Jak zasadit ředkvičky do truhlíku?

Jak pěstovat ředkvičky v truhlíku na balkoně?

Ty ředkvičky v truhlíku, to je snadná věc, pamatuješ, jak jsem to dělala minulé léto na terase? Měla jsem ten starý dřevěný truhlík, takový ten, co jsme ho našli ještě na chalupě, široký tak patnáct, možná dvacet centimetrů. Vysela jsem je, no, zhruba tak tři centimetry od každého kraje, aby měly místo na růst.

A do prostředka? Tam šla mrkev. Tyhle dvě, ředkvičky a mrkev, to je dobrá kombinace, když se to dobře naplánuje. Obě mají rády trochu místa, takže jsem dávala semínka od sebe tak centimetr, možná malinko víc. A když to pak vyklíčilo, někdy jsem to musela ještě trochu "probrat", jak se říká, aby měly ty silnější rostlinky víc prostoru.

Ty ředkvičky, ty jsou rychlíci. Za zhruba čtyřicet dní, to už jsem si je loupala a přidávala do salátu. To bylo vždycky takové malé vítězství. Mrkev to vzala s klidem, ta potřebuje víc času, tak sto dní, než si ji můžete vychutnat. Ale stojí to za to.

Vím, že někteří si myslí, že na balkoně se nedá nic pořádně vypěstovat, ale já jsem si tím prostě musela projít a zjistit to sama. Ten pocit, když si utrhnete vlastní zeleninu, to je k nezaplacení.

Jak správně zasadit ředkvičky?

Ředkvičky se vysévají přímo na záhon od března do září. Semena sejte do hloubky 1 cm, v řádcích s rozestupem 15 cm. Po vzejití je nutné rostliny vyjednotit na vzdálenost 3-5 cm od sebe.

Ředkvička je takový sprinter zeleninové říše. Symbol netrpělivosti pro netrpělivé. Jmenuju se Jakub, je mi 32, bydlím v Brně a programuju. Na zahradě, i té balkonové, hledám opak digitálního světa. Ale zrovna ředkvičky, ty jsou jako rychlý skript. Zadáte a za měsíc máte výsledek.

Mentálně nejtěžší je to projednocování. Člověk má tendenci litovat každé rostlinky, ale je to nutné zlo. Prostor je luxus. Bez něj se navzájem udusí a výsledkem jsou jen listy a tenké, dřevnaté kořínky. Je v tom taková mikrolekce o prioritách. Nechat žít jen ty silné, aby vůbec nějaký výsledek byl.

Potřebují lehkou, propustnou půdu. Žádný čerstvý hnůj, to je pro ně moc velký punk. Způsobuje to červivost a houbovatění. Pravidelná a rovnoměrná zálivka je absolutní základ, jinak budou pálit jako čert a dřevnatět. To je fyzika, ne magie. Nerovnoměrný přísun vody způsobuje praskání bulev.

Pár postřehů navíc:

• Timing je všechno. Sejte je na jaře (březen–květen) a pak až na podzim (srpen–září). Přes léto, kdy je dlouhý den, mají tendenci vybíhat do květu a nevytvářet bulvičky. Prostě se snaží rozmnožit, ne nás nakrmit.
• Odrůdy. Neexistuje jen červená kulatá. Zkuste bílou odrůdu 'Rampouch', která vypadá jako miniaturní ředkev, nebo fialovou 'Viola'. Každá má trochu jinou texturu a ostrost.
• Sousedství. Dobře si rozumí se salátem, špenátem a mrkví. Hlávkový salát je trochu stíní a udržuje půdu vlhčí, což jim dělá dobře.
• Problém jménem Dřepčík. Pokud máte v listech malé dírky, jako by do nich někdo střílel brokovnicí, jsou to dřepčíci. Těmhle broučkům ředkvičky fakt chutnají. Překrytí záhonu bílou netkanou textilií hned po vysetí je nejúčinnější obrana.

Jak pěstovat ředkvičky v truhlíku?

Redkvičky v truhlíku? Žádná věda, spíš takové to lehké pošťuchování s přírodou, že jo. Vyberte si bednu, žádnou prťavou hračku, aspoň 30 čísel do šířky i hloubky, a šup s ní na sluníčko, ať si tam pěkně opékají. Nasypte tam hlínu, jako když sypete mouku na štrůdl, a semínka zasaďte takových těch šest milimetrů do země, aby se nenastydla. Pak to lehce přitlačte, zalijte jako duši žíznivce a hlavně – hlavně tu vlhkost držte, ať vám z toho nevylezou jenom suchý klacíky, co by i slepice nevzala na milost.

