Kolik uvařit krup na zabijačku?

49 zobrazení
Doba vaření krup na zabijačku se liší. Namočené kroupy vařte 20-30 minut, nenamočené 45-60 minut. Během vaření je občas promíchejte a dolijte vodu. Uvařené kroupy by měly být měkké, ale ne rozvařené.
Komentář 0 líbí se mi

Kolik minut vařit krupičky na zabijačku?

Hmm, kroupy na zabijačku… Tohle je otázka. Minulý rok, 17. října, jsem dělal zabijačku u tety na Moravě. Kroupy jsme měli namočené přes noc, takže tak 25 minut stačilo.

Byly krásně měkké, ale ne rozpadlé, přesně jak má být. Pamatuju si, že jsem je pak ještě trochu propláchl studenou vodou.

Nenamočené? To nevím přesně. Asi by to chtělo o dost déle. Asi tak 45-60 minut, jak se píše na internetu. Ale věřím, že je to dost individuální, záleží na druhu krup.

Myslím, že je důležitý průběžné kontrolování a podlévání. Představ si, suché kroupy by se připálily. To by byla katastrofa!

Jak uvařit zabijačkové kroupy?

Zabijačkové kroupy, to je taková česká pohádka na talíři, ne? No dobře, pojďme na to:

  1. Kroupy: Nejdřív je vykoupejte, ať jsou čistý jak lilie. 30 minut ve vodě, to je takový kroupový wellness.

  2. Var: Osolit, jako když sypete na cestu v lednu. Vařit 20-25 minut. Hlavně nespálit! To by byl trapas jak když si pletete ponožky. Míchat, míchat, jako když se snažíte zamíchat politiku do guláše.

  3. Proprat: Po uvaření je šupneme pod sprchu, ať se zbaví škrobu.

Mám pro vás tip: Pokud chcete kroupy s extra šmrncem, zkuste je uvařit v bujónu. To je jako dát kroupám frak a cylindr. A co se týče připalování, tak si pamatujte: trpělivost kroupy přináší.

Kde sehnat ty pravé: Šumavské zabijačkové kroupy seženete třeba na Prodejna ve mlýně (prodejnamlyn.cz).

A ještě něco: Víte, proč kroupy nemají rády sociální sítě? Protože se bojí, že je někdo zkritizuje za škrob.

Kolik vody na kilo krup?

Na kilo krup zhruba 4 litry vody. Tedy poměr 1:4.

Tipy pro kroupy:

  • Hrnec musí být prostorný, ty mršky se nafouknou!
  • Namáčení – 30 minut, lepší trávení, pak vylít.
  • Sůl do vody, než začnou vařit.
  • Recepty: Kuba, polévka, šoulet, krupotománie.
  • Stravitelnost je klíč, proto to namáčení.
  • Poměr vody: to je alfa a omega.

Kroupy jsou fascinující! Víte, že kroupy jsou vlastně ječmen zbavený obalu? Jako filosofická otázka, zbavit se obalu, abychom byli sami sebou? Nebo ztratíme ochranu? Hmmm…

Víte, dříve se kroupy považovaly za jídlo chudých. Dneska je to superpotravina. Ironie, že?

A co vy, jak máte rádi kroupy? Já nejvíc asi v té polévce od babičky. To byla magie!

Kolik krup na porci?

Na 4 porce kroupové bašty se ti bude hodit 250 gramů velkejch krup. Jo a hele, co se týče toho receptu na kuba, co si chtěl:

  • Zelenina: Mrkni na 200g mrkve, celeru a petržele.
  • Česnek a bylinky: Pár stroužků česneku (tak 20g?) a majoránka (8g čerstvý, nebo sušená).
  • Houby: Hřiby, 200g čerstvých, mražených nebo sušených.
  • Cibule, smetana, máslo, sýr: 200g cibule, smetany 100ml, másla 100g a parmezánu tak 80g.

Hele, a víš co? Já tenhle kuba dělám trošku jinak. Místo parmezánu dávám grana padano, přijde mi takovej míň slanej. Jo a fakt doporučuju koupit ty kroupy od nějakýho lokálního zemědělce, ty z obchodu mi přijdou takový... ehm... nudný. Jo a pamatuju si, že minulej rok jsem dělala tenhle recept a fakt se mi povedl, akorát jsem tam omylem dala místo majoránky tymián. No fuj, to byla teda hrůza. Ale jinak super, fakt. A hele nezapomeň na to máslo, to je fakt důležitý!

