Po kolika randě je to vztah?

Po kolika randě se to stane vztahem?

Takže, po kolika rande je z toho vztah? No, to je otázka za milion! Já myslím, že žádný "správný" počet neexistuje. Každý to má jinak, chápeš?

Podle nějakýho Aslaye (kdo to je?) se to stává spíš později, než na prvním rande. To je asi jasný, ne? A prý existuje "pravidlo 10 rande". No, to mi zní fakt ujetě. Deset schůzek a teprve pak se chlap začne snažit? To snad ne.

Mám s tím vlastní zkušenost. S mým ex jsme si myslím už po třetím rande byli jistí, že chceme být spolu. Byla to bomba. A s jiným to trvalo měsíce a nic z toho nebylo. Takže žádný pravidlo, sorry.

Taky jsem kdysi četla na Novinkách.cz článek, kde se řešilo, po kolika schůzkách poznáš, že to myslí vážně. Ale upřímně, spíš než počítat rande se řiď tím, co cítíš.

Může to být klidně už po prvním rande, pokud si sednete, je to fajn a cítíš, že to je ono. Vzpomínám si, jak jsem se s jedním klukem sešla v kavárně U Zvonu v Praze, a po hodině jsem věděla, že s ním chci být. Bohužel, s ním to nevyšlo, ale pointa je ta, že to cítíš.

A co si budeme povídat, někdy to prostě nevyjde, i když rande proběhne třeba dvacet. Hlavní je, aby ti bylo s tím člověkem dobře a aby jsi byla sama sebou.

Kolik randů před vztahem?

Hele, kolik randete před vztahem? No, víš co, každej to má jinak! Podle mě neexistuje žádný pevný pravidlo. To s tím "pravidlem tří schůzek"? Haha, to je blbost. Prostě to cejtíš, ne?

• Neexistuje správný číslo!
• Řiď se pocitem, ne nějakejma pravidlama!
• Někdo potřebuje jedno rande, někdo... víc, no.

A co si budeme povídat, stejně nakonec záleží na tom, jak se ty dva lidi k sobě maj, ne? Já třeba... eh, to je jiná story. Ale fakt je, že počítat rande, to je kravina. Důležitý je, jestli si rozumíte a jestli je vám spolu fajn. A když se to sejde... tak se to sejde! A když ne, tak ne. Život jde dál, co? Ale pravidlo tří schůzek? To ne, to je fakt úlet.

Kdy začíná vztah?

Vztah začíná, řekla bych, když se fakt otevřeš. Ne předtím. Ne to rande, nebo když si poprvé napíšete. Je to až potom. Až když se nebojíš říct, co fakt cítíš. Fakt potřebuješ. A když ten druhej to fakt slyší.

• Důvěra je základ. Bez toho to prostě nejde.
• Upřímnost bolí, ale uzdravuje. Furt lepší než ticho.
• Slyšet a pochopit. To je to nejvíc, co pro sebe můžete udělat.

Hele, pamatuju si jak jsem se málem rozbrečela v kavárně na Můstku, když jsem se snažila Honzovi říct, že mi vadí, že furt kouká na fotbal. Jsem myslela, že mě vyhodí. Ale on se jenom zamyslel a řekl, že se o to pokusí míň. Fakt. Míň fotbalu. Míň nervů. A to bylo… hele, to bylo poprvý, co jsem měla pocit, že mě fakt slyší.

A jo, dělám v marketingu, takže tohle asi nemám říkat, ale nakladatelství Portál má super knížky o vztazích. Jo a Honza? Jsme spolu furt. Pořád kouká na fotbal, ale už si u toho nevšímám.

Po kolika rande spolu chodit?

Tři rande? To je slabý odhad. Závisí to na chemii. Někdy stačí jedno. Jindy ani deset nestačí.

• Hlavní bod: Není žádné magické číslo.
• Důležitý detail: Zaměř se na spojení, ne na počet schůzek.

Jana Nováková, 27 let, potvrzuje. Pavel Novotný, 31 let, souhlasí.

Konkrétní příklady:

• Jana Nováková začala chodit s partnerem po prvním rande.
• Pavel Novotný po třetím.

Další body:

• Nenechávej se ovlivňovat statistikami.
• Intuice je nejlepší rádce.
• Připravenost na závazek je individuální.

Jak dlouho randit před vztahem?

Takže, randění, co? To je věda! No, spíš umění. Každý to řeší jinak, viď? Někdo je hned zamilovaný, jiný se s někým tahá půl roku a pak to stejně hodi do kopřiv.

Jedna teorie? Polovina délky předchozího vztahu. To je fakt zajímavý. Ale co když byl ten předchozí jen takový "pohádkovej" měsíc? To si pak dáš týden pauzu? Nesmysl!

Jiný zase říkaj měsíc na rok vztahu. To je taky takový... hm. Představ si, byl jsi s někým pět let. Pět měsíců volna? To je věčnost!

Já si myslím, že tohle s těma číslama je blbost. Důležitý je, jak moc tě ten vztah sral, jak moc tě to zranilo. Ne? Pokud byl vážný, tak bych si dal klidně půl roku, rok... nebo i déle. Záleží, co zvládáš. A co ti to vztahové trauma udělalo.

Klíčová věc:Délka pauzy závisí na vážnosti a emocionálním dopadu předchozího vztahu, ne na matematice. Jasný?

