Jak se dělá bílá polévka z hub?

No, tak tohle je přesně ten recept, na kterej jsem se chtěla podívat! Houbová polívka… mmm, to je moje! Ale teda bílá, jo? No, zkusíme to.

Takže, jak na to?

“Na másle orestujte cibulku a nakrájené houby…” Jo, jo, to zní dobře! Ale vždycky se ptám, jak moc másla? Jako fakt hodně, nebo jen tak decentně? Já to dělám tak, že radši víc, ať to má tu správnou chuť. A houby… no, jaké? Já miluju hříbky, ale klidně tam šoupnu i žampiony, když zrovna nic jinýho nemám. A teď mě napadá, zkoušel někdo dát do tý polívky i sušený houby? To by asi mohlo být zajímavý, co myslíte?

“…Přidejte kmín, mouku a orestujte dozlatova.” Kmín! Jo, ten tam sedne. Ale jen trošku, ať to nepřebije tu houbovou chuť. A mouka… no, tak to je taky otázka. Někdy dávám normální hladkou, někdy celozrnnou, záleží na náladě. A upřímně, občas se mi to trošku připálí, když to orestovávám… stává se. Důležitý je to hlídat!

“…Zalijte vodou, osolte a vařte 20 minut.” A to je to! Voda, no. Ale přemýšlím, nebylo by lepší to zalít vývarem? Třeba kuřecím? To by tomu asi dodalo ještě víc hloubky, co? A s tím vařením, no… já to spíš vařím dýl, takovou půlhodinku, ať se ty houby fakt uvaří. Možná to je tím, že je mám ráda fakt měkký.

“…Nakonec vmíchejte smetanu a houbové koření. Podávejte.” Smetana! Jo, to je to, co tomu dodá tu krémovost. Ale jakou? Tu tučnou? Nebo spíš tu lehkou? Já to střídám, ale asi radši tu tučnou, protože… no protože je prostě lepší! A houbové koření… no to je takový to univerzální, že jo? Já mám radši sypnout tam čerstvý bylinky, třeba tymián. A když to mám fakt extra, tak tam nastrouhám trošku muškátovýho oříšku.

No a pak už jen podávat, že jo? S čím? No, s chlebem samozřejmě! Nebo s toustama! A možná, možná i s kouskem slaniny, pro ty co si rádi zahřeší. No nic, jdu na to! Snad se mi povede!