Proč některé ředkvičky pálí?

Takže, ty ředkvičky... Víš, už kolikrát jsem si řekla, že si je konečně vypěstuju na zahradě. Mám ráda tu jejich křupavost, tu svěžest, co člověk cítí v puse... Ale někdy, no, někdy je to fakt nářez. Pamatuju si, jak jsem si jednou koupila svazek na trhu a myslela jsem si, jak si pochutnám. A hned první sousto... No, slzy mi tekly! Fakt.

Proč to vlastně takhle pálí? No, prý to je těmi hořčičnými silicemi. Jakoby se v nich schovávala taková malá ohnivá síla. Ty silice se uvolní, když tu ředkvičku zakousneme, když ji prostě narušíme... A pak se spustí ta palba. Je to vlastně obrana, ne? Chrání se tak.

Je ale zajímavý, že ne všechny pálí stejně. Třeba jsem se dočetla – myslím, že to bylo někde na internetu, nebo mi to říkala babička, už si to nepamatuju přesně – že hodně záleží na odrůdě. Některé jsou prostě pálivější, jiné méně. A taky prý na tom, jak se pěstují. Asi jim něco nesedí, když jsou takový ostrý, co myslíte? Možná málo vody? Nevím, nejsem zahradník... Ale vždycky je to taková loterie. Člověk nikdy neví, jak na tom bude. A to je na tom vlastně to vzrušující, ne? Ta nejistota.