Jakou moukou se zahušťuje buřtguláš?

Tak jo, buřtguláš… Mňam! Ale jak to vlastně dělám, aby nebyl takový vodový? Jo, už vím, jak na to!

Takže… Čím zahušťuju buřtguláš? No přece světlou hladkou moukou! A ne ledajak! Pamatuju si, jak mi to babička furt říkala: “Hladká, vnučko, jedině hladká!” A měla pravdu, no jasně, že měla.

Ale pozor, fígl je v tom, že tu mouku nejdřív rozmíchám ve studený vodě. Vždycky se snažím, a občas se mi to nepovede, přiznávám, abych neměla v guláši ty protivný hrudky. To je pak fakt na vraždu, co si budem povídat. Takže hezky pomalu, studená voda a rozmíchat, rozmíchat, rozmíchat…

A pak, až se guláš pěkně bublá a voní, tak tu rozmíchanou mouku opatrně vliju dovnitř. A míchám, míchám, a míchám. Ještě si pamatuju, jak jsem to kdysi udělala špatně a měla jsem z toho takovou lepkavou břečku. Fuj! Takže pozor na to!

A pak se to musí ještě chvilku povařit. Babička říkala, že aspoň pět minut, ale já to dělám tak nějak od oka. Prostě dokud nemám jistotu, že ta mouka je fakt provařená. Jinak by z toho byla jenom taková… Moučná pachuť, no. A to nechceme, že ne? Chceme přece ten pravej, hustej, babiččin buřtguláš!

No a je to! Teda, aspoň já to takhle dělám. A vždycky se to sní až do posledního knedlíku. Tak snad to pomůže i tobě a budeš mít ten nejlepší buřtguláš na světě! A víš co? Nezapomeň na pořádnou dávku majoránky! To je ta pravá chuť!