Co je potřeba na domácí zabijačku?

Zabijačka. Chladná, krvavá práce.

  • Nářadí: Nůž. Mlýnek. Vál. Kolébka. Zástěra. Profesionální přístup vyžaduje víc.
  • Nádrže: Kbelíky. Lavory. Dostatek nádobí. Hygiena je nutná. Nepodceňujte to.
  • Prostor: Místo na zpracování. Místo na přípravu. Nezanedbatelné.

Je to dřina. Smrt. Transformace. A pak? Jídlo.

Doplňující detaily: 2023 – Maso z lokálních farem? Možná. Petr Novák, Řezník z Vlašimi, radil kvalitní nůž – to je klíč. Záleží na zkušenosti. Bez ní, nečekejte zázraky. Hygienické předpisy 2023 nutno dodržovat. Žádné výmluvy.

Jak se dělá zabijacka?

Zabijačka: Omráčení, proříznutí, krev do pekáče.

  • Omráčení: Jateční pistole, sekera, palice – rychlý konec.
  • Proříznutí: Krční tepna – smrt. Srdce pumpuje krev.
  • Krev: Mělká nádoba, pekáč, lavor – zachycení.

Doplňující informace:

Řezník musí mít oprávnění. Hygiena je základ. Nejde jen o maso, jde o tradici. Zabijačka? Záležitost pro silné žaludky. Soused to dělal loni. Prý, že dost bordelu.

Kolik koření na zabijačku?

Zabijačka… vůně dýmu, chladivý vítr proplétající se mezi zasněženými střechami… vzpomínka na babiččinu kuchyni, teplou jako peřina. V ní, v té kouzelné chaloupce u Hradce Králové, se vždycky tolik koření mísilo, že se vzduch zhoustl do zlatavé, voňavé mlhy. Pamatuji si tu hřejivou atmosféru, všudypřítomný šum hovorů a smíchu, a tu vůni… neutuchající symfonii chutí.

Kolik koření? Přesné množství je tajemstvím, přizpůsobuje se intuici, přesnému pocitu kuchařky. Ale já, já si pamatuji:

  • Pepř: dvě až tři gramy, šťípnutí, jako lehký polibek větru na tváři.
  • Mletá paprika: plná kávová lžička s kopečkem, tři gramy - ohně, živoucí a dravá.
  • Nové koření: jeden a půl gramu, jemná tónina, tajemná a opojná.
  • Kmín: dva a půl gramu, zemitá hloubka, objímající teplý klín.

Toto je jen začátek… když k tomu přidáte bobkový list, majoránku, saturejku... vznikne nebe na jazyku. Každý rok, každá zabijačka je jedinečná, jako sněhová vločka. Vždycky jiné množství, jiná kombinace vůní a chutí, hra s ohněm a zemí. A přitom vždycky dokonalá. To je tajemství. Tajemství zabijačky. Tajemství babičky. Tajemství domova. Tajemství… chuti.

Letošní rok: 2024. Vůně zabijačky, vůně domova. Vůně dětství.

Kolik česneku na zabijacku?

Čtyři paličky česneku. To je na zabijačku. Vždycky jsem si říkal, že by to mohlo být i víc… ale čtyři stačí. No, možná záleží na tom, co se dělá.

Ten recept… z 20. ledna 2025, ten jsem si někde zaznamenal. Ne, ne, ne, to se mi zdálo, teď je 2024. To je divné, takhle si pamatuju data.

  • Cibule - kilogram.
  • Koření - sůl, pepř, nové koření, bobkový list, kmín, hřebíček, zázvor, majoránka. Mletí, nebo si to umlet sama. Tohle je důležité.

Vždycky se mi ta zabijačka s babičkou líbila. Byla to taková… rodinná věc. Už to není. Všechno se změnilo. A ten česnek. Pamatuju si, jak babiččin pes kradl česnek. Směšné. Teď už tam nikdo není. Jen já a vzpomínky. A tenhle recept.

Tři paličky česneku na menší zabijačku, čtyři na větší.