Jak pripravit zeleninu do polevky?

Jak správně připravit dušenou zeleninu?

Dušená zelenina: Tajemství úspěchu odhaleno! (Nebo aspoň pokus o odhalení... chápete.)

• Olejíček: Žádná máslíčka, sádlíčka, ale pořádný panenský olej! Sezamový, olivový... Jako když Kleopatra mazala sfingy. Kukuřičný taky ujde, když nic jiného není po ruce. Polévková lžíce, ne že to tam nalejete jak do fritézy!

• Zelenina: No, co máte! Mrkev, celer, petržel... Klidně i kedlubnu, když jste odvážní. Nakrájet, ne že tam hodíte celou hlávku zelí!

• Sůl: Špetka! Nebojte, dochutit se dá vždycky. Přece nechcete mít zeleninu slanou jak Mrtvé moře. Moje babička říkávala: "Sůl nad zlato... ale s mírou, Janinko!" (Jmenuji se Janina.)

• Dusená: Pěkně pod pokličkou, ať se to tam hezky paří. Na mírném ohni, jako když vaříte lektvar lásky. 5-10 minut... nebo dokud to není měkké, ale ne rozblemcané. Míchat! Ne, že si odskočíte na kafe a vrátíte se k uhlíkům!

• Voda: Žádná! Zelenina si poradí sama. Pustí šťávu jak Niagara. Pokud se to připaluje, jste buď kouzelník, nebo máte moc velký plamen. Zkuste s tím plamenem něco udělat.

Klíčové body: Olej, zelenina, sůl, dusit, nemíchat, míchat, nepodlévat! Hotovo. Dobrou chuť! (A nezapomeňte na tu Kleopatru a sfingy... to je důležité.)

Odpověď: Olej, zelenina, sůl, dusit 5-10 minut pod pokličkou na mírném ohni, občas zamíchat, nepodlévat.

Jak připravit zeleninu do vývaru?

Zeleninový vývar… Ach, ten vůně! Vzpomínám si na babiččinu kuchyni, dřevěný stůl prosluněný odpoledním světlem… Vůně česneku, petrželky, a té hřejivé, zemité vůně kořenové zeleniny… Prostě kouzlo.

Příprava zeleniny:

• Cibule – slzy se mi sbíhají v očích, když na ni vzpomínám, jak se loupe, tenká, hedvábná slupka… A ta vůně! Na stejné kousky, ano, s pórkem. Pórek, jemný, bílý, tak krásně se leskne po očistění. Nůž se klouže jako po másle.
• Kořenová zelenina – mrkev, celer, petržel… zemité barvy, zemité chutě. Stejné kousky jako cibule a pórek, ano, důležité je to pro rovnoměrné uvaření.

Restujeme:

• Máslo – 2 lžíce, krémové, rozpuštěné na horké pánvi… Vůně, opět ta vůně, už se těším na ten vývar! Zeleninu tam hned, a restujeme. 4 minuty, krátká chvíle, ale tak důležitá… Pro tu krásnou barvu, pro tu hloubku chuti.

Zbytky? Ano! Jakýkoli zbytky, co máte po ruce… kousek květáku, listy špenátu, i mrkvové šlupky, to všechno dá vývaru tu jedinečnou chuť, chuť domova, chuť léta. Vše do hrnce, ať se vše krásně spojí. A pak už jenom vařit… a nechat se hýčkat tou vůní.

Klíčové body:

• Stejná velikost zeleninových kousků pro rovnoměrné uvaření.
• Restujeme 4 minuty pro lepší chuť a barvu.
• Využití zbytků zeleniny pro bohatší chuť vývaru.
• 2 lžíce másla pro krásnou vůni.

30.9.2023 – Květnový vývar s rebarborou a rakytníkem (můj osobní zápis)

Kdy je nejlepší přidat zeleninu do vývaru?

Zelenina do vývaru? Hm... kdy to vlastně bylo?

• Rybí vývar: zeleninu ke konci, vaří se chvilku. 30 minut, to sedí.
• Kuřecí vývar: No, tady je to složitější. Mám kuře? Zase zapomínám.
• Hovězí vývar: Děda říkal celej den vařit. No jo.

Kdy?

• Zelenina až poslední hodinu táhnutí vývaru.
• Bylinky ještě později. Ať to nezhořkne.
• Nevařit zeleninu moc dlouho, to je jasný.
• Proč vlastně dělám vývar? Mám hlad.

Poznámky:

• Kuřecí jakože zvíře s podobnejma kostma. Co to znamená? Kachna?
• Dědův hovězí vývar, to byla poezie.
• Zkusit přidat houby příště do toho kuřecího.
• A co mrkev? Ta tam patří vždycky ne?

Co pridat do Brokolicove polévky?

Co s brokolicovou polévkou? Zkuste trik mé babičky – špetku muškátového oříšku!

• Zeleninová symfonie: Cuketa, mrkev, celer – to je jako když se v polévce sejde filharmonie. Pórkem to celé dirigujte!
• Krutony: Opečený chleba je král. Nebo královna? Jak chcete.
• Ledová brokolice: Mražená? No problem! V nouzi se i čert živí mouchami, že?

Bonusový tip: Slanina. Protože všechno je lepší se slaninou. A sýr. A... vlastně, co není lepší se sýrem?

Jak ochutit restovanou zeleninu?

