Jak zachránit svíčkovou?

Jak zachránit svíčkovou omáčku, když se nepovedla?

Páni, svíčková, to je kapitola sama o sobě. Loni, myslím tak na konci října, jsem ji dělala doma v kuchyni, v Brně u Lužánek. Pro rodinný oběd a teda, nějak jsem to přehnala se solí. To byla taková hrůza, fakt jsem si myslela, že je to ztracený případ. Úplně mi klesla nálada.

A víte co? Cukr. Jo, vím, zní to fakt divně, když si představíte tu krémovou chuť svíčkové a najednou tam narvat něco sladkýho. Ale moje babička, ta mi vždycky říkala, že na přesolený jídlo je cukr prostě takový malý kouzlo. Nevěřila jsem jí tak úplně, když jsem to tehdy v říjnu viděla, ale zoufalství mě dohnalo. Ona fakt věděla, co dělá.

Takže jsem vzala ten cukr, jo, obyčejnou kostku, na lžíci a opatrně jsem ji celou ponořila do té omáčky. Nechala jsem ji tam jen chviličku, jakmile se začala rozpouštět, hned jsem ji rychle vylovila a vyhodila.

A co myslíte? Vážně to fungovalo. Ta přesolenost prostě zmizela, neuvěřitelný. Svíčková byla zachráněná. Rodina nic nepoznala a já si oddychla. Tedy, myslím, že maminka se jen tak podivně usmívala, asi tušila můj kuchařský boj, ale neřekla nic. Jsem si jistá, že tahle rada by se měla předávat dál, protože kolikrát se člověk v kuchyni splete.

Jak zachránit presolenou svíčkovou?

Jak zachránit přesolenou svíčkovou? Přesolenou svíčkovou omáčku zachráníte přidáním cukru.Cukr pohltí nadbytečnou sůl. Postup lze opakovat do dosažení požadované chuti. Čirý vývar sůl zbavíte syrovým bílkem, srazit ve vařící polévce a vyjmout. Alternativně namočte housku, která sůl nasaje.

Svíčková. Ach svíčková. Minulý měsíc, když jsem ji dělal pro Aničku (moje dcera, 5 let), jsem to zase přešvihl. Úplně přesolené, hrůza. Máma (Helena, 58 let) mi vždycky říká, ať solím míň. Ale já prostě nikdy nevím, kolik je dost. Vždycky to chutná jinak.

Takže co s tím? Vždycky si sepíšu takovej mentální seznam, co dělat, když se to stane. Tyhle triky mi už párkrát zachránily večeři. Pro Jirku (můj bratr, 35 let) jsem takhle zachraňoval minulý rok guláš.

• Cukr! To je ten zázrak do omáček. Prostě tam šoupnu lžičku, dvě, a najednou je to lepší. Jako by se ta sůl schovala. Fakt to funguje. Nechápu, jak to ten cukr dělá. Ale dělá. A hlavně, opatrně, po troškách.
• Syrový bílek do vývarů/polévek. Normálně vezmeš bílek, vmícháš do vařící polévky, on se srazí a pak ho vybereš. Vážně to funguje, vyzkoušel jsem to loni v dubnu na drůbežím vývaru.
• Houska nebo brambora. To je taky zajímavé. Strčit to do polívky a ono to nasaje tu sůl. Jako houba. Ale pak to musíš vyndat, aby ti tam neplavaly rozmočené kousky. Bacha na to. Bramboru jsem jednou dal do přesolené zelňačky.

A co se týče kořenění. Já nevím, proč vždycky musím mít pocit, že musím dosolit. Možná ochutnávat častěji? To je asi ten problém. Ochutnávat, ochutnávat a ochutnávat. To mi říkala babička (Věra, 89 let) furt dokola. Měla pravdu. Vždycky měla.

A když už je fakt zle, tak prostě zkusit jinou přílohu. Nebo to nechat být. Vždyť to není konec světa, že jo? Ale je. Pro Annu (moje žena, 32 let) to je konec světa. Když se jídlo vyhodí. Nikdy nevyhazovat! To je její heslo. Musím to pamatovat. A víc smetany taky pomůže, rozředí to.

Jak zachránit kyselou svíčkovou?

Kyselost v omáčce neutralizuje cukr a tuk. Přidáním lžíce slazeného kondenzovaného mléka se obnoví rovnováha. Omáčka získá jemnost. Chuť se vrátí.

Existují i jiné cesty. Každá má svou cenu. Každá mění výsledek.

• Cukr. Přímá cesta. Kostka, lžička. Rozpustit, ochutnat, opakovat. Cukr jen maskuje. Neřeší podstatu.

• Smetana 33%. Tuk obalí chuťové pohárky. Zjemní a zředí. Změní texturu. Někdy k lepšímu.

• Jedlá soda. Špetka. Chemická reakce, pěna. Neutralizuje. Riskantní. Zanechává pachuť. Metoda pro zoufalé.

• Starý chléb. Krajíc ponořit na deset minut. Nasaje kyselost. I sůl. Hrubé, ale funkční.

Svíčková je o trpělivosti. Každá chyba je jen odchylka. Ne konec. Dokonalost je rovnováha. Vždy křehká.