Jak se píše pražský?

Pražský, pražská, pražské: Kdy psát s velkým a kdy s malým písmenem?

Otázka, zda psát “Pražský” s velkým nebo malým písmenem, patří mezi časté jazykové nejasnosti. Intuice mnohých svádí k velkému písmenu, jelikož “Praha” je vlastní jméno. Pravda je však o něco složitější a opírá se o základní pravidlo české gramatiky týkající se přídavných jmen odvozených od zeměpisných názvů.

Základní pravidlo je jasné: přídavná jména odvozená od názvů míst se píší s malým počátečním písmenem. To znamená, že správně píšeme “pražský”, “brněnský”, “plzeňský”, “olomoucký” apod. Stejně tak píšeme “český”, “moravský”, “slovenský” a další přídavná jména odvozená od názvů regionů a států. Velké písmeno by se použilo pouze v případě, kdyby se jednalo o součást vlastního jména, například v názvu instituce: “Pražská konzervatoř”.

Toto pravidlo se vztahuje i na přídavná jména odvozená od jmen osob, pokud se jedná o přídavná jména druhová. Například správně píšeme “pavlovské koláče” (odkazující na Pavlov a typ koláčů), nikoliv “Pavlovské koláče”.

Pro úplnost je třeba zmínit i další související pravidlo: názvy jazyků se také píší s malým počátečním písmenem. Tedy správně píšeme “čeština”, “angličtina”, “španělština” atd.

Shrnutí:

• pražský, pražská, pražské – správný pravopis.
• Velké písmeno “P” v “Pražský” je chybný.
• Toto pravidlo platí pro všechna přídavná jména odvozená od zeměpisných názvů (měst, krajů, států).
• Stejné pravidlo platí pro přídavná jména druhová odvozená od jmen osob.
• Názvy jazyků se píší s malým počátečním písmenem.

Dodržování tohoto jednoduchého pravidla přispěje k preciznosti a správnosti Vašeho psaní. V případě nejistoty je vždy vhodné se obrátit na pravopisný slovník nebo online gramatické nástroje.