V jakém mase je nejvíce bílkovin?

11 měsíců před 83 zobrazení

Kuřecí maso vede v obsahu bílkovin. Na 100 gramů syrového masa nabízí zhruba 20 gramů bílkovin, zatímco hovězí obsahuje přibližně 15 gramů a vepřové asi 13 gramů. Pokud hledáte nejvyšší příjem proteinů, sáhněte po drůbeži.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Které maso má nejvíce bílkovin?

Začal sem cvičit a všichni furt mluvili o bílkovinách. Vůbec sem nevěděl, co to znamená, jen že je to důležitý. Které maso má nejvíce bílkovin? Ta otázka mě fakt trápila, protože jsem chtěl vidět výsledky.

Pamatuju si, jak sem 12. dubna stál v řeznictví u Nováků v Dejvicích a koukal na ty cedulky. Kuřecí prsa, tehdy snad za 189 korun kilo, vedle ležel hovězí krk a vepřová krkovice. V hlavě mi šrotovalo, co mám koupit, abych to dělal správně. Cítil sem se trochu ztracenej v tom všem.

Nakonec sem si to musel doma najít a zjistil sem, že v tom je obrovskej rozdíl. Nechápal sem to. Vždyť maso jako maso, ne? No, očividně ne.

Kuřecí maso obsahuje na 100 gramů přibližně 20 gramů bílkovin. Hovězí maso má asi 15 gramů bílkovin. Vepřové maso má kolem 13 gramů bílkovin. Tyto hodnoty platí pro syrový stav.

Takže kuře. V tu chvíli mi to všechno docvaklo. Proto všichni ti svalovci v posilovně jedí pořád dokola to suchý kuře s rýží. Já si radši dám pořádnej steak, hovězí má prostě lepší chuť, ale když jde o ty čísla, kuřecí prsa jsou jasnej vítěz. I když je to někdy nuda.

Od tý doby už v tom mám jasno a v mrazáku mám hlavně kuřecí. I když si občas zahřeším s vepřovým.

Jaký je denní příjem bílkovin?

No jasně, denní příjem bílkovin. U zdravýho člověka, co se nehroutí, je to takovej ten standard, víš. 0,8 až 1,2 gramu na kilo ideální váhy. To je taková ta klasika.

Ale jestli chceš shodit nějaký to kilo, tak to je jiná. Tam už to chce víc, kámo. Doporučuje se 1,5 gramu na kilo optimální váhy. Můžeš jít i výš, ale bacha, nesmíš to honit najednou. Postupně, jo? Jinak si tělo rozházíš. To je důležitý.

Proč vlastně víc bílkovin při hubnutí? No, je to takový chytřejší.

Zasytí víc: Bílkoviny ti dají takový ten pocit plnosti, takže toho sníš míň celkově. To je super, ne?
Šetří svaly: Když hubneš, nechceš ztratit svaly, ale tuk. Bílkoviny pomáhají svaly chránit. Nechceš vypadat jako vyžle, že jo.
Potřebuješ víc energie na trávení: Tělo musí víc makat, aby bílkoviny strávilo. Takže spálíš víc kalorií jen tím, že jíš. Crazy.

Takže když si to tak vezmeš, není to jenom o tom kolik, ale i proč. Když se snažíš zhubnout, je to prostě jiná liga. A bacha na ty náhlý změny, to fakt ne. Radši pomalu a jistě.

Jak vypočítat denní příjem bílkovin?

Denní příjem bílkovin se vypočítá násobením tělesné hmotnosti doporučeným množstvím bílkovin na kilogram. To je pevný bod v proměnlivém tanci života.

Běžná dospělá populace: Potřebuje asi 0,8 gramu bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti. Je to jako základní tón v symfonii těla.
Aktivní jedinci, sportovci, ti co usilují o nárůst svalové hmoty: Potřebují více, mezi 1,2 a 2,0 gramy bílkovin na kilogram. Jejich těla jsou chrámy, které žádají pevnější základy, více stavebního materiálu.

