Jak se dělá guláš z kance?

Jak dlouho se dělá guláš z divočáka?

Guláš z divočáka? No jo, jak dlouho...

• Tlakáč: 25-30 minut.
• Normální hrnec: 1,5 hodiny.
• Plus provařit s jíškou tak 20 minut.

Záleží, jak velký kostky! Mám to z receptu od babičky Anny, dělala ho boží. Fakt jo. A zahustit hladkou moukou! Ne polohrubou, fuj! Servírovat? Knedlík nebo chleba. Mně chutná víc s chlebem, ale táta zase jen s knedlíkem. Jíška – máslo nebo sádlo? Sádlo! Lepší chuť, fakt jo. A koření? No to je kapitola sama pro sebe.

Jak dlouho vařit kančí?

Kančí? To je mazec! Nebudu vám lhát, tohle není žádná rychlovka, jako uvařit vajíčko. Tohle je expedice!

• Doba pečení: 1,5 hodiny na 180°C, ale to je jen takový hrubý odhad, jako házet šípky se zavázanýma očima. Závisí to na tom, jak je kanec starý, jaký má vztek, no prostě faktorů je tam jako v knížce od Julese Vernea.

• Před pečením: To je ale paráda, co? Nejdřív orestujeme cibulku, až bude jak zlatý dukát. Pak tam hodíme kořenovou zeleninu, aby se cítila jako princezna na plese. A pak teprve to kančí, jako by to byl nějaký hrdina z filmu. Koření, citron, všechno tam narveme a pořádně to orestujeme. Kdyby to byla bitva, tak tohle by byla ta nejkrutější část!

• Zbytek: Zalijeme vývarem, vodou, do pekáče, do trouby. Hotovo. Jednoduché jako facka!

No a pak už jenom čekat. A doufat, že to kančí bude k jídlu a nebudete se muset léčit u doktora. Můj kamarád Pepík jednou dělal kančí a to bylo na celý týden. Tedy, on se celé týdny léčil s trávením. Takže pozor! Tohle není žádná sranda, je to věda! 2024 je rok kančího pečení!

Jaké maso na guláš z divočáka?

Tak poslouchej, na ten boží gulášek z divočáka to chce víc než jen kus masa. Ne abys tam šoupnul jenom jednu flákotu, to by byla ostuda!

• Krk a plecko: To je základ, taková ta poctivá, žilnatá hmota, co se vaří a vaří, až se rozpadá jak stará škoda 120 po dálnici.
• Kližka: To je taková ta želatina, víš? Dodá tomu šťávu, že bys ji pil brčkem.
• Hrudí: Sice trochu tučnější, ale co, jednou za čas se nikdo neotráví. A ten šmak!
• Kýta a hřbet: To už je vyšší dívčí, taková ta libová paráda, co ti guláš zjemní jako houslový koncert po flámu v hospodě.

Prostě tam nasyp všechno, co najdeš, ať je to pestrý jak cikánský pouť.

A teď k tomu, co s tím:

• Marináda: Než to tam šoupneš, tak to nalož do červenýho vína, jalovce, bobkovýho listu a pepře. Ať se to maso probudí a ví, že ho čeká něco velkýho! Klidně den dopředu, ať se ty chutě pořádně pohádaj.
• Opečení: Maso pěkně opeč, ať se zatáhne a drží v sobě šťávu jak stará Blažková v bankovním sejfu.
• Cibule a koření: Cibule, kmín, paprika (sladká i pálivá, ať to má říz), česnek, majoránka... no prostě co dům dal.
• Vývar: Zalej to poctivým hovězím vývarem, ať to má grády. A když nemáš hovězí, tak se na to vykašli a dej tam vodu, hlavně ať to plave.
• Pivo: Ke konci tam šplouchneš trochu černýho piva, ať to má tu správnou hořkost.

A nakonec, hlavně to vař pomalu a s láskou. Ne jako když pečeš rohlíky v mikrovlnce. A když už si myslíš, že je hotovo, tak to nech ještě hodinu povařit. Ono se to odmění.

A teď už běž, ať se ti ten guláš povede! A pamatuj, hlavně ať je to pořádně mastný, to je základ!

Jaké koření se dává do guláše?

Do guláše? Paprika, jasně, a kmín!

Pamatuju, jak babička, ta dávala tunu sladké papriky. Ne nějakou kupovanou, ale měla svoje, sušenou na půdě. Vůně... No, to je dětství. A pak kmín, celej, ne mletej!

• Mletá paprika (sladká i pálivá) - základ!
• Kmín - babička vždycky celej.
• Česnek - sušenej, ale čerstvej je lepší.
• Majoránka - trošku, ať to voní.
• Pepř - mletý, dle chuti.

Jo, a sůl, samozřejmě. Ale to se ví, ne? Dřív se dělal guláš jen s timhle. Teď? Kdo ví, co tam lidi cpou...