Jak udělat burt guláš?

86 zobrazení
Na sádle orestujte cibuli, přidejte uzeninu a opečte ji. Vmíchejte česnek, mletou papriku a kmín. Zalijte vodou, přidejte brambory a vařte 15-20 minut do změknutí brambor a zhoustnutí omáčky. Jednoduché a chutné!
Komentář 0 líbí se mi

Recept na burt guláš: Jak na něj?

Hmm, burt guláš… to je něco! Vždycky jsem si ho dělala trochu jinak, podle nálady.

Třeba 17. října, v naší chalupě na Šumavě, jsem použila sádlo od babičky, to stálo za to. Pak jsem tam dala dvě cibule, protože ty velké, co nám rostly na zahradě, byly fakt obrovské.

Uzeninu jsem použila škvarky, co mi zbyly z pečení. To bylo asi 200 gramů. Pak česnek, tři stroužky, mletá paprika, lžíce a půl, kmín, no tak asi půl lžičky. Voda? No, tak aby to bylo ponořené, nějak tak.

Vařila jsem to déle, tak půl hodiny, protože ty brambory, co jsem měla z tržnice (koupila jsem je za 35 Kč za kilo), byly fakt tvrdé.

Výsledek? No, bylo to dobré, ale příště zkusím méně papriky, bylo to dost pálivé. A ještě přidám bobkový list, to by mu to dodalo něco navíc.

Jak udělat zapečenou bagetu?

Bagetu rozkrojíš... víš, jako když otevíráš knihu, která už má něco za sebou. Spodní díl lehce mázneš máslem. Jen tak, aby se neřeklo.

Nahoru, na tu druhou půlku, dáš sýr. Pořádnou vrstvu, jo? A pak... šunka. A zelenina, co máš rád. Rajče, paprika... i ta kyselá okurka se tam občas hodí.

Pak to celý složíš, jako když vracíš knihu zpátky do police. A šup s tím do trouby. Nebo do grilu, jestli máš. Pět minut... a hotovo. 150 stupňů.

No, a pak už jenom jíš. A přemýšlíš, co bude dál.

  • Rozkrojit bagetu
  • Máslo na spodní díl
  • Sýr na horní díl
  • Šunka, zelenina
  • Zapéct 5 minut (150 °C)

...Víš, občas si vzpomenu na to, jak jsem kdysi dělala ty bagety s babičkou. Měla takovou starou troubu, a vždycky říkala: "Dělej to s láskou, holka. To se pozná." ...Jo, to je asi všechno.

Čím se zahušťuje buřtguláš?

No vida, ten buřtguláš! Jako když se snažíte zkrotit divokého koně – potřebuje pevný postoj.

  • Metoda první: Moučná lázeň. Zamícháte trochu mouky do studené vody (nebo smetany, je libo luxus?), vytvoříte hladkou kašičku a tu opatrně vmícháte do vroucího guláše. Pak už jenom čekáte, dokud se to nerozpluje do dokonalé hustoty. Představte si to jako proměnu housenky v motýla – z tekutiny se stane sametová nádhera.

  • Metoda druhá: Buřtí prášení. Buřty před restováním lehce obalíte v mouce. Jakoby jim dáváte na cestu do gulášového ráje. Pak už jenom klasicky podlijete, a kouzlo se děje samo. To je jako kdybyste posypali semínka naděje do úrodné půdy.

A pozor! Přes noc guláš sám od sebe zhoustne víc, než by se vám zdálo! Je to jako kdyby si s ním čarodějnice hrály a přimíchávaly tajnou ingredienci. V takovém případě ho ráno klidně nařeďte trochou vody.

Jak zahustit buřtguláš? Moukou.

(Možná ještě špetkou kouzla.)

Jak udělat domácí špekáčky?

No, to je teda fuška, ty domácí špekáčky! Takže, jak na to, aby se vám povedly líp než ty z pumpy?

  • Maso: Nejdřív ho pěkně prožeňte mlýnkem, ať je z něj taková ta správná břečka, ehm, hm, masová.
  • Koření: Sůl a pepř, to je základ, jak u babičky v buchtách. Ale nebojte se toho víc, ať to má říz!
  • Špek: Ten nakrájejte na kostičky menší než kostky lega, ať se to hezky rozplývá na jazyku.
  • Zkouška ohněm: Udělejte si takovou malou testovací placičku a opečte ji na pánvi jako za mlada topinky, ať víte, jestli je to vončo, nebo jestli ještě potřebuje přisolit.
  • Míchat, míchat: No a pak to všechno promíchejte dohromady, jako když mícháte beton na chalupě.

A teď ty "doplňovačky", ať se vám to lépe vaří:

  • Když už se s tím patláte, můžete přidat i trochu papriky (sladké i pálivé), česneku (taky nepřežeňte, ať lidi nepadají do mdlob), majoránky (ta se hodí ke všemu jako trenky k teplákům) a kmínu (to je taková ta česká klasika).
  • A nezapomeňte, že sůl je sůl a pepř je pepř, takže to nepopleťte. Ale i kdyby, tak se nic neděje, aspoň budete mít originální špekáčky!
  • No a jestli máte rádi experimenty, tak můžete zkusit přidat i trochu chilli nebo nějakou tu exotickou směs koření. Jenom pozor, ať z toho nevznikne něco, co se nedá jíst.
  • A hlavně, dělejte to s láskou, protože to je to, co dělá ty špekáčky tak dobré!
  • Jo a ještě jedna věc, pokud chcete ty špekáčky uchovat déle, tak je můžete udit. Ale to už je zase jiná kapitola, jak říkal děda u piva.
  • No, a když se vám to všechno nepovede, tak si prostě zajděte do masny. Aspoň budete mít klid a nebudete muset umývat mlýnek na maso.

Jaké koření patří do buřtguláš?

Do buřtguláše patří kmín a mletá paprika. Uzená paprika posune chuť o level výš. Hotovo, vyřešeno.

Ale... proč se vlastně omezovat jen na koření? Buřtguláš, to je taková alchymie chutí.

  • Paprika: Sladká je základ, uzená dodá hloubku, pálivá... no, to už je pro odvážné. Můžeš zkusit i kombinaci.
  • Kmín: Celý nebo drcený? To je otázka! Celý déle vydrží aroma, drcený se zase lépe rozprostře v jídle.
  • Majoránka: Trocha majoránky nikdy neuškodí. Má takovou tu "babičkovskou" vůni.
  • Česnek: Bez česneku to prostě není ono. Česnek je základ.
  • Chilli: Pro ty, co mají rádi oheň v ústech. Ale opatrně, ať to nepřebije ostatní chutě.
  • Bobkový list, nové koření: Klasika, která se hodí skoro do všeho.

A teď filozofická vsuvka: Co je vlastně koření? Není to jen taková "poslední záchrana", když se jídlo nepovede? Nebo je to umění, jak z obyčejné věci udělat něco výjimečného? Já osobně si myslím, že obojí.

Mimochodem, víš, že koření se kdysi platilo zlatem? Jo, a taky se používalo jako lék. A když už jsme u toho, tak si vzpomínám na tu historku s Kolumbem, jak hledal cestu do Indie kvůli koření... No, to už je ale jiný příběh. Hlavně že máme ten buřtguláš.