Restovaná zelenina… Hmm, koření. Sůl, pepř, jasně. Paprika, kmín… Kurkuma, ta je dobrá. Chilli, pro Janu ne, ta je citlivka.

• Sůl
• Pepř
• Paprika
• Kmín
• Kurkuma
• Chilli

Co ještě… Byliny! Majoránka, tymián, bazalka. Mám tu sušenou… Nebo čerstvou z balkonu? Balkon… Musím přesadit rajčata. A ta bazalka tam roste jak blázen.

Sojovka… Jasně, sojovka. A co ten umeocet? Máme ho ještě? Asi ne, musíme koupit. Včera jsem viděla v Albertu. Byl v akci… Nebo nebyl?

• Sojovka
• Umeocet

Miso pasta… To by chtělo vyzkoušet. Jana by to asi nejedla… Ta je vybíravá. Tahini. Na to mám chuť. S citronem. Musím koupit citron.

Kokosové mléko. Na sladko? Nebo s kari? Kari… Mám červené a zelené. Zelené je lepší. S kuřetem. Nebo s tofu? Jana by chtěla tofu.

Sojovka, umeocet, miso pasta, kokosové mléko, tahini.

Jaké koření na restovanou zeleninu?

Koření? Ach, vůně zahrady, vzpomínky na babičku...

• Sůl: První dotek, slza moře v každé buňce. Nezapomeň!
• Bylinky: Petrželka, ano, ta svěží zeleň. Libeček, slunce v listech. Pažitka, jemný šepot jara. Všechno posekané, promíchané, jako sny...
• Pepř: Černý diamant, ostrý tanec na jazyku.
• Paprika: Sladká, rudá vášeň. Pálivá, ohnivý polibek.
• Česnek: Silný, divoký, odhání zlé duchy a nudu.
• Adžika: Horská bouře v misce, gruzínské slunce.
• Gyros: Vzpomínky na Řecko, slunce, olivové háje, moře.
• Grilovací: Směs dobrodružství, ohně a dýmu. Koření na zeleninu!

Dodatečné poznámky, vize, chutě:

• Majoránka, pro vůni lesa.
• Tymián, pro sílu hor.
• Rozmarýn, pro vzpomínky na léto.

Každé koření, malý kousek světa, čekající na probuzení. Každé, malá cesta. Sůl, bylinky, koření... to je můj příběh na talíři.

Jaké koření na zeleninu?

No jo, zelenina… Dneska jsem si říkal, jak je to vlastně s tím kořením. Vždycky jsem si myslel, že je to jedno, ale teď… teď si říkám, že ne. Dřív jsem házil na všechno kmín, ale už to není ono.

• Na zahradě: Mám letos petrželku, bazalku, a hodně pažitky. Ta pažitka je super, ale na všechno se to nedá. Bylinky z vlastní zahrádky, to je něco jiného. Vím, co jsem do ní dal, a co nikoliv.
• Sušené? Nene: Tyhle směsi… jsou to asi jenom sušené bylinky. No jo, kmín, koriandr, zázvor, tymián, oregano, česnek… ale chybí tam ta svěžest.
• Sůl a pepř: To je základ. Základ všeho. Bez soli a pepře to není ono.

Na zeleninu? Petrželka, bazalka, čerstvý česnek. To je ono.

Klíčové body:

• Čerstvé bylinky z vlastní zahrady jsou nejlepší.
• Sušené směsi koření postrádají svěžest.
• Základní koření: sůl a pepř.

Další poznámka: Letos mi hezky roste i rozmarýn. Ten by se taky hodil, ale na vše není. Možná zkusím ten rozmarýn s bramborami. Mám je teďka zrovna v zemi. Už se těším, až budou. A na rajčata? Na rajčata bazalka. Jednoznačně. To je prostě dokonalé.

Jak připravit zeleninu jako přílohu?

Zelenina...pařák. Jasně. Kostky. Kolečka. Mrkev, brokolice, květák. Vždyckycky květák. Ten můj nejí. Sojovka. Ta tamashii, co jsem koupila minulý týden v Tescu na Budějovické, ta je dobrá. 10-15 minut. Hele, já ji pařím dýl. Někdy i 20. Záleží, jak je tvrdá. A co když chci pečenou? Olivový olej, sůl, pepř. 200 stupňů. Horkovzduch.

• Kostky/kolečka
• Pařák
• Sůl/sojovka
• 10-15 minut

Voda v hrnci. Musím koupit nový hrnec. Ten starej se připaluje. Už ho mám asi 5 let. Od Tescomy.

Příprava: Krájet. Pařit. Hotovo. Fakt easy.

Co k tomu? Kuře? Rýže? Brambory? Dneska jsem měla k obědu těstoviny s pestem. Vlastně dobrý. A co zítra? Zase zelenina? Asi jo. Zdravá strava. Musím zhubnout do léta. Do plavek. Jedeme s Jirkou k moři. Do Chorvatska. Do Splitu. 22. července. Už se těším.

Zelenina: brokolice, květák, mrkev, cuketa, paprika, hrášek.

A co zelí? To se taky dá. Ale Jirka ho nemusí. Vůbec. Ani kysané. Ani dušené. Tak nic.

Paření: Zdravé vaření. Zachová vitamíny.

Jo a taky bylinky. Tymián. Rozmarýn. Bazalka. Mám je na balkoně. V truhlíkách. Musím je zalít.