Odkud pochází matrjoška?

Odkud pochází matrjoška? Původ v japonské figurce

Mnoho lidí považuje tuto hračku za čistě ruský vynález, přesto její kořeny sahají až do dalekého Japonska. Pochopení historie této dřevěné panenky odhaluje zajímavé propojení různých kultur. Odkud pochází matrjoška a jakým způsobem se vyvíjela, se dozvíte v následujícím přehledu, který vám přiblíží cestu této ikonické figurky až na světovou výstavu v Paříži.

Odkud pochází matrjoška?

Ačkoliv je matrjoška vnímána jako tradiční symbol Ruska, její kořeny jsou překvapivě mezinárodní. Tato rozkládací figurka totiž čerpá inspiraci z japonského umění a náboženské symboliky, která se do Ruska dostala na konci 19. století díky mecenášům umění.

Japonská inspirace a ruský řemeslný um

Myšlenka na dřevěnou panenku, která v sobě skrývá další menší verze, pochází z ostrova Honšú. Ruský mecenáš Savva Mamontov si v 90. letech 19. století přivezl z Japonska figurku buddhistického mudrce Fukurumy, která byla rozkládací. Tento koncept zaujal ruské umělce, kteří se rozhodli vytvořit vlastní, národně laděnou verzi. V roce 1890 tak řezbář Vasilij Zvjozdochkin a malíř Sergej Maljutin vytvořili první ruskou matrjošku,^[1] která místo mnicha znázorňovala venkovskou dívku v šátku.

Nebylo to jen o technice rozkládání. Zatímco původní japonské figurky byly často spojovány s moudrostí, původ ruské matrjošky se stal symbolem plodnosti, rodinné soudržnosti a venkovského života. Což je mimochodem důvod, proč jméno Matrjoška vychází z latinského mater, tedy matka. Postupem času se tato hračka stala fenoménem, který dobyl světovou výstavu v Paříži v roce 1900 a odstartoval tak éru masové výroby.

Jak se matrjoška rozšířila do celého světa

Matrjoška se velmi rychle stala klíčovým vývozním artiklem. Po úspěchu v Paříži se výroba rozšířila do několika ruských měst, přičemž každé z nich začalo do vzhledu figurek vkládat své specifické regionální prvky. Dnes tak existuje obrovská škála stylů, od těch tradičních malovaných temperami až po moderní verze s politickými či pohádkovými motivy.

I přes popularitu zůstávají tradiční postupy výroby víceméně stejné. Dřevo z lípy nebo břízy musí nejprve správně vyschnout, což může trvat několik let. Poté se figurky soustruží a nakonec ručně malují. Není to zrovna rychlý proces. Většina moderních figurek dnes obsahuje 5 až 7 vrstev, ale ty nejpracovanější kousky mohou mít i desítky dílů. Zajímá vás, jak se jmenuje tradiční ruská dřevěná panenka, která v sobě skrývá další menší panenky?

Matrjoška vs. Japonský předobraz

I když sdílejí technický princip, účel a symbolika se výrazně liší.

Ruská matrjoška

• Plodnost, rodina, mateřství
• Venkovská dívka v lidovém kroji
• Lípa nebo bříza

Japonský Fukuruma

• Moudrost, duchovní osvícení
• Buddhistický mnich či bůžek štěstí
• Tradiční japonské dřeviny

Cesta Marie k první sbírce

Marie, učitelka dějepisu z Brna, vždy obdivovala ruské lidové umění, ale matrjošky jí připadaly příliš kýčovité. Chtěla najít kus, který by měl historický příběh, nikoliv jen suvenýr z tržnice.

Při prvním nákupu na internetu naletěla. Objednala si levný kus, který po rozbalení hned praskl, protože dřevo bylo syrové. Frustrace byla obrovská, vyhodila za to zbytečné peníze.

Po této zkušenosti začala studovat řemeslné postupy. Naučila se poznat rozdíl mezi průmyslovým lakem a ruční malbou. Trvalo jí skoro rok, než narazila na starožitný kousek z 50. let.

Dnes má ve své sbírce deset kousků a její radost je o to větší, že každý má svůj příběh. Naučila se, že u těchto věcí trpělivost skutečně přináší kvalitu.