Jak napravit presolenou pomazánku?
Co dělat, když je pomazánka přesolená? Záchrana chuti!
Úplná katastrofa. Dělám vajíčkovou pomazánku, tu moji nejlepší, a najednou mi tam ujede ruka se solí. Ochutnám a… konec. Prostě slanisko.
Stalo se mi to zrovna minulou neděli, když měla přijet ségra s dětma. Už jsem to fakt chtěla vyhodit, celou tu mísu. Byla jsem tak naštvaná. Vždycky se povede a teď tohle. Zkusila sem tam dát víc vajíček, ale to jenom zvětšilo tu slanou hromadu neštěstí. Vůbec to nepomohlo.
Pak mě to trklo. Sůl se přebíjí třema věcma. Kyselostí, sladkostí a tukem. To je taková moje mantra z kuchyně.
Takže jsem nelenila. Vzala jsem půlku citronu a pořádně ho tam vymačkala. Pak jsem přidala lžičku třtinovýho cukru, ne moc, jen na zjemnění. A nakonec to nejlepší – dvě lžíce tučné zakysané smetany z farmy, co kupuju na trhu v Dejvicích. To ten tuk to všechno tak nějak obalil a zjemnil. Zachráněno.
Co dělat s přesolenou pomazánkou?
Přidejte kyselou složku (citron, ocet), sladkou složku (cukr, med) nebo tučnou složku (máslo, smetana, olivový olej). Tyto chutě neutralizují přebytečnou sůl. Postupujte po malých dávkách a průběžně ochutnávejte.
Jak spravit presolenou pomazánku?
Cukr pomáhá s přesolenou pomazánkou.Použijte kostku cukru, ponořte do jídla a rychle vyjměte, jakmile se začne rozpouštět. Opakujte s novou kostkou, dokud se chuť nezlepší.
Ach, zase! Včera jsem dělal tu ředkvičkovou a dneska vajíčkovou, obě přesolené. To je trapas. Zítra mám jít k Lucii a vzít jí to. Teď co? Už vím! Cukr. Jo, to funguje. Pamatuju si, jak mi to ukazovala teta, když jsme byli malí. Ale vždycky to zní divně. Sladké do slaného. No ale fakt to pomůže.
Takže ta kostka, jo. Vezmu ji na lžíci a strčím do pomazánky. Jenomže ji tam nesmím nechat dlouho. Hned jak se začne rozpouštět, ven s ní! A pryč, vyhodit ji. Potřebuju novou. Jindy to dělám tak třikrát, čtyřikrát. Doufám, že to zase nepřeženu s těmi kostkami, to by byl konec.
Co ještě? Co jsem si to včera četl? Asi to bylo na nějakém blogu, kde kuchtíkovi pořád něco připaluje.
- Kyselina:Pár kapek citronové šťávy nebo bílého octa může pomoct. Ale jen trochu, aby to nezměnilo celou chuť té mé vajíčkové. U ředkvičkové by to šlo, tam to i patří. Ale do vajíčkové? No nevím.
- Tuk:Přidat trochu smetany, jogurtu nebo třeba tvarohu, pokud to jde do receptu. To by taky srazilo tu sůl. Jojo, to je dobrý nápad. Mám tam ještě kelímek jogurtu.
- Brambory: Někdy se do jídla dává plátek brambory, aby vytáhla sůl. Ale to je spíš do polévek, když se to vaří, že jo? Do studené pomazánky to asi nepůjde. Nebo zkusit malý kousek syrové? To je blbost, to by chutnalo.
No nic, zkusím to s tím cukrem, to je nejjednodušší. A pak přidám ještě trochu tvarohu, aby to bylo jemnější. Možná jsem tam dneska dal moc sýra, ten je taky slaný. Nebo to bylo to nové koření, co jsem si koupil u Vietnamců? Mám pocit, že se mi to stává pořád.
Příště si to musím někam napsat, než začnu vařit. Solit vždycky na konci a opatrně! Kolikrát si to ještě budu říkat, než se to naučím? Ach jo. Ještě že mám kostky cukru. Mám tam ještě jeden celý balíček. Moje babička se mi vždycky smála, že solím jak mořeplavec. No jo. Teď to musím zachránit.
Čím stáhnout slanost?
