Jak se dělá křupavá cibulka?

Křupavá cibulka: Jak na ni?

No jo, křupavá cibulka… to zní skvěle. Vždycky jsem si říkal, že to zvládnu, ale nikdy jsem se k tomu pořádně nedostal.

Teď, když nad tím přemýšlím, tak asi loni, 20. října, jsem se o to pokoušel. Bylo to v našem starém bytě na Žižkově, ale výsledek… hrůza.

Použil jsem obyčejnou žlutou cibuli, takovou za 15 korun z Albertů. Nakrájel jsem ji na kroužky, fakt tenké. Potom jsem je obalil v hladké mouce, do které jsem přidal asi lžičku mleté papriky. Sůl jsem tam nedával, to byl asi omyl.

Oleje jsem nalil do pánve asi tak tři prsty. Teplota? No, to jsem odhadl na oko. Smažilo se to divně. Kroužky se lepily k sobě a některé zčernaly. A ty zbytky oleje na ubrouscích? Strašný.

Jinak, nejlepší cibulové kroužky jsem jedl v té hospůdce U Medvěda. To byly fakt křupavé, ale recept neznám.

Jak udělat vídenskou cibulku?

Hmm, vídeňská cibulka… to mě vždycky trochu zamrzí. Vzpomínám si na babičku, jak ji dělala. Vždycky na Vánoce, k té kaši… taková obyčejná věc, ale… prostě to k tomu patřilo.

• Oloupat cibuli. No jo, ta slzička v oku. To je snad nejhorší.

• Nakrájet na kolečka, co nejtenčí. Aby se to pěkně propeklo. To se mi nikdy moc nedaří, vždycky to nějak nerovnoměrně…

• Mouka. Hladká, samozřejmě. Prostě obalit.

• Smažit. V horkém oleji, dokud není zlatá. Tohle je nejdůležitější. Nesmí se spálit. A to je těžké.

• Odsát přebytečný tuk. Na papírovém ubrousku. Aby nebyla mastná.

• Na kaši. To je jasný. Jedna cibule na osobu. Ale já si dávám vždycky dvě. Je to prostě tak dobré.

Je to jednoduché, ale… ta chuť. Nedá se to popsat. Vždycky se mi to nějak nepodaří přesně tak, jak to dělala babička. Je to taková maličkost, ale pro mě to jsou vzpomínky na dětství. A ty nikdy nevrátím.

Jak udělat vídenskou cibulku?

Cibuli nakrájet na tenká kolečka, obalit v hladké mouce, smažit dozlatova v oleji, odsát tuk.

Jak se dělá křupavá cibule?

Křupavá cibulka? To je jako zjevení kulinářského boha! Stačí cibuli nakrájet fakt na tenko, jako když se chystáš malovat mistrovské dílo, a pak ji před smažením obalit v troše mouky – hladké, aby nebylo zbytečných hrudek. To je ten fígl, co z ní udělá chrumkavou symfonii. A protřepat, protřepat pořádně, ať má každý kroužek svůj moment slávy v rozpáleném oleji. No a pak už jen hlídat, ať se nespálí, to by byl konec mistrovského díla!

• Trik: Cibule se obalí v mouce.
• Proč? Pro dokonalou křupavost.

A co dál s touhle cibulovou slávou?

• Na polévku: Klasika, ale vždycky potěší.
• Do burgeru: To je jasný, ne?
• Na hot dog: Americká klasika v českém provedení.
• Do salátu: Pro nečekaný křupavý element.

Moje babička říkala, že tajemství křupavé cibule je v trpělivosti. Já teda radši používám tu mouku, ale co už.

Jak používat smaženou cibulku?

Vzpomínám si, jak jednou, to bylo loni v létě u babičky na chalupě v Beskydech, jsme dělali halušky. Babička vždycky říkala, že bez pořádné dávky smažené cibulky to nejsou halušky, ale jenom nudle s brynzou. No a měla pravdu. Ta vůně, ta křupavost. Hned jsem si přidal extra porci. Babička se jen smála.

Smažená cibulka je prostě zázrak. Vždycky ji mám doma v zásobě. Hodí se snad ke všemu. Do polévek, na bramboráky, na saláty, k masu, k těstovinám… Fakt ke všemu.

• Polévky: Hovězí, bramborová, gulášová, cibulačka.
• Přílohy: Bramborová kaše, bramboráky, americké brambory.
• Hlavní jídla: Halušky, rizoto, dušená masa.

Ani si nepamatuju, kdy jsem ji naposledy smažil sám. Prostě koupím pytlík a je to. Rychlé, jednoduché a chutné. Minulý týden, to bylo v úterý, jsem dělal hamburger. Dal jsem tam cheddar, slaninu, a nakonec smaženou cibulku. Byla to pecka.

Použití smažené cibulky:

• Přidat přímo do hotového jídla.
• Lehce orestovat na pánvi.

Ten hamburger jsem si dal k večeři na terase. Bylo krásně teplo a svítilo sluníčko. Ideální letní večer.

Jo a ještě jedna věc. Smaženou cibulku skladuju v uzavřené dóze, aby nezvlhla. Takhle vydrží křupavá mnohem déle.

Jak udělat cibulku do křupavá?

Křupavá cibulka: Mouka. Ponořit. Střední teplota.

• Nakrájet. Obětovat v mouce. Smažit.
• Horký olej. Ponořená cibule.
• Výsledek: křupání.

Smažím ji v sádle. Používám cibuli ze zahrádky od souseda Karla. Letos (2024) je obzvlášť dobrá. Tajemství je v té mouce. A v Karlově cibuli. Zkuste to.