Jak vymačkat škvarky?

Jak se lisují škvarky?

No jo, škvarky… To je kapitola sama pro sebe. Pamatuju si, jak babička dělala škvarky na Vánoce, 24. prosince 2018, v chalupě na Šumavě. Vždycky to bylo takové… chaotické, ale výsledek stál za to.

Kastroly, hrnce, cedníky… to vše se tam hemžilo. Sádlo se slévalo, bublalo… vůně k nakousnutí. Asi 3 litry sádla jsme pak nalili do sklenic.

No a škvarky? Ty se musely pořádně proškvařit, aby byly křupavé. Trochu sádla se nechalo, aby se nepřipálily. Pak se sceďují, pak mačkají… lžící, pořádně, aby se z nich všechno to sádlo dostalo.

Zkuste to, fakt to stojí za to. Je to pracné, ale ty domácí škvarky? Nemění se to, nikdy. Vůně, chuť… to je něco.

Jak sterilovat škvarky?

No jasně, škvarky, to je taková ta česká nutriční bomba! Abys je nezahubil dřív, než si je stihneš vychutnat, zkus tohle:

• Zázračná lázeň sádlem: Prostě je nacpi do sklenice a zalej rozehřátým sádlem. Jako bys je balzamoval, chápeš? Vydrží ti dýl, než sousedovic klepna.

• Pomalá smrt v teplíčku: Sterilizace – to zní jak z NASA. Ale neboj, jen je necháš půl hodinky v troubě při 70 °C. A máš škvarky na celej rok! Teda pokud je nesníš dřív, což je dost pravděpodobný.

Když už jsme u těch škvarků, tady máš ještě pár vychytávek:

• Škvarky s cibulí a octem – to je taková delikatesa, že se po ní utlučeš. Ale bacha, pak budeš smrdět jak cibule.
• Škvarková pomazánka – to je prostě nutnost. Receptů je na netu jak much, tak si vyber tu nejtučnější.
• A nejlepší škvarky jsou stejně ty, co tajně ujídáš z pekáče, když se nikdo nedívá. Psst!

Jo a mimochodem, moje babička říkala, že škvarky léčí zlomený srdce. Nevím, jestli je to pravda, ale zkusit to můžeš. Horší už ti bejt nemůže.

Jak nejlépe vyskvarit sádlo?

Takže, sádlo… to je kapitola sama o sobě. Loni v listopadu, když babička pekla vánoční cukroví, jsem jí s tím pomáhal. Vzpomínám si, jak ten hrnec s tím ztuhlým sádlem vypadal. Bylo to fakt hodně sádla, asi dva kilogramy, co nám zbyly po zabíjačce u strýce Jirky v Holicích. Představ si hromadu bílých kostek, takových asi centimetr na centimetr, v obrovském litinovém hrnci od babičky, děděném po prababičce. Voda tam byla jen taková trocha, na dně, aby se to nepřipálilo. Pomalé zahřívání, na tom plynovém sporáku v její kuchyni, bylo klíčové. Dlouho to trvalo. Hodně dlouho. Já jsem se mezitím věnoval loupání mandlí, ty prsty mě bolely jak sviňa. A vůně… ta vůně z toho sádla, když se pomalu propalovalo. To se nedá popsat. Kdybych to měl shrnout, tak ta vůně připomínala vánoce. Pak už jenom sledování, jak se pomalu ta sádlo odděluje od škvarků a jak krásně zlatožluté to bylo. Klíčové body:

• Malé kostičky: sádlo nakrájejte na kostičky cca 1×1 cm.
• Mírný oheň: pomalé zahřívání je důležité!
• Trocha vody: na dno, proti připálení.

Babička vždycky říkala, že čím pomaleji, tím lepší sádlo. A škvarky? Ty byly pak křupavé a výborné. Do pečiva, do salátu… mňam. Letos to plánuji zase s ní zopakovat, už se těším.

#Škvarky Lis #Škvarky Recept #Vymačkat Škvarky