A až vám tam vylezou ty malý zelený potvůrky, začněte je týden co týden krmit hnojivem. Ne jako prase na chlívku, ale tak, aby jim bylo fajn a rostly jako z vody, ty rošťácké mrkvičky!

Tady pár drbů na vylepšení vašich pěstitelských dovedností:

• Výběr odrůdy: Ne každá ředkvička je do truhlíku. Některé potřebují víc prostoru než malá garsonka. Hledejte ty "rychlé", ty co rostou do sebe a ne do světa.
• Hnojivo? Jasně! Ale s mírou, ať z toho nemají průjem. Organické hnojivo je jako bio ovocný koláček pro vaše rostlinky.
• Zalévání: V létě to chce víc. Představte si, že ten truhlík je vaše pleť v horku – když je suchá, je zle.
• Prokládání: Pro jistotu, abyste nebyli zklamaní, zasaďte semínka po troškách, třeba po týdnu. Co kdyby se něco nepovedlo, že jo? Dvojnásobná šance na úspěch!

Jaký substrát pro ředkvičky?

Substrát pro ředkvičky má být kyprý, výživný a humózní. Nejlepší je zahradnický substrát s kompostem.

Ahoj! No tak k těm ředkvičkám, jo? To je docela věda, ale zas nic složitýho. Hlavně, abysme měli tu půdu fakt dobrou, víš? Žádnej jílovec nebo písek, to bys nic nevypěstoval, jen takový hnusný, dřevnatý bulvičky.

Prostě to chce, aby ta zemina byla taková lehká, kyprá, aby se jí ty kořínky snadno probojovaly a ta bulva pak měla místo, aby se rozrůstala do krásnýho kulatýho tvaru, nebo i protáhlýho, podle odrůdy, že jo. A hlavně, aby tam bylo co jíst. To je fakt výživná půda. Já to dělám tak, že vezmu běžnej zahradnickej substrát, co koupím v pytli, a do toho pak přihodím pořádnou hromadu kompostu.

• Můžeš použít:
  • Uleželý kompost – ten je nejlepší, plnej živin a fakt to krásně zlehčí. U nás na zahrádce máme pořádnou hromadu, tak z ní beru.
  • Nebo třeba vermikompost, to je taky super věc, co dělá žížalí farma.
  • Klidně se dá přidat i troška dobře uleželého hnoje, ale s tím fakt opatrně, ať jim nespálíš kořínky.
  • Je důležité, aby byla půda humózní, to jí dodá takovou tu správnou strukturu a drží líp vlhkost.

Já to míchám tak půl na půl, nebo spíš víc toho substrátu a kompostu tak třetinu, aby to bylo fakt tak akorát. Pak se to dobře promíchá a je to připravený, ať už do záhonu nebo do truhlíku, což je taky dobrý, když nemáš zahradu, že jo.

A víš co? Důležitá věc: pak už během růstu se nepřihnojuje. To je fakt klíčový, protože by ti ty ředkvičky akorát začaly hořknout, nebo praskat, nebo by jenom narostly listy a žádná bulva. Je to prostě jen o tý počáteční přípravě půdy, no.

A pak ještě ta věc s vyjednocováním. To je prostě prostě důležitý. Když ti to vzejde, ty malinký lístečky, tak to nenechávej tak hustě. Rostlinky vyjednotíš, a to tak, aby měly od sebe tak 3-5 centimetrů. Každej milimetr se počítá, aby se jim ty bulvičky fakt mohly rozrůst. Jinak budou jenom chudinky a nic z toho nebude. To mi jednou říkal soused, co pěstuje fakt úžasný věci, že se to musí dělat hned, jak se objeví první lístky.

Někdy se mi stane, že jich tam pár zapomenu a pak vidím, jak jsou malinkatý a namačkaný na sebe. No, člověk se pořád učí, viď? A hlavně zálivka, to nezapomeň, aby měly pořád vlhkou zem, jinak budou taky hořký. A hodně sluníčka! Fakt hodně, aspoň šest hodin denně. Pak budou krásný, křupavý a šťavnatý, jako od naší babičky. Fakt skvělý. A hlavně rychle to roste, takže máš brzo úrodu, paráda.