Jak udělat omáčku na špagety bez masa?

Jak se dělá omáčka na špagety bez masa?

Jak se dělá omáčka na špagety bez masa? No, takhle nějak…

• Nejdřív cibulku. Fakt nadrobno. A česnek, ten prolisuju. Mám takovej ten malej lis, ještě po babičce.
• Jo a mrkev. Kostičky, malý kostičky. To všechno na olej, pomalu smažit. Voní to… skoro jako Itálie.
• Bylinky. Tymián a oregano se mi zdají nejlepší. Ale to je asi jedno, co zrovna máš.
• Rajčata. Z plechovky jsou v pohodě. A sůl. A pak už jenom čekat. Patnáct minut.

A pak to rozmixuju. Ponorným mixérem. Aby to bylo hladký. A hotovo.

Je to divný, jak jednoduchý věci můžou bejt tak dobrý. Někdy mi to přijde jako kouzlo.

Ještě k tomu:

• Oleje dávám olivový. Dělá to ten rozdíl.
• Cibule je základ. Bez ní to není ono. Sladká, voňavá.
• Ty bylinky jsou důležitý. Protože to pak chutná jako od babičky.
• A mixovat to chce pořádně. Protože pak to má tu správnou konzistenci.
• Když nemám čerstvý rajčata, ty z plechovky bohatě stačí. Jsou sladký, dobrý.
• Občas tam přidám i trochu cukru. Trošku. Aby to nebylo moc kyselý.
• A sůl? Ta to všechno spojí.
• Místo tymiánu a oregana se dá použít provensálské koření. Hodí se k tomu dobře.
• Dá se tam přidat i kousek chilli papričky, pro ty, co maj rádi pálivý.
• Když mám čas, opeču si papriku v troubě, a pak ji tam nakrájím. To je teprve chuť.
• Omáčka se dá udělat i dopředu. A pak jen ohřát.
• A nejlepší je s parmezánem. Čerstvě nastrouhaným.

A stejně, nikdy to není úplně stejný. Vždycky je tam něco jinak. Možná je to tím, že se to dělá s láskou. Nebo s myšlenkama. Nebo prostě… jen tak.

Jak udělat dobrou omáčku na špagety?

Dobrá omáčka… no jo. Vždycky mi babička říkala, že tajemství je v trpělivosti. A v lásce, haha, to ona ráda.

• Cibule. Droboučká, úplně na jemno. Smažit pomalu. Až skoro zkaramelizuje, víš?
• Česnek. Ten až ke konci, ať se nespálí. Já ho teda lisuju. Je to hřích?
• Maso. Sekaná, to je taková… retro. Můžeš i mletý hovězí. Nebo vůbec žádný.
• Paprika. Sladká jo, ale špetka uzený dodá… něco.
• Rajčata. Protlak je základ. Ale drcený rajčata z konzervy jsou taky fajn. Kečup? No… když musíš.
• Voda. Trochu, aby to nebylo moc hustý.
• Dochucovadla. Sojovka a worcester… divný, ale co já vím. Sůl, pepř, oregano. Bazalka. To je jistota. A cukr. Trochu cukru, aby to vyvážilo tu kyselost.

Ona říkala, že nejdůležitější je to vařit dlouho. Nechat to bublat, ať se ty chutě prolnou. Třeba hodinu, dvě. A ochutnávat. Pořád ochutnávat. To je na tom to nejlepší, ne?

Tedy, na špagety:

• Cibuli zpěnit, pak česnek.
• Maso osmažit, paprika, pepř.
• Protlak, kečup (volitelné), voda.
• Sojovka, worcester.

Doplňující:

• Babička Anna (1928-2015). Její recepty byly vždycky tak nějak… od oka. Ale chutnalo to skvěle.
• Uzená paprika. Objevil jsem ji nedávno. Život mi to nezměnilo, ale ta omáčka je lepší.
• Oregano a bazalka. Sušený nebo čerstvý. Vždycky mám doma obojí.
• Cukr. Dávám třtinový. Možná je to snobský, ale cítím rozdíl.
• Čas. Nejméně hodinu, ale klidně i déle. Čím déle, tím líp. A pomalu, pomalu.

Jak vylepšit omáčku na špagety?

Jak vylepšit omáčku na špagety? Jednoduše: zahoďte ten nudný recept!

• Tajná zbraň: Kvalitní rajčata! Ne ty z konzervy od babičky z roku 1987, ale čerstvá, sluncem políbená rajčátka. Věřte mi, rozdíl je jako mezi Trabantem a Teslou.

