Proč nepít rozpustnou kávu?

Rozpustná káva... no, já se jí vyhýbám. Vážně. A víte proč? Ten akrylamid. Slyšeli jste o něm? Je to taková... no, potenciálně rakovinotvorná látka. Jasně, v jednom šálku to asi nic moc neudělá, ale co když pijete tu instantní denně? Roky? Nechce se mi riskovat. Copak vám to za to stojí?

Pamatuju si, jak mi babička vždycky vařila kafe z čerstvě namletých zrn. Ta vůně! A chuť... Žádná rozpustná se jí nevyrovná. A teď, když vím o tom akrylamidu, tak si říkám, že babička měla pravdu. Ona vždycky věděla, co je nejlepší. A asi to tak nějak cítím i já. Jako, vím, že v tý mletý je ho taky trocha, ale prej mnohem míň. A upřímně, ta chuť... za to to stojí. Prostě si radši koupím kvalitní zrnkovou a melu si ji sama. Chvíli to trvá, jasně, ale... co je to proti zdraví? Nebo... proti tý chuti?

Někde jsem četla, že... no, přesný čísla si nepamatuju, ale že v tý instantní je ho fakt víc. A já nechci být pokusný králík, víte? Takže si radši dám tu práci a uvařím si pořádnou kávu. Třeba i s trochou mléka a skořice. Mňam! A ten pocit, že dělám něco pro svoje zdraví... k nezaplacení. Nebo ne?