Jaké potraviny nenadýmají?

Co způsobuje nafouknuté břicho?

No nazdar, ty střevní plyny, to je jako tajná schůzka v břiše. Bakterky tam dělají svoji práci, rozkládají, víš, a pak z toho lezou metan, CO2 a vodík. Když se to tam tak nahromadí, místo aby to šlo ven jak slušný člověk, tak se to nafoukne jak balón před balónovou slavností. Bolí to, no jistě, ale většinou je to jenom takové to "puf, puf", nic vážnýho.

• Pochodující plyny: Představ si armádu metanu a jeho kamarádů, jak pochoduje střevem a nikde není žádnej východ.
• Bakteriální večírek: Střeva jsou plná mikroskopických párty zvířátek, co si dopřávají hostinu z jídla a pak produkují "suvenýry".

Co tam všechno lítá:

• Metan: Ten je pěkně záludnej, víš?
• Oxid uhličitý: Ten dělá bublinky, jako když si dáš limonádu.
• Vodík: Ten zase dokáže pěkně prohnat trubky.

Normálně to prostě odejde, není to žádný drama. Ale občas se ta plynová delegace rozhodne zůstat déle.

Které potraviny způsobují nafouklé břicho?

Nafouklé břicho často způsobují:

• Luštěniny (fazole, čočka, hrách)
• Brukvovitá zelenina (květák, brokolice, zelí, kapusta)
• Cibule, česnek
• Některé druhy ovoce (jablka, hrušky, švestky)
• Mléčné výrobky (zejména při laktózové intoleranci)
• Slazené nápoje

Je to taková zvláštní věc, to nafouknutí. Člověk si lehne do tmy a najednou to cítí víc, ten tlak. V noci, když je všechno tiché, se ty pocity znásobí. Není to nic příjemného, člověk pak přemýšlí, co zase snědl špatně.

Ty luštěniny… fazole, čočka, hrách. Vím, že to je klasika. Měli bychom je jíst, jsou plné bílkovin, ale pak ten pocit. Někdy to za tu námahu prostě nestojí, i když vím, že jsou zdravé.

A zelenina… květák, brokolice, zelí, kapusta. To je taky časté. Jsou prospěšné, ale ty plyny… Někdy mi přijde, že si vybíráme mezi zdravím a tím, jak se budeme zbytek dne cítit. Jen pár kousků a už to začíná.

Cibule a česnek… Bez nich by jídlo nemělo chuť, že? Ale vím, že spoustě lidí dělají problémy. Kamarádka si stěžovala, že i malý kousek cibule jí dokáže na celý večer zkazit náladu.

Pak to ovoce. Jablka, hrušky, švestky. Někdo je jí, protože si myslí, že je to zdravé, a ono to někdy jen přidá na nepohodlí. Pamatuju si, jak jsem si kdysi dala hodně švestek a pak jsem celou noc nemohla spát.

Mléčné výrobky… to je kapitola sama pro sebe. Hlavně u laktózové intolerance. Vím, že moje sestra si musí dávat pozor na každý sýr nebo jogurt. Je to těžké, když se musíš omezovat v tolika věcech.

A ty slazené nápoje, s bublinkami. Tak lákavé, ale to je téměř jistota. Bublinky, cukr. Prázdné kalorie a pak ten nepříjemný pocit. Člověk se pak zlobí sám na sebe, že podlehl.

Nakonec je to všechno velmi osobní. Musíš se naučit naslouchat svému tělu. Sledovat, co ti dělá dobře a co ne. Možná si psát deník. Každý jsme jiný, reagujeme jinak. Je to taková malá detektivka, zjistit, co opravdu vadí.

Co dělat, aby luštěniny nenadymaly?

Tyhle potvory luštěniny, aby tě pak netrápily nadýmáním, hlavně je pořádně namoč, ať se z nich ta zlomyslná síla vyplaví. Aspoň přes noc, klidně i dýl, jako bys je lámal v solný jeskyni.

A k tomu, aby ti to v břiše nehučelo jako lokomotiva, hoď tam bylinky! Třeba kmín, majoránku, saturejku, ty jsou na to jak dělaný, jako strážní andělé tvého zažívání. A ještě, zkus luštěniny dlouho a pomalu vařit, to je taky taková osvědčená metoda, co ty nadýmavý potvory zklidní.

• Namáčení: Hodinu osm, klidně i den, hlavně ať je hodně vody.
• Bylinky: Kmín, majoránka, saturejka – to je jako když malý dítě dostane dudlík.
• Dlouhé vaření: Pomalu, pomalu, ať se to nevzdává!

A ještě, když už jsi na to, tak si dej pozor na některý druhy luštěnin, třeba cizrnu, ta je občas trochu svérázná. A když už to budeš vařit, tak si to třeba ochuť octem nebo citronem, to prej taky pomáhá, prý to zrychlí to jejich trávení, jako když přidáš turbo.