Jakou přílohu k masovým kuličkám?

Nejlepší přílohy k masovým kuličkám: Jaké doporučené zvolit?

No teda, masový kuličky. To je taková moje klasika, víte. Když si vzpomenu na babičku, tak hned cítím tu vůni. Ona je dělala s takovou tou jemnou smetanovou omáčkou.

K tomu vždycky malý kopeček brusinkového džemu, to je prostě nutnost. Ta sladkokyselá chuť to nádherně doplní. A příloha.

Nejradši jsem míval obyčejné vařené brambory. Nebo ty šťouchané, takové to máslové. Ale hranolky, ty taky umí být fajn, když se fakt povedou.

Jednou jsem si je v tom srpnu 2015 v jedné malé restauraci v Litoměřicích dal s něčím jako… to byla nějaká bylinková kaše, dost zvláštní, ale překvapivě dobré. Zkusil bych to znovu.

Jak připravit Ikea kuličky?

Ach, ty legendární IKEA kuličky! Nejsou to jen kousky masa, to je taková malá, kulatá meditace. Kdo by si pomyslel, že zážitek z nákupu regálů Billy, které vypadají jednoduše jako sudoku pro truhláře, vyvrcholí gastronomickým orgasmem v jídelně? Pamatuju si, jak jsem jednou v pražské IKEA skoro ztratil nit v té lavině designu a pak mě zachránila jedna porce kuliček. Bylo to jako balzám na duši, co se právě pokoušela pochopit návod na rohovou skříňku.

IKEA kuličky připravíte smícháním hovězího a vepřového masa s vejcem, strouhankou, najemno nasekanou cibulí, česnekem, pěti lžičkami mléka, solí a pepřem.Směs důkladně promíchejte a vytvarujte z ní kuličky.

Teď k tomu, co dělá kuličku kuličkou, nejenom hromádkou masa. Ten poměr hovězího a vepřového, to je takové umění jako vybrat si správný odstín šedé na pohovku KIVIK – ani moc tučné, ani moc suché. Důkladné promíchání je pak jako najít ztracenou součástku pod gaučem, prostě bez toho to nebude ono. A pak to tvarování – každá kulička by měla být jako malý, dokonale kulatý vesmír. Žádné nudličky, žádné krychličky. Tohle je rituál, ne jen vaření.

A co k nim? No jasně, brusinková omáčka! Bez ní je to jako Star Wars bez Darth Vadera, prostě to není ono. A k tomu bramborová kaše, ale ne taková ta vodnatá, co chutná jak lepenka. Musí být krémová, máslová, jako objetí od skandinávského medvěda. Někdo preferuje i okurky, a to je teprve třešinka na dortu, co dodá svěžest tomu tučnému zázraku.

Celý ten proces je vlastně taková malá odysea. Od myšlenky na jídlo, přes shánění ingrediencí, což mi vždycky připomíná honbu za bájným pokladem v sekci potravin, až po finální servírování. Je to víc než jen oběd; je to kulinářský testament trpělivosti a lidské touhy po komfortu. Kámoš Petr mi nedávno říkal, že jeho holka jednou zkusila přidat do kuliček kapku medu. Prý to byl zážitek. Já jsem konzervativní, ale ta myšlenka, že i v takovém klasickém receptu se skrývá prostor pro experiment, je docela inspirující.

Ještě pár myšlenek k tomu kulatému štěstí:

• Nešetřete na kvalitě masa. Opravdu to poznáte. Jako když si koupíte levný šroubovák a pak se divíte, že vám rozcupoval šroub – i maso si zaslouží lásku.
• Doba pečení/smažení: Kuličky osmahněte dozlatova na pánvi a pak je nechte dopéct v troubě (klidně na 180°C asi 20 minut), aby byly krásně propečené i uvnitř. Nikdo nechce syrové jádro.
• Omáčka: Ať už smetanová nebo brusinková, obě jsou nutností. Doporučuji brusinkovou rovnou z tuby, z IKEA, když už jsme u toho. Žádné složité omáčky, jednoduchost je klíčová.
• Velikost: Dělejte je spíše menší, průměr tak 3-4 cm. Líp se propečou a na talíři vypadají elegantněji. Nikdo nechce obří koule, co se nevejdou na vidličku.
• Experimentování: Klidně přidejte špetku muškátového oříšku do masa, nebo třeba trošku Worcesterové omáčky. Ale s mírou! Je to jako tuning starého Volva – vylepšení jsou fajn, ale nesmí to ztratit duši.