Jak upéct jitrnici na pánvi?

Jak správně usmažit jitrnici na pánvi?

No jo, jitrnice… To je kapitola sama pro sebe. Pamatuju si, jak jsem se s tím jednou v lednu, 2023, v naší kuchyni v Brně, strašně pral. Koupil jsem si je na vánočních trzích za 120 korun kilo, byly takové… ne moc hezké.

Pánev jsem pořádně rozehřál, dala jsem tam trošku sádla, co zbylo po vepřovém. Jen tak, aby se to lesklo. Jitrnice tam ale hned přilnuly, katastrofa.

Pak jsem to zkusil s více sádla. To už bylo lepší, ale stejně, jedna se mi roztrhla a ten obsah, fuj. Zlatohnědá? Spíš tak hnědočerná spálená.

Takže můj tip? Střední teplota, dost sádla, poklička – to je základ. A hlavně, pozor na připečení. A hlavně, kupte si kvalitní jitrnice. Ty moje byly asi starší, ne?

Jak opéct jitrnici na pánvi?

Jitrnice na pánvi? Jo, jasně, to dělám furt.

• Střední plamen, olej nebo sádlo. Zahřát, ne spálit. Tuk je hodně důležitej, jinak se to přilepí, fakt jo.
• Přiklopit! Jinak to bude stříkat jak blázen, fakt masakr.
• Zlatohnědá? Jo, to je ta správná barva. Ale hlavně ať to není syrový uvnitř, chápeš.

Fakt jednoduchý, ale... Ne vždycky se to povede, co si budem povídat. Proč vlastně chci péct jitrnice? Mám hlad? Nebo to je pro Karla k narozkám?

Jitrnice, pánev, střední plamen, tuk, poklice, zlatohnědá.

Důležitý:

• Tuk brání přichycení.
• Poklice zabrání bordelu.
• Nepřepálit, ale ani nechat syrový.

Hele, s tou teplotou... Furt s tím bojuju. Někdy se to speče moc rychle a uvnitř je to studený. A někdy to trvá věčnost a je to suchý jak troud. Jak to dělá ta moje babi? Ona to má vždycky perfektní. Asi se jí zeptám. No nic, jdu na to. Snad to tentokrát nebude katastrofa.

Jak usmazit jelito?

Jak usmažit jelito?

Propíchnout. Péct. Dozlatova.

• Propíchněte jelita. Špejle. Vidlička. Důvod? Unikne pára. Prasknutí se minimalizuje.
• Pekáček sádlem. Malé množství vody. Kryt. 150 °C. 25 minut. Co to dá? Prohřátí. Rovnoměrné.
• Odkrýt. 200 °C. Zlatavá barva. Chuť? Intenzivnější. Křupavost. Finále.

Sádlo? Preferuji domácí. Vlastní škvaření. Vůně? Dětství. Teplota? Hraje roli. Příliš vysoká? Spálí se. Příliš nízká? Vysuší se. Poznám podle barvy. Zlatavá. Ne hnědá.

Jak péct jelita, aby nepraskla?

Jelita, sakra, proč pořád praskají? To je fakt na palici! Na pánvi, jo? Sádlem, klasika. Ale to praskání!

• Vidlička! To je ono! Musíš je propíchat! Na několika místech! Proboha, to je tak jednoduché! Proč mě to nenapadlo dřív?

Mírná teplota, to je klíč. Ne žádný brutální žár! 2023, a já tohle řeším?! Fakt trapný. Ale dobrý, zapamatoval jsem si to.

• Píchat, mírná teplota. To je celé tajemství. No jasně!

A co kdybych je předtím ještě na chvíli dal do studený vody? Nebo na chvilku do lednice? To by možná pomohlo, ne? Zkusím to příště.

• Experiment: studená voda před opékáním. 2023.

Jitrnice opečené na pánvi. To je fakt dobrý, když to vyjde. Ale to praskání… fuj. Musím si to zapsat, abych na to nezapomněl. Prostě propíchat.

• KLÍČOVÉ: propíchání vidličkou + mírná teplota.

Moje babička, ta by se mi smála. Ta věděla všechno o jídle. Ach jo. Kdybych si jenom víc zapisoval její rady...

Petr Novák, 17.10.2023