• Bylinky, bylinky všude kolem: Nejen bazalka! Oregano, tymián, rozmarýn… experimentujte! Je to jako s hudbou, každá bylinka dodá jiný tón. Moje oblíbená je směs z mé zahrádky, kterou pěstuje moje babička, paní Božena Nováková (nar. 1942).

• Cibule, ten malý šéfkuchař: Nejen ji osmahnout, ale i karamelizovat! To dodá hloubku, jakou má filozofický traktát o smyslu života. A kdo ví, třeba najdete ten smysl i v té omáčce.

• Zahuštění? Ne, tahle omáčka je umělkyně: Nemusí být hustá jako lepidlo! Může být jemná, hebká, tak akorát. Nesnažte se ji “zahustit”, ale spíš “zjemnit”. A to se dělá pomalu, s citem, jako když balíte křehký porcelán.

• Sýr? Prostě ne. Nebo ano? Záleží na náladě. Parmezán? Pecorino Romano? Mozzarella di bufala? Experimentujte! Ale nikdy nepoužívejte ten rozpustný sýr z pytlíku – to je svatokrádež! Myslím, že i paní Božena by souhlasila.

Kloubní závěr: Vylepšení omáčky je cesta, ne cíl. Každý kousek je jedinečný, jako otisk prstu. A ten otisk, ten si uděláte sami.

Jak udělat omáčku k masu bez masa?

Jak udělat omáčku k masu bez masa? No to je vskutku kacířská otázka, ale budiž!

Recept na omáčku k masu bez masa (pro masožravce s absťákem):

• Základ? To je jasný, cibulka (ošizená štiplavostí), česnek (aby draci neměli šanci) a mrkvička (pro barvu jako od malíře pokojů). Restovat, restovat a zase restovat.
• Rajčata? Protlak (koncentrovaná červená síla) nebo drcený, jak libo. Ať to má říz!
• Vývar? Zeleninovej, samozřejmě, né z kostí, to by byla prasárna. Ať to plave!
• Bylinky? Tymián (pro vůni jako v lékárně) a rozmarýn (pro chuť jako v sauně).
• Hloubka chuti? Houby (lesní poklad), sójovka (orientální šmrnc) nebo uzená paprika (kouřová clona).
• Vařit? Bublat, bublat a bublat, dokud to nezhoustne jako tchynina pomsta.
• Krémovost? Tyčák to jistí! Ať je to hebký jako mimino!

Bonusový tip:

• Pro extra šmrnc přidej lžičku hořčice, balzamikového octa nebo červeného vína.
• Nezapomeň na sůl a pepř, jinak to bude mít chuť jako karton.
• A když už jsi u toho vaření, zkus si zazpívat. Třeba o tom mase, co ti chybí. Cha!

Jo a mimochodem, můj soused Franta, ten do toho dává ještě švestková povidla. Prý je to pak sladký jako od babičky. No, nevím, já bych to asi nejedl.

Jak udělat šťávu na maso?

No tak, šťáva na maso, co? To je hračka, řeknu vám! Jako když děláte knedlíky, jenom bez toho otravného kynutí! Hrneček vývaru do té horké pánve, kde se maso peklo, a šup s tím! Míchejte jako o život, jakoby vám za to dali milion korun! Pak, pozor, teď přijde to kouzlo: plamen nahoru, na maximum, ať se to vaří jak divé prase v kotli! Redukujte, redukujeme, dokud to není hustší než medvídek mýval po zimním spánku! A pak? Hotovo!

• Klíčový bod 1: Horký výpek!
• Klíčový bod 2: Vývar (šálek)!
• Klíčový bod 3: Redukovat na maximum! Husté jako zatraceně!

A věřte mi, moji sousedé, stará paní Nováková, ta co chodí s papouškem na rameni a furt si stěžuje na počasí – ta mi to potvrdila! Ona to dělá takhle už 30 let a její maso je prý legendární! (Kdybych věděl její přesné datum narození, napsal bych to, ale tohle už je skoro detektivka). Samozřejmě, pak můžete ještě přidat lžíci másla, trochu smetany, nebo cokoliv vás napadne. Fantazii se meze nekladou, jako když malujete obraz! Jen si dejte bacha, aby to nebylo sladký jak dort od mé tety Hany, ta co peče ty cokola-bomby, co pak týden vytrávujete.