Proč nejíst rajčata?

Kdo by neměl jíst rajčata? Zdravotní rizika konzumace rajčat?

No, když nad tím přemýšlím, rajčata mi dřív dělala pěkný neplechu. Vlastně jsem si je kdysi v létě na trhu v Lednici v srpnu 2019 koupila snad za 30 korun kilo, byly takový ty krásný, plný, no prostě dokonalý. Ale hned po nich mi začalo pálit v krku, jako bych snědla celé ohniště.

Pak jsem si uvědomila, že moje žaludeční potíže, ty věčný gastritidy, se po nich vždycky zhorší. Je to asi tou kyselostí, co v nich je ve velkém množství, to mi došlo.

A právě proto jsem pak narazila na ty Metabolic Balance jídelníčky. Tam rajčata hodně omezují. Což mi tehdy přišlo jako divný, ale teď už tomu rozumím. Je to pro lidi, co mají citlivější zažívání, jako jsem já.

Na co škodí rajčata?

Nadměrná konzumace rajčat může vést k problémům s ledvinovými kameny kvůli obsahu oxalátů, a přispívat k bolestem kloubů a otokům. Pozor také na překyselení organismu a pálení žáhy.

No tak pozor, bando! To s těma rajčatama to není žádná sranda. Kdo si myslí, že je to jen takový neškodný červený kulatý zázrak, ten se šeredně plete, to vám říkám rovnou z mýho gauče!

Když to s nima člověk přežene, tak to s ním zamává, jako když se Jarda v hospodě opře o křivou nohu stolu. A to nemyslím jen, že vám pak bude růst třetí oko, to by byla ještě sranda!

Hlavně, když se do toho pustíte po hlavě, můžou z toho být tyhle patálie:

• Ledvinové kameny: Kvůli těm podivným oxalátům.
• Bolesti kloubů a otoky: To je pak radost, jako když vám někdo nasype do pantů písek.
• Pálení žáhy: Kyselina, ach ta kyselina!
• Loupež vápníku: Rajčata vám můžou vápník ukrást přímo pod nosem.
• Alergické reakce: Někdo prostě rajčata nesnese.

Ty naše ledvinky, chudinky! Ty dostanou takovou čočku, že se jim zatočí hlava. Ty rajčata, sice vypadají nevinně jako koťátko, ale uvnitř mají takovou malou sabotážní jednotku jménem oxalát.

A ten oxalát, ten si to namíří rovnou na výrobu ledvinových kamenů. Představte si to jako zedníka, co z malty a písku staví miniaturní barikády ve vašich ledvinách. To pak bolí, jako když vám bába sází mokrým hadrem přes záda!

A to není všechno, přátelé! Jestli do sebe valíte rajčata po kilech, jako kdyby zítra už nebyly, tak se připravte na takovou malou party v kloubech.

Víte, ty klouby, ty naše panty, co nám dovolí se ohýbat a škrábat se na zádech, ty začnou otékat a bolet. Bude to jako když vám do každého kloubu nasypou písek a nutí vás tancovat valčík s medvědem.

Ráno pak vstanete a budete si připadat jako stará rezavá konzerva, co ji někdo vyndal ze sklepa po padesáti letech. Prostě taková ranní ztuhlost, že byste si nejradši nechali namazat panty u kováře!

A aby toho nebylo málo, tak někteří lidi, třeba jako moje teta Marta, co ji pak pálí žáha jako po snězení sopky, ti mají s rajčaty problém i kvůli té kyselině.

Pálení žáhy, to je takové to, když máte pocit, že vám někdo do krku nalil kyselinu sírovou a pustil tam malý ohňostroj. To je pak lepší dát si okurku, ta aspoň chladí, to je jak když hasič přijede s cisternou na malý požár.

A víte co? Ty rajčata jsou takoví malí lupiči vápníku! No jasně! Ten oxalát, ten lump jeden, se umí vázat na vápník a pak ho pěkně vyvede ze hry, takže ho vaše tělo nemůže použít.

Takže nejen kameny, ale ještě vám to oslabuje kosti, jako když z domečku pro panenky vyndáte nosné trámy. Tomu říkám pěkná zrada od takové krásné červené kuličky!

A pak taky alergie, někteří lidi na rajčata prostě reagují jako na osinu v zadku. Vyrážky, svědění, to je pak radost, jako když se drbete celou noc se štěnicemi!

Takže, lidičky, všeho s mírou! Jeden, dva kousky denně, to je fajn, to je jako když si dáte pivo k obědu. Ale kbelík rajčat? To už je jako chlastat rum z kýble, to se vám pak vymstí a budete litovat, že jste se na ty červené potvůrky vůbec podívali!

