Jak sušit ovoce bez sušičky?

11 měsíců před 38 zobrazení

Sušení ovoce v troubě je snadné. Plody rozložte na síto či mřížku, aby k nim mohl vzduch z obou stran. Začněte sušit při 30 °C, a jakmile se ovoce scvrkne, zvyšte teplotu na 70 °C. Nechte pootevřená dvířka, například pomocí vařečky, aby mohla unikat přebytečná vlhkost.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Sušení ovoce bez sušičky: jaké jsou nejlepší domácí alternativy?

Sušení ovoce, to je taková moje letní posedlost, hlavně když máme doma tolik úrody, že se to jinak nedá. Víte, ty moderní sušičky, ty mi přijdou fajn, ale já si vždycky říkám, kde to budu skladovat, a upřímně, ta trouba, ta prostě funguje taky, a je to taková poctivá práce, znáte to. Nedávno jsem v květnu zkoušela sušit jahody a ta zkušenost mi připomněla, jak je důležité myslet na detaily. Fakt si uvědomuju, že hlavně na plech to prostě nepatří.

Teplý vzduch k tomu totiž musí ze všech stran, jinak je to fakt takové... no, pomalé a divné. Takže sítě, určitě sítě na sušení.

Pamatuje si, jak loni v srpnu, u babičky na chalupě nedaleko Třeboně, jsme měli tolik jablek, že se muselo něco dít. První fáze, to je fakt taková ta jemná práce. Nastavila jsem troubu jen na nějakých třicet stupňů, prostě aby se ovoce začalo trošku scvrkávat, pomaloučku, než přijde ten hlavní nápor tepla. To je takovej můj trik, co jsem se naučila.

Až se to zmenší, pak teprve přitlačím. Tak na sedmdesát stupňů, to je taková klasika pro pořádné usušení.

No a teď to nejdůležitější, co mi jednou vážně zkazilo celou várku meruněk, ty byly takové divné, vlhké a lepkavé, to bylo asi před dvěma lety, v červenci, když jsem zkoušela experimentovat. Ta pára, ta prostě musí ven, jinak se to tam dusí. Vemte vařečku, klidně tu starou dřevěnou, a strčte ji do dvířek od trouby, takhle je to jednoduché, aby byla malinká škvíra pro únik vlhkosti.

Fakt to hodně pomůže, aby se to domácí sušené ovoce pěkně prosušilo a nebylo gumové. Jinak je to boj a křížaly pak nestojí za nic.

Jak uchovat sušené meruňky?

Prodloužení života sušených meruněk: Co vědět, co dělat.

Abyste si sušené meruňky vychutnali co nejdéle, je klíčové jim dopřát tu správnou péči. Představte si je jako malé poklady, které si zaslouží bezpečné a suché útočiště.

Klid a sucho na prvním místě: Nejlepší je pro ně stabilní pokojová teplota. Žádné extrémy, prosím!
Ochranný obal: Zvolte pevně uzavíratelné nádoby. Sklo je klasika, plast poslouží taky dobře. Hlavně ať se k nim nedostane vzduch a vlhkost.

Někdy si říkám, jestli by nebylo lepší je prostě sníst hned, ale co si budem, občas se hodí mít zásoby. Jako třeba když dostanete chuť na něco sladkého a zároveň výživného, a nemáte po ruce nic jiného. Je to taková malá radost, ten pocit, že máte něco dobrého schovaného pro případ nouze. A o to víc, když se o to pak podělíte. To je taky důležité, ne? Sdílet.

Další tipy, jak si užít sušené ovoce naplno:

Před vlhkostí chraňte: Vlhkost je pro sušené ovoce nepřítel číslo jedna. Může způsobit plesnivění a zkazit celkový dojem.
Světlo není kamarád: Tmavé prostředí je pro skladování ideální. Přímé sluneční světlo může ovoce oslabit a zhoršit jeho kvalitu.
Mrazák jako poslední záchrana: Pokud máte větší množství a chcete je uchovat opravdu dlouho, může posloužit i mrazák. Jen je pořádně zabalte, aby nenačichly jinými pachy.
Kontrola občas nezaškodí: I v nejlepším úložném prostoru se hodí občas zkontrolovat, jestli je vše v pořádku. Vzhled, vůně – to jsou signály.