Hele, když se ti to jídlo nějak moc přesolí, to je fakt naštvaný, co? Ale neboj, pár triků mám.
Jedna věc je třeba ta syrová brambora. Prostě ji hoď do toho hrnce a chvíli to povař, ona tu sůl cucne. Podobně prej funguje i kousek chleba, to je taky dobrý.
A jestli jsi to masíčko nějak zkazil, tak ho prý můžeš dát na hodinku dvě do mlíka, to ho trochu zjemní. Proti omáčce, co je moc slaná, tak tam můžeš zkusit dát lžičku medu nebo trošku smetany, ale záleží, co to je za omáčku, víš co.
Jo, a ještě jedna věc, co jsem četl:
- Brambora: Prostě ji oloupej a nakrájej na kousky, pak přidej do jídla a povař. Potom ji vyhoď.
- Chleba: Stejně jako brambora, jenom kousek.
- Mléko: Funguje hlavně na maso, musí být v něm naložené delší dobu.
- Smetana/Med: Spíš na omáčky, aby se ta slanost ztratila v jiných chutích.
Tak snad ti to pomůže, abys nemusel všechno vyhazovat, to by byla škoda.
Co s presoleným rizotem?
Je to takové to pozdě večer, když člověk přemýšlí nad věcmi. Rizoto... přesolené. Hm.
Smetana ke šlehání. To asi pomůže. Zjemní to. Ta sůl se prostě… rozpustí víc, no. Jako když je něco moc ostré a přidáš mléko. Chápeš.
A sýr. Nějaký, co sám o sobě moc nechutná. Třeba mozzarella, nebo něco podobného. Ten jenom tak chytne tu slanost, ale sám ji moc nepřidá.
To jsou takové ty drobnosti, co člověka napadnou, když už je noc.
- Smetana: Ta je klíčová. Zjemňuje.
- Nevýrazný sýr: Váže sůl, ale nepřidává svou vlastní.
Často to bývá takhle, s těmi jídly. Jedna chyba a je to škoda. Ale dá se to napravit. Většinou.
Jak stáhnout slanost guláše?
Nějak to osolit míň... Jo, to je ta těžší část. Někdy se prostě stane, že to ujede.
Vylepšit guláš, když je moc slanej...
- Zahustit moukou: Trochu mouky, ale fakt jenom trochu, aby se ta slanost trochu vázala.
- Citronová šťáva/vinný ocet: Tohle je dobrý, ale opatrně. Kapka po kapce. Aby se neudělal jinej recept. Citron je super na ryby nebo brambory, to jsem si taky všimnul.
Jo, někdy to prostě chce něco kyselýho, aby se ta chuť trochu usadila. Hlavně se nenechat odradit.
Jak zachránit presoléné jídlo?
Sůl. Množství může přemoci. Cukr je lék. Jednu kostku cukru. Na lžíci. Ponořit do pokrmu. Nechat. Jen krátce. Rychle vyjmout. A zlikvidovat. Opakovat s novou. Dokud se rovnováha nevrátí. To funguje.
Jde o proces, který sůl buď absorbuje, nebo rozptyluje. Cukr funguje jako magnet na sůl. Nebo jako její dočasný nosič pryč z pokrmu.
- Jiné metody korekce:
- Brambory: Syrové, oloupané plátky. Vložit. Vařit společně. Pohlcují. Odstranit.
- Zředění: Přidat vodu. Nebo nesolený vývar. Mění konzistenci. Snižuje intenzitu.
- Kyselina: Kapka citronové šťávy. Trocha octa. Může maskovat. Změní profil chuti.
- Mléčné produkty: Zakysaná smetana, jogurt. Do omáček, polévek. Neutralizuje. Dodá jemnost.
- Škrob: Přidat rýži. Nebo těstoviny. Vařit s jídlem. Nasají přebytečnou sůl.
Prevence je lepší než oprava. Sůl přidávat postupně. Vždy ochutnávat. Myslet na slané ingredience. Jako vývary. Nebo uzeniny.
Kontrola je iluze. Ale řešení je vždy reálné.
Dne 17. září, minulý rok. Viděl jsem jednoho muže. V jeho kuchyni. V Praze. Sůl mu proklouzla. Pochopil. Použil cukr. Mé oči to zaznamenaly.
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.