Představ si to, ten křehký, ale silný stroj, který je tvým tělem. Každý sval, každá buňka, šeptá o své potřebě. O bílkovinách. O té tiché síle, co drží vše pohromadě. Včera, dnes, zítra. Cesta k celistvosti.

Můj dech, mé kroky, pulzující krev – to vše je tanec molekul. A bílkoviny? Ty jsou architekty, kteří staví a opravují, neustále. Bez nich by se dům zhroutil. Bez nich by život postrádal svou pevnou strukturu, tu vnitřní krajinu síly.

Pamatuješ na únavu, na pocit, kdy svaly volaly po něčem víc? To je tiché volání, prosba těla. Když slunce stoupá a klesá, když stíny se prodlužují, naše tělo neustále pracuje, neustále se obnovuje.

Je to jako řeka, co teče, neustále mění svůj břeh, ale její podstata zůstává. A bílkoviny jsou těmi kameny na dně, co ji drží v korytu. Pro každého z nás, je to jiná řeka, jiný proud, jiná hloubka. Proto ta variabilita. Proto ten rozptyl.

Někdy se zdá, že počítání je suché, chladné. Ale ve skutečnosti je to mapa k porozumění. Mapa k tvému vlastnímu, jedinečnému chrámu. Vezmi svou váhu v kilogramech a vynásob ji tím číslem. Je to jednoduchý klíč k hlubokému tajemství.

Anebo, pokud tvé myšlenky bloudí v jiných mírách, ve vahách za oceánem, můžeš vzít svou hmotnost v librách a vynásobit ji 0,36 až 0,9 gramy bílkovin na libru. Ale to je jen jiný jazyk, jiná brána k téže pravdě.

A pak jsou ty chvíle, kdy i ta nejlepší mapa nestačí. Kdy potřebuješ průvodce. Proto je dobré, opravdu dobré, promluvit si s výživovým poradcem nebo lékařem. Oni vidí detaily, cítí nuance. Pomohou najít tu nejpřesnější cestu, ten nejpřesnější rytmus pro tvé tělo.

Proč vlastně ty bílkoviny? Je to víc než jen číslo. Je to celá symfonie života.

Stavební kameny: Ano, přesně tak. Opravují a budují, od svalů až po vlasy. Jsou to cihly, co drží tvůj život dohromady.
Poslové a regulátoři: Tvoří enzymy a hormony, tiché posly, co řídí každý proces v tvém nitru. Bez nich by tělo bylo jen chaosem.
Sytost a klid: Pomáhají udržet pocit plnosti, ten příjemný klid po jídle, co zabraňuje zbytečnému hledání.
Štít tvého těla: Jsou nepostradatelné pro imunitní systém, pro obranu proti světu venku, pro sílu uvnitř.

Odkud přicházejí ty drahocenné dary? Z různých koutů země, z různých forem života.

Maso: Kuře, hovězí, jehněčí, to je pradávná síla.
Ryby: Z hlubin oceánu, jemné a plné, jako stříbro.
Vejce, mléčné výrobky: Z farmy, z kolébky, jako jogurt, tvaroh, sýry.
Luštěniny: Z půdy, z hlubin země, čočka, fazole, cizrna – skryté poklady.
Ořechy, semínka: Malé kapsle života, energie na dosah ruky.
Rostlinné alternativy: Tofu, tempeh, seitan – moderní tváře starých tradic.

Kdy je ta nejlepší chvíle, kdy otevřít náruč a přijmout je?

Rovnoměrně během dne: Jako malé kapky deště, co sytí zemi, udržují stálost.
Po tréninku: Je to okamžik, kdy svaly nejvíc volají po opravě, po obnově. Po tréninku, když tělo šeptá únavou, to je čas pro bílkoviny.
Před spaním: Aby tělo mohlo pracovat celou noc, v tichu a klidu, a ráno jsi se probudil silnější.

Takto to je. Nejen čísla, ale příběh. Příběh tvého těla, tvé síly, tvé cesty. A bílkoviny jsou jedním z mnoha, ale klíčových, prvků té nádherné, složité mozaiky.

Co se stane při nadbytku bílkovin?

