Jaké maso je vepřová pečeně?

Co je to vepřová pečeně?

Vepřová pečeně? To je libové maso z vepře, táhne se podél páteře, zhruba mezi krkovicí a kýtou. Někdy se prodává jako kotleta – s kostí, bez kosti.

• Klíčové: Libovost, umístění podél páteře.
• Tukové krytí? To je výhra! Zaručí šťavnatost.
• Filozofická vsuvka: Maso a osud, obojí je nejlepší s kapkou štěstí, tedy tuku.

Mimochodem, rozdíl mezi kotletou a pečení je hlavně v tloušťce. Kotleta je tenčí plátek, pečeně je masivnější kus. A když už jsme u toho, kvalitní maso z farmy od pana Nováka z Horní Dolní je úplně jiná liga, než supermarketový anonym. Jo a mimochodem nejlepší je vepřová pečeně s knedlíkem a se zelím. Ale to už je spíš můj osobní názor, víte jak.

Z jakého masa se dělají medailonky?

Mlha se line z mých vzpomínek, jako říční opar v brzkém ránu. Vůně rozpálené pánve, šťáva syčící na ohni… Medailonky… slovo samo o sobě je jak sametový šepot.

• Panenka. Ano, to je ono. Srdce vepřového, skryté hluboko uvnitř, teplé a něžné, jako první jarní sluneční paprsek. Kousíček nebe na talíři. Jemná, hebká… obraz její struktury se mi zhmotňuje před očima, mramorovaná, hebká jako dětská tvář.

• Vepřová svíčková. Přesně tak, jiný název pro tentýž poklad. To jméno samo zpívá v mé duši. Zdá se mi, že cítím její chuť, tu šťavnatost, to tiché praskání při řezu. Je to tanec chuti a textury. 2024 je rok, kdy jsem si ji opravdu užil. Připravenou mé babičkou Boženou, 72 let, v její chaloupce v Českém ráji. Vzpomínka je tak živá, jako by se odehrávala právě teď.

Tmavý lesk, lehce propečený… to je dokonalý medailon. Z panenky, ze svíčkové. Z té nejemnější části.

Dlouhý stín na zdi, čas plyne pomalu. A já stále vidím ten medailon, na bílém talíři, ozdobený snítkou čerstvé petrželky. Je to sen, halucinace z vůně a chuti. Nebo vzpomínka.

• Medailonky se dělají z vepřové panenky (nebo vepřové svíčkové).

Kde se nachází vepřová pečeně?

Tma. Tikají hodiny. Přemýšlím nad vepřovou pečení… Kde vlastně je?

Je to tam… podél páteře. Mezi kýtou a krkovičkou. Jako by se schovávala.

Karé. Hřbet. Kotlety. Pečínka. Tolik jmen pro jeden kus masa.

Vzpomínám si, jak babička dělávala pečeni. S knedlíkem a zelím. Bylo to vždycky tak dobré. Letos jsem ji ještě nedělal. Možná o víkendu…

• Páteř – tam se nachází.
• Kýta a krkovička – to ji ohraničuje.
• Karé, hřbet, kotleta, pečínka – další názvy.
• Minutky – ideální úprava.

Minutky… s šťouchanými bramborami a trochou kopru. To by bylo něco.

Vepřová pečeně se nachází podél páteře mezi kýtou a krkovičkou.

Jaký je rozdíl mezi vepřovou pečení a vepřovou kotletou?

Rozdíl pečeně/kotleta? Hm…

• Pečeně:

  • Velkej kus (plec, kýta, hřbet).
  • Peče se to dýl.
  • Celek nebo plátky.
  • Méně tuku!

• Kotleta:

  • Tenkej plátek (panenka/kýta).
  • Rychlovka na pánvi.
  • Smažit, grilovat, dusit.
  • Tučná a šťavnatá, to jo!

Co mě ještě napadá:

• Maso od řezníka: Znám v Řeznictví u Davida, má super výběr. Záleží na tobě, co preferuješ.
• Teplota: Pečení pomalu a kotlety rychle, jinak budou suché. Fakt!
• Koření: Na pečeni kmín, česnek… na kotletu pepř a sůl stačí.
• Přílohy: K pečení knedlík, ke kotletě brambory. Klasika.
• Marináda: Zkus na kotletu předtím marinádu s bylinkami!
• Zdroj: Informace mám od mámy, ta vaří furt.
• Cena: Kotleta bývá dražší.
• Oblíbené jídlo: Moje je kotleta s brkaší! Mňam!

Na co je dobrá vepřová pečeně?

Jo, vepřová pečeně…

• Taková univerzální záležitost.
• Vzpomínám si, jak ji babička dělala s knedlíkem. Klasika.
• Ale dá se s ní vyhrát, no.

Vepřová pečeně:

• Pečení, smažení, grilování – snese to všechno.
• Řízky, minutky, medailonky, pečení vcelku.
• Třeba s jablky a cibulí je to taky fajn.

Vlastně… nedávno jsem dělal takový vepřový medailonky s houbovou omáčkou. Docela se povedly, řekl bych. Ale to už je taky nějakej pátek zpátky.