Můj děda říkával, že co je moc, to je moc, i kdyby to byla zlatá cihla, a u rajčat to platí dvojnásob, to mi věřte!

Kolik rajčat můžeme denně sníst?

Doporučený limit je dvě až tři rajčata denně.

Člověk by si řekl, že rajčata jsou jen dobrota… Někdy večer nad tím přemýšlím. Jak je to s těmi věcmi, co jíme. Jsou plná slunce, chutnají tak svěže. Ale i s nimi to chce míru, víš? I s těmi nejzdravějšími věcmi.

Přestože jsou plná vitamínů a antioxidantů, třeba lykopen pro srdce, to je fakt, tak se s nimi musí opatrně. Hlavně večer, to poznáš, když je sníš moc.

Odborníci říkají, že víc než ty dvě, maximálně tři, to už je hranice. A má to své důvody, docela nepříjemné.

Co se může stát, když je sníš moc? No, nic příjemného, věř mi. Pamatuju si, jak mi jednou bylo opravdu zle po letním salátu, kde byly snad tuny rajčat z babiččiny zahrádky. Žáha mě pálila, jako bych spolykal uhlíky. To byla lekce.

Takže, co konkrétně hrozí, když se to s rajčaty přežene:

• Pálení žáhy: To je ta kyselost, co stoupá krkem. Rajčata jsou bohatá na kyselinu citronovou a kyselinu mléčnou, které dokážou pořádně podráždit žaludek.
• Zažívací obtíže: Cítíš se těžce, nafouknutě, někdy i křeče. Rajčata mohou zhoršit potíže u lidí s citlivým trávením nebo syndromem dráždivého tračníku.
• Ledvinové kameny: Tohle je vážnější. Rajčata obsahují oxaláty. Když je jich v těle moc, mohou přispívat k tvorbě těchto nepříjemných kamínků. Není to z jednoho dne, ale dlouhodobě se riziko zvyšuje.
• Alergie a citlivost: Někteří lidé reagují na rajčata celkem silně. Může se objevit svědění v ústech, vyrážka, nebo dokonce otoky. Slyšel jsem o tom.

Je to zvláštní, jak něco, co je tak dobré, může být i škodlivé. Ale tak už to na světě bývá, viď?

Proč nejíst papriku?

Moje osobní zkušenost s paprikou a klouby

Pamatuju si, jak mě to trápilo. Kolem třicítky mě začaly bolet kolena, občas i kyčle. Nikdy jsem si nemyslel, že to bude souviset s jídlem, ale pak jsem na to narazil – papriky. Připadalo mi to jako nesmysl, vždyť papriky jsou přece zdravé, ne? Ale co jsem měl dělat? Zkoušel jsem všechno možné, od mastí po různé doplňky. Nic moc nepomáhalo.

Jednoho dne jsem ale narazil na článek, kde se psalo o lilkovitých rostlinách a solaninu. Brambory, rajčata, lilek a papriky. Tyhle věci prý obsahují ten jedovatý alkaloid. A co hůř, že by to mohlo zhoršovat záněty, třeba ty kloubní. Chvíli jsem váhal, ale pak jsem si řekl, že to zkusím. Byla to taková náhodná věc, že jsem si to spojil.

Změna jídelníčku a úleva

Přesně si nepamatuju, kdy to bylo, ale myslím, že to bylo někdy v roce 2018, možná 2019. Prostě jsem se rozhodl papriku vyřadit. Ze začátku to bylo těžké, přiznávám. Papriky mám celkem rád, v leču, v salátech, prostě všude. Ale ta bolest kloubů byla horší. Začal jsem tedy jíst bez papriky.

A světe div se! Po pár týdnech jsem cítil rozdíl. Jako by se mi klouby trochu "promazaly". Ta pichlavá bolest, která mě občas přepadala, se zmenšovala. Nebylo to hned, ale ten pokrok byl znát. Hlavně v kolenou. Přestal jsem cítit takové to "praskání" a ztuhlost ráno.

Co se dělo pak?

Postupně jsem se o to začal zajímat víc. Zjistil jsem, že ten solanin je v těch lilkovitých rostlinách přirozeně a že jeho množství se liší podle zralosti. Zelené papriky ho prý mají víc než ty zralé, červené. Ale stejně, i ty zralé ho obsahují. Nechtěl jsem riskovat.

• Nedoporučená zelenina: Paprika, brambory, rajčata, lilek.
• Doporučená zelenina: V podstatě všechno ostatní. Brokolice, květák, mrkev, okurky, saláty, cibule, česnek, dýně, cuketa... je toho spousta.