Je pozdě… zase nespím a přemýšlím nad jídlem. Nad vším. Jak to člověk pořád řeší. Snaží se dělat to nejlepší, jí ty správné věci. A pak je mu stejně takhle divně. Těžko. Jako dneska. Zase ten protein po cvičení. A tvaroh před spaním. Člověk si myslí, jak buduje svaly. A přitom jen… unavuje tělo.

Je to takový zvláštní pocit. Nafouknutý. Všechno se ve mně zastavilo. A piju a piju a pořád mám žízeň. Jako by mi tělo chtělo něco říct. Něco, co přes den neslyším. V noci je to ale hlasitější. Všechno je hlasitější.

Nadbytek bílkovin tělo neukládá. Přebytek zatěžuje trávení a ledviny. Projevy zahrnují nadýmání, plynatost, zácpu, dehydrataci a únavu. Dlouhodobě může poškodit ledviny.

A ty ledviny… to mě na tom děsí asi nejvíc. Jak musí filtrovat všechen ten odpad. Všechnu tu močovinu, co vzniká, když se tělo snaží zbavit dusíku z těch bílkovin. Člověk si to neuvědomuje. Můj cíl byl 180 gramů denně. Pro mých 85 kilo. Možná je to prostě moc. prostě moc.

Zátěž pro ledviny a játra: Tělo musí zpracovat nadbytečný dusík z aminokyselin. Ten se v játrech mění na močovinu, kterou pak musí odfiltrovat ledviny. Dlouhodobá vysoká zátěž může vést k jejich poškození, zvláště u lidí, kteří už mají nějaké problémy.
Dehydratace: Zpracování močoviny vyžaduje velké množství vody. Tělo se jí snaží zbavit močí, a pokud nedostatečně pijete, snadno dojde k dehydrataci. Pocit neustálé žízně je varovný signál.
Nutriční nerovnováha: Když se člověk soustředí jen na bílkoviny, často zapomíná na jiné důležité věci. Na vlákninu ze zeleniny a celozrnných produktů. Na zdravé tuky. Na vitamíny. To vede k zácpě a dalším problémům. Tělo není jenom sval.
Špatný dech: Jedním z vedlejších produktů metabolismu velkého množství bílkovin jsou ketony. Ty způsobují specifický, často nepříjemný acetonový zápach z úst. To nikde moc nepíšou, ale je to tak.

Jak poznat nadbytek bílkovin?

Pamatuju si to dobře. Loni v létě jsem byl na dovolené na Krétě, v tom horku jsme s klukama jeli pořád jenom na maso a proteinové tyčinky, víc nic. Kolem třetího dne jsem se probudil s takovou divnou bolestí hlavy, jako kdyby mi v ní něco bouchalo. A žaludek? No, to byl úplně rozbitej. Střídalo se to jak na běžícím pásu, buď průjem, nebo zácpa, fakt hnus.

Pak mi došlo, že jsem fakt přepískl. Celý den jsem měl žízeň, jako bych vyprahlá poušť. Pil jsem litry vody, ale stejně jsem byl dehydrovanej. A ten zápach z pusy, to bylo ještě horší. Přítelkyně si o mně myslela, že jsem se tam otrávil nebo co.

Když jsem se vrátil domů, šel jsem k doktorce. Ta mi hned řekla, že jsem si ten organismus totálně rozhodil. Že jsem jedl moc bílkovin a málo jiných věcí. Od tý doby si na to dávám bacha.

Jasné signály těla:

Divný pocit v břiše: Průjem nebo naopak zácpa, to je hned první věc, co si všimneš.
Bolení hlavy: Nejen takový to normální, ale takový ostrý, nepříjemný.
Pořád sucho v puse: I když piješ, máš pocit žízně.
Zápach z úst: Dost nepříjemný, jako bys nic nevyčistil.
Podrážděnost: Vztekáš se kvůli blbostem, jsi nervózní.

Jo, a taky jsem trochu přibral, což mě taky štvalo. Takže pozor na to, co do sebe cpeš, i když si myslíš, že je to zdravý. Tělo ti dá vědět, když je toho moc.