Kdy nemá cenu zachraňovat vztah?

121 zobrazení
Vztah je bezcenné zachraňovat, pokud se o něj usilovně snaží jen jeden partner a snaha druhého je nulová. Stejně tak, když jste vyčerpali všechny rozumné pokusy o zlepšení a situace se nelepší. I známky dlouhodobého a destruktivního chování, jaké popisuje psychiatr Gottman, značí, že obnova vztahu nemusí být reálná.
Komentář 0 líbí se mi

Kdy je boj o vztah zbytečný? Když láska utichá v tichu

Vztah, opředený romantickými představami a sliby věčné lásky, se občas ocitne v bouřlivém moři. Zatímco snaha o jeho záchranu může být chvályhodná a odvážná, existují situace, kdy se jedná o boj s větrnými mlýny. Kdy je tedy snaha zachránit vztah zbytečná a kdy je čas uznat porážku a pustit se dál?

Základním kamenem úrazu je asymetrie snahy. Pokud se o záchranu vztahu usiluje pouze jeden partner, zatímco druhý projevuje nulový zájem, jedná se o jasný signál. Snaha jednoho člověka nestačí na udržení plamene lásky. Zde nejde o nedostatek snahy, ale o chybějící vůli druhého partnera. V takovém případě je úsilí zbytečné, a dokonce může být i škodlivé, neboť vede k vyčerpání a frustraci toho, kdo se snaží. Láska je dvoulůžková postel a je-li v ní jen jeden, těžko se v ní bude usínat.

Dalším indikátorem marnosti snahy je vyčerpání všech rozumných pokusů o zlepšení. Pokud jste vyzkoušeli partnerskou terapii, komunikaci zlepšovali dle rad odborníků, snažili se o kompromisy a ústupky, a přesto se situace nezlepšuje, je na čase přehodnotit situaci. Neúspěch po vyčerpání všech rozumných strategií naznačuje, že problémy jsou hluboké a pravděpodobně neřešitelné. Setrvávat ve vztahu, který je konstantním zdrojem bolesti a frustrace, je sebepoškozováním.

Významnou roli hrají i známky dlouhodobého a destruktivního chování, například opakované a neřešené konflikty, zanedbávání potřeb partnera, emocionální zneužívání, fyzická agrese či závislost. John Gottman, známý expert na partnerské vztahy, identifikoval specifické vzorce chování předznamenávající rozpad vztahu. Jeho výzkum ukazuje, že některé destruktivní vzorce jsou tak zakořeněné, že jejich změna je prakticky nemožná. V takových případech je snaha o záchranu vztahu nereálná a může ohrozit psychické i fyzické zdraví zúčastněných.

Rozhodnutí ukončit vztah je bolestivé, ale někdy i nezbytné. Není to známka selhání, ale důkaz zdravého sebevědomí a respektu k sobě samému. Zachraňovat vztah za každou cenu, když to vede k trvalému trápení, není moudré. Láska je krásná, ale i uvolnění sevření staré, bolestivé vazby může být osvobozující a otevřít cestu k novému štěstí.