Dneska už si dám občas, třeba jednou za měsíc, malý kousek papriky. Třeba v nějakém jídle, kde je jí fakt minimum. Ale rozhodně už ne denně a v obrovských dávkách jako dřív. A klouby? Jsou v pohodě. Občas něco jemně zasvrbí, ale nic vážného. Tenkrát, když jsem to úplně vynechal, to bylo nejvíc znát. Ta úleva byla fakt velká.

Tohle je moje zkušenost. Vím, že každý je jiný, a co funguje u jednoho, nemusí u druhého. Ale pro mě to byla jasná volba. Radši bez papriky a bez bolesti.

Doplňující informace:

• Solanin: Je to glykoalkaloid, který se nachází v lilkovitých rostlinách. V nízkých dávkách není pro většinu lidí nebezpečný, ale u citlivých jedinců nebo ve větším množství může způsobovat zažívací potíže, neurologické problémy a zhoršovat zánětlivá onemocnění.
• Zpracování a solanin: Tepelnou úpravou se množství solaninu sice snižuje, ale úplně nezmizí.
• Individuální citlivost: Míra reakce na solanin je velmi individuální. Někteří lidé mohou být k jeho účinkům náchylnější než jiní.
• Recepty bez lilkovitých rostlin: Existuje nespočet skvělých receptů, které se zcela obejdou bez papriky, rajčat, brambor či lilku. Stačí se jen trochu poohlédnout a experimentovat.
• Další možné zdroje zánětu: Je důležité si uvědomit, že kromě lilkovitých rostlin může zánět kloubů způsobovat mnoho dalších faktorů, včetně stravovacích návyků, životního stylu, genetických predispozic či jiných onemocnění. V případě vážných nebo přetrvávajících kloubních problémů je vždy nezbytné konzultovat lékaře.

Jak vypadá alergie na rajčata?

Alergie na rajčata se projeví jako vyrážka, zarudnutí kůže, nebo kopřivka, často doprovázená intenzivním svěděním. Může se objevit otok, hlavně v oblasti rtů, jazyka a obličeje. Tělo zkrátka dává najevo, že s tímhle červeným ovocem (ano, je to ovoce) kamarád nebude.

Vaše tělo se rozhodne, že proteiny v rajčeti jsou vetřelci z jiné galaxie. Imunitní systém, takový horlivý vyhazovač v klubu vašeho těla, spustí poplach. Výsledek? Uvolní se histamin, chemický poslíček zpráv, který křičí Rudý kód! a spouští veškerý ten chaos na kůži i jinde. Není to osobní, jen biochemie.

Kromě toho, že vypadáte jako mapa s červenými kontinenty, se mohou objevit i další radosti:

• Trávicí protestní pochod: Bolesti břicha, nevolnost nebo průjem. Váš žaludek prostě odesílá rajčatovou omáčku zpět s razítkem "vrátit odesílateli".
• Dýchací potíže: Kýchání, rýma, v horších případech i pocit sevřeného hrdla. Jako byste čichali k pepři, ale je to jen nevinné rajčátko.
• Orální alergický syndrom (OAS): Svědění v ústech, na rtech nebo v krku hned po konzumaci. Je to takový malý, lokální protest, než se vzpoura rozšíří do zbytku těla.
• Anafylaktický šok: To je ten opravdu špatný scénář, naštěstí vzácný. Tady už nejde o vtipy, je to rychlá jízda do nemocnice. Tlak letí dolů rychleji než akcie po špatné zprávě. Vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Není ale rajče jako rajče. Pár triků, jak vyzrát na systém:

• Tepelná úprava je váš kamarád: Některé alergenní proteiny jsou citlivé na teplo. Proto někdo zvládne pizzu s kečupem, ale kousnutí do čerstvého cherry rajčátka ho pošle do kolen. Teplem se struktura proteinů rozbije a imunitní systém je přestane poznávat. Je to jako dát vetřelci falešný knír a brýle.
• Slupka dolů! Hodně alergenů se skrývá ve slupce a semínkách. Zkuste rajče oloupat. Může to být otravné jako skládání prostěradla, ale výsledek stojí za to.
• Barva hraje roli: Žlutá nebo oranžová rajčata často obsahují méně alergenů než jejich ohnivě rudí kolegové. Někdy stačí změnit odstín.
• Pozor na rodinné vazby: Alergie na rajčata může být zkřížená s alergií na pyl břízy. Taky si dejte pozor na další členy rodiny lilkovitých – brambory, papriky, lilek. Jsou to taková mafiánská rodina rostlin. Moje sestra Jana, 34 let, nesmí syrová rajčata, ale pečený lilek jí nevadí.