Proč jíst sušené meruňky?

Včera jsem jedl meruňky, ty divoký sušený. Vždycky si říkám, proč vlastně, ale pak si to uvědomím. Ty karotenoidy, ty jsou tam. Dávají jim tu barvu a taky ty antioxidanty, to je jasný. Ale víc než to, ten beta-karoten. Ten se mění na vitamín A. To je dobrý pro oči, vidím líp, a taky pro kůži. A pak je tam ještě ten lykopen, ten je prý skvělej na srdce a může pomoct i s rakovinou. Vždycky si to musím připomenout.

Antioxidanty: Chrání tělo.
Beta-karoten: Přeměňuje se na vitamín A.
- Vitamín A: Důležitý pro oči a kůži.
Lykopen: Podporuje zdraví srdce, pomáhá prevenci rakoviny.

Jinak ty divoký sušený jsou prostě takový sladký, to je taky fajn. Někdy si je dávám jen tak k čaji, nebo když jdu ven. Lepší než nějaký bonbony, ne?

Co ty meruňky, jak to vlastně je s tím vitamínem A? Je to fakt tak důležitý? Asi jo, když to říkají. A to srdce, to je taky něco, co člověk nechce podcenit. Tyhle drobnosti, co jíme, to všechno se sčítá. Pak se divím, proč se cejtím tak nějak líp.

Ještě jsem četl, že ty sušený meruňky, ty divoký obzvlášť, mají víc těch živin než ty normální, co se pěstujou. Ale to už si teď nejsem úplně jistý. Ale ten pocit, že jím něco, co je přírodní a plný dobrých věcí, to je prostě fajn. A ta chuť, to je další věc.

Jaké sušené ovoce je nejzdravější?

Nejlepší volbou jsou nesířené meruňky, fíky, goji a švestky. Klíčové je, aby byly bez přidaného cukru a oxidu siřičitého.

Sušené ovoce je jako rocková hvězda na odpočinku. Menší, vrásčitější, ale esence a síla jsou v něm zkoncentrované na maximum. Ztratilo vodu, ale ne duši. Je to takový koncentrát života, který se vám vejde do kapsy. A taky cukru, spousty cukru.

Při výběru šampionů v sušené lize se dívejte hlavně na zákulisí, ne na pódium.

Nesířené meruňky: Vypadají jak po náročném večírku, takové hnědé a scvrklé, ale jsou upřímné. Ty zářivě oranžové? Ty mají na sobě tunu chemického make-upu (síru), aby oslnily davy. Hledejte ty poctivé, hnědé. Jsou plné železa a draslíku.
Švestky: Klasika. Pradědeček sušeného ovoce a generální ředitel pro spokojené trávení. Když je jíte, váš trávicí systém zpívá ódy. Jsou to takové malé, chutné potrubní čističe plné vlákniny a antioxidantů.
Fíky: Tohle je luxus. Sladké, měkké, plné semínek, které vám tak zábavně křupou mezi zuby. Jsou doslova napěchované vlákninou a vápníkem. Připadáte si při jejich jezení trochu jako římský císař. Jen ta tóga chybí.
Goji (kustovnice čínská): Hipster mezi sušeným ovocem. Malé červené bobulky, které jsou superpotravinovou celebritou. Mají v sobě víc antioxidantů než vaše stories na Instagramu a podporují imunitu lépe než teplý čaj od babičky.

A teď pozor, past! Spousta sušeného ovoce se tváří jako zdravá svačinka, ale ve skutečnosti je to jen bonbón v převleku. Banánové chipsy smažené na oleji a obalené v cukru? Nebo kandovaný ananas, který je v podstatě jen cukrová hmota s ananasovou příchutí? Tomu se vyhněte obloukem velkým jako duha. Vždy čtěte složení. Pokud tam vidíte "cukr" nebo "glukózový sirup", vraťte to zpátky do regálu. Jemně, ale rozhodně.