Proč se nejí liška?

No...liška...jako, proč bych ji měl jíst? To je otázka, která mi hlavou vrtá už dlouho. Vážně, kdo by dneska jedl lišku? Kdysi, to chápu. Babička vyprávěla, jak se dřív zužitkovalo úplně všechno. Kožešina byla cenná, že jo, a maso aspoň nějak nacpalo žaludek. Ale teď? Kožich si koupím za pár korun v sekáči a maso? Slyšel jsem, že to prý smrdí a chutná fakt hnusně. Nevím, já to teda nezkoušel a ani nehodlám.

Jasně, chápu, že někdy je potřeba regulovat stavy zvěře, to jo. Ale prostě...jíst ji? To mi přijde tak nějak...barbarské. Trochu zbytečně kruté a hlavně - nemoderní. Co já vím, možná jsem divnej, ale prostě mi to nesedí.

Víte, jednou jsem v lese narazil na lišku. Byla taková malá, mrňavá, a koukala na mě takovým smutným pohledem. Já vím, zní to hloupě, ale v tu chvíli jsem si řekl, že spíš než ji jíst, bych se měl snažit jí pomoct. Myslím, že bychom se měli spíš zaměřit na ochranu zvěře, než abychom ji cpali do sebe. Ne? Co vy na to? Možná jsem naivní, ale prostě mi to tak přijde správné.