Jaká zelenina je ovoce?

Zelenina, nebo ovoce? Matoucí svět botaniky a kuchyně

Všichni víme, že jablko je ovoce a mrkev zelenina. Ale co rajče, okurka nebo paprika? V běžné kuchyni je automaticky řadíme k zelenině, ale botanicky vzato se jedná o ovoce. Tento rozpor pramení z odlišného pohledu botaniků a kuchařů. Zatímco botanika se zaměřuje na biologickou klasifikaci, kulinářství se řídí chutí, texturou a způsobem použití v kuchyni.

Z botanického hlediska je ovoce zralý vaječník květu obsahující semena. Jednoduše řečeno, pokud to roste z květu a má semena, je to ovoce. To zahrnuje nejen klasické ovoce jako jablka, hrušky, broskve, ale i zdánlivě “zeleninu” jako rajčata, okurky, papriky, dýně, lilek a dokonce i melouny.

V kuchyni se naopak pojem “zelenina” používá pro jedlé části rostlin, které nejsou sladké, ať už se jedná o kořeny (mrkev, petržel), listy (špenát, zelí), stonky (celer), květenství (brokolice, květák) nebo plody (rajčata, okurky). Sladká chuť a typické použití v dezertech či sladkých pokrmech pak charakterizuje ovoce.

Tato dvojí klasifikace vede k zajímavým paradoxům. Představte si třeba rajčatový salát. Z botanického hlediska byste si pochutnávali na ovocném salátu, zatímco z kulinářského pohledu jde o zeleninový salát.

Proč tedy v kuchyni lpíme na zařazení rajčat, okurek a dalších plodů mezi zeleninu, i když víme, že jsou to botanicky ovoce? Důvod je prostý – tradice a zvyk. Používání těchto plodů v slaných pokrmech je natolik zakořeněné, že by jejich označení za ovoce v kuchyni působilo nepatřičně.

Rozlišení mezi ovocem a zeleninou tedy není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Záleží na úhlu pohledu. Botanik vidí v rajčeti plod s semeny, tedy ovoce. Kuchař vnímá jeho chuť a použití v kuchyni a řadí ho mezi zeleninu. A v konečném důsledku na tom vlastně nezáleží. Důležité je, že si pochutnáme, ať už na ovocném, nebo zeleninovém salátu.