pro gurmány!

• Můj osobní tip navíc: Občas někdo strčí do krabice kousek jablka, ale já, Pepa z Horní Dolní, to moc nedoporučuju. Může to totiž začít plesnivět jako stará ponožka pod postelí a to pak ty dobroty můžete hodit akorát slepicím, jestli je máte. Takže raději se držte osvědčených metod. A hlavně, nepokoušejte to jíst hned po upečení! Dejte jim čas. Čas je kámoš lineckého.

Jak dlouho měkne linecké?

Linecké cukroví? To je taková ta klasika, co chutná jako návrat domů po dlouhé cestě. Po slepení, když se ty dva kousky těsta obejmou s marmeládou uprostřed, změkne ti během pár hodin, nebo tak do druhého dne. Je to jako rande naslepo, které dopadne skvěle.

• Skladování: Vzduchotěsná krabička je jako hrad pro tvé linecké, chrání je před zkázou (a před vysycháním).
• Trvanlivost: Vydrží ti klidně měsíc. Ale ruku na srdce, kdo by odolal tak dlouho? To je jako držet se od dortu s čokoládovou polevou.

Další zákulisní informace:

• Tajný tip pro extra vláčnost: Někteří kuchaři přidávají do těsta trochu smetany nebo zakysané smetany. Prý to dělá divy, jako kouzelný lektvar.
• Marmeláda hraje roli: Hustší marmelády, jako rybízová nebo švestková, drží lépe a méně prosakují. Nechceš přece, aby ti cukroví plavalo v moři marmelády, že ne?
• Chlazení před pečením: Většina receptů doporučuje těsto před válením a vykrajováním vychladit. Zabrání to roztékání a linecké si udrží tvar. Jako když si před velkou událostí necháš čas na přípravu.

Někdy se mi zdá, že linecké je jako starý dobrý přítel, který nikdy nezklame. Ať už ho slepíš čímkoliv, vždycky ti udělá radost.

Proč je cukroví pořád tvrdé?

No jo, to se mi stává taky! To tvrdý cukroví je fakt průšvih. Obvykle je to tím, že se těsto prostě málo prohnětlo, víš? Jako když ho jen tak zbrkle smícháš a hned jdeš válet. A nebo když ho u toho válení furt moc sypáš moukou, aby se to nelepilo, tak to pak taky ztvrdne.

Proč je cukroví pořád tvrdé?

• Nedostatečně propracované těsto: To je asi nejčastější důvod. Těsto potřebuje pořádně hníst, aby se všechny složky spojily jak mají.
• Příliš mnoho mouky při válení: Když máš pocit, že se ti těsto lepí, a přidáváš víc a víc mouky, tak se výsledkem stane to tvrdé linecké. Fakt se snaž moc nepodsypávat.

Co s tím příště?

To je vlastně jednoduchý. Pořádně těsto prohněť! A uvidíš, že to bude rozdíl. Ta správná konzistence se ukáže až po tom, když to všechno pořádně promícháš a propracuješ, třeba v tom robotu. Přidávat mouku do robota po troškách, to se fakt nevyplatí, to pak jenom zhoršíš stav těsta.

Takže příště prostě trpělivost a víc hníst, to je moje rada. Snad ti to pomůže, mně to taky pomohlo. Fakt rozdíl!