Které houby se nesmí sušit?

5 zobrazení

Pro sušení se nehodí houby s vysokým obsahem vody, které snadno plesniví nebo se kazí. Mezi ně patří například lišky, ryzce, pýchavky a václavky. Problematické jsou i babky, u kterých během sušení hrozí pomnožení nežádoucích bakterií a parazitů.

Návrh 0 líbí se

Pozor na sušení! Které houby raději v sušičce nevidět?

Sušení hub je staletími prověřený způsob konzervace, který umožňuje prodloužit trvanlivost těchto lesních pokladů a vychutnávat si jejich aroma po celý rok. Ne každá houba se však k tomuto účelu hodí. Pokud se rozhodnete pro sušení nevhodného druhu, riskujete nejen ztrátu času a energie, ale především znehodnocení celé várky a potenciální zdravotní problémy. Pojďme se podívat, kterým houbám je lepší se při sušení vyhnout.

Voda je nepřítel sušených hub

Hlavním kritériem pro výběr hub k sušení je jejich obsah vody. Houby s vysokým obsahem vody se při sušení obtížně zbavují vlhkosti, což vytváří ideální prostředí pro růst plísní a bakterií. To může vést ke znehodnocení hub a v krajních případech i k otravě.

Kterým druhům se tedy vyhnout?

  • Lišky obecné (Cantharellus cibarius): Tyto oblíbené houby jsou sice lahodné, ale bohužel obsahují vysoké procento vody. Při sušení se stávají gumovité a snadno plesniví. Raději je zpracujte jiným způsobem, například zamražte nebo naložte do octa.

  • Ryzce (Lactarius): Stejně jako lišky, i ryzce mají tendenci se při sušení kazit. Jejich mléko navíc může způsobovat hořkost sušených hub.

  • Pýchavky (Lycoperdon): Tyto houby sice nemají vysoký obsah vody, ale jejich konzistence se po usušení stává tuhou a nepříliš chutnou. Navíc, starší pýchavky mohou obsahovat prachové výtrusy, které nejsou pro konzumaci vhodné.

  • Václavky (Armillaria): Václavky jsou proslulé svou hořkostí, která se sušením ještě zesiluje. Navíc, mohou obsahovat toxiny, které se tepelnou úpravou zcela neodstraní.

  • Babky (Leccinum): Zde je třeba obezřetnosti. I když se některé druhy babek (např. hřib hnědý) sušit dají, hrozí u nich během procesu pomnožení nežádoucích bakterií a parazitů. Je proto nutné dbát na dokonalé vysušení a v případě jakýchkoliv pochybností je raději vyřadit.

Na co si dát pozor obecně?

Kromě výše zmíněných druhů je třeba se vyhnout sušení starých, nahnilých nebo jinak poškozených hub. Tyto houby jsou již kontaminovány bakteriemi a plísněmi, které se sušením nezničí, ale naopak se mohou koncentrovat. Vždy sušte pouze zdravé a čerstvé houby.

Závěrem

I když se sušení hub jeví jako jednoduchý proces, vyžaduje určitou znalost a opatrnost. Vyhýbejte se sušení druhů s vysokým obsahem vody a vždy preferujte houby čerstvé a zdravé. S trochou péče a správným výběrem si můžete užívat vůni lesa i v zimních měsících. Nezapomeňte, že s ohledem na zdraví je lepší sušit pouze ty druhy, u kterých si jste s určením naprosto jistí.