Proč se dává do vařených brambor kmín?

Víte, proč dávám do brambor kmín? Ne, vážně, ptám se sama sebe často! Zpočátku jsem si myslela, že je to jen taková babička tradice, něco co se dělá “protože se to dělá”. Ale pak jsem se o tom začala víc zajímat, a zjistila jsem, že za tímhle zdánlivě obyčejným zvykem se skrývá něco mnohem hlubšího.

Nejde jen o tu úžasnou vůni, viďte? Ten kmín, ten prostě brambory někam posune. Udělá z nich něco víc, než jen obyčejnou přílohu. Pamatuju si, jak mi babička říkala, že kmín neutralizuje solanin. Solanin! Znělo to jako nějaká strašidelná věc z pohádky. Ale prý je to fakt, nějaká škodlivá látka, která se vyskytuje hlavně v těch zelených, a fuj, klíčících bramborách. Já osobně se zelených brambor fakt bojím, vždycky je radši vyhodím. Jednou jsem si ale spletla mladé brambory s těma zelenýma a… no, nechci o tom ani moc přemýšlet. Naštěstí jsem přežila, ale od té doby jsem mnohem opatrnější!

A pak je tu ještě ta druhá věc, co mi babička říkala – kmín pomáhá proti nadýmání. Tohle je pro mě fakt důležitý, protože já… no, řekněme, že mám s nadýmáním trochu problém. Když si dám brambory s kmínem, je to mnohem lepší. Vím, že to nezní vědecky, ale fakt to tak cítím. Četla jsem někde, že v kmínu je nějaký silice co pomáhá, přesné číslo si nepamatuji, ale to je fuk, důležitý je, že to funguje. Takže, kmín v bramborách? Pro mě už to není jen o chuti, ale o zdraví a pohodlném trávení. A taky trochu o vzpomínce na babičku. A to je na tom asi to nejkrásnější.