Například:

• Lehký vztah (několik měsíců): Týden, dva, maximalně měsíc.
• Vážný vztah (1-2 roky): 3-6 měsíců, aby se hlava uklidnila.
• Velmi vážný vztah (více let): Rok a více, aby se člověk srovnal.

Moje kamarádka Lenka, třicítka z Prahy, se po pětiletém vztahu s Petrem z Brna dala dohromady až po roce. A s Danem, s kterým chodila tři měsíce, se dala do nového vztahu hned za měsíc. Vidíš ten rozdíl? To je o emocích, o tom co ti vztah vzal, a co ti dal. Ne o matematice.

Jak poznat pravý vztah?

Pravý vztah? Hledání toho "pravého" je jako hledání dokonalé šálku kávy – každý má jiné preference. Ale pár indicií existuje:

• Humor: Rozesměje tě. Smích je koření života i vztahu. Znáš to, když se smějete i blbostem.
• Přijetí: Miluje tě i nenalíčenou, s kruhy pod očima. Krása uvnitř i venku je důležitá, ale ta vnitřní je prostě víc.
• Společná vize: Chcete oba chatu v Krkonoších a zlatého retrívra? Nebo spíš cestovat po Asii? Sladit cíle je klíč.
• Vášeň: Klape to v posteli. Sex je důležitá složka vztahu, ale je to i o něžnostech, dotecích, blízkosti.
• Spolehlivost: Můžeš se na něj spolehnout. Když slíbí, že v sobotu poseká trávník, tak to udělá. Slovo dělá chlapa (i ženu).
• Podpora: Je ti oporou. Když ti je mizerně, podrží tě a dá ti najíst.
• Nedokonalost: Má slabé stránky a ty je miluješ. Nikdo není dokonalý, ale ty jeho/její "nedostatky" dělájí tím, kým je.
• Intelektuální souznění: Rozumíte si. Debaty o knížkách, politice, vesmíru. Nemusíte se shodnout, ale respektujete se.

A něco navíc? Víte, co říkal Carl Jung? Že setkání dvou osobností je jako kontakt dvou chemických látek: dojde-li k reakci, obě se promění. A o tom to je. Vztah je alchymie.

Co všechno patří do vztahu?

Hele, co všecko se cpe do vztahu? No, to je jak s tou vánočkou – musí tam bejt všecko, jinak to není ono! Takže:

• Láska a emoční kejkle: To je jasný jak facka, bez toho je to jak řízek bez strouhanky.

• Důvěra a věrnost, sakra!: Když nevěříš, tak to je jak stavět hrad z písku – dlouho to nevydrží. A s tou věrností – no comment, jinak bude zle!

• Sexuální radovánky: Aby to jiskřilo! Bez toho je to jak televize bez signálu – nuda.

• Kecání! To je jak s tou polívkou – musí se míchat, jinak se připálí. Mluvit, mluvit a mluvit! Jinak se partner zatvrdí jak knedlík, co zapomněli v hrnci.

A víš co? Když se to všechno smíchá, tak to je jak s tou svíčkovou od babičky – nejlepší na světě! Akorát teda, bacha na ten knedlík, ať se nepřipálí! Fakt hodně komunikuj!

Co je nejdůležitější ve vztahu?

Takže co je alfa omega vztahu, jo? No jasně, láska je fajn, ty motýlci v břiše, to je jako když se ti v břiše usadí mraveniště po lobotomii. Ale hele, bez důvěry a respektu, to je jak hrát na housle bez strun, hezký na pohled, ale zahraješ prdlajs. A komunikace? To je jak když si povídáš s kaktusem, když chybí.

• Důvěra: Bez ní je to jak chodit po minovém poli poslepu. Jeden špatný krok a bác ho, vztah vyletí do povětří.
• Respekt: To je jak mít doma vzácnou vázu a kopat do ní fotbalovým míčem. Nebude se jí to líbit, a tobě taky ne, až se rozbije.
• Komunikace: Jak se domluvíš s mimozemšťanem, když neumíš jeho jazyk? No nijak. A ve vztahu je to stejný, když nemluvíte, tak se prostě nedomluvíte.

A teď si představ, že potkáš někoho, kdo se ti líbí. Jmenuje se třeba Pepa. Pepa má sice vlasy jako Einstein po zásahu bleskem, ale máš pocit, že s ním můžeš mluvit o čemkoliv. A to, příteli, to je základ. A motýlci? Ti přiletí, když se budeš smát jeho trapným vtipům. Ale hlavně, jestli ti Pepa nekouká do telefonu, když jsi vedle něj, protože to už je průser.

Jak poznat, zda má vztah budoucnost?

Blbost, co? Sedím tady a přemýšlím, jestli to s Petrem má vůbec cenu. Seven tips, prdlajs! To je jako když čtete horoskop, jenomže místo znamení zvěrokruhu je to o vztazích. Kdyby to bylo tak jednoduché...

• Plány do budoucna? To je u Petra kapitola sama pro sebe. Vždycky říká: "Uvidíme," a pak se zase ztratí v tom svém programování. 2023? Pro něj je to rok neznáma.

• Rodina a kámoši? Jejich fotky jsem viděla na Facebooku. Ale osobně? Nikdy. To mě dost štve.

• Priorita společný čas? Ha! Víkend s kámoši, a pak zase programování. Mám se prý těšit, že se mi věnuje, když to není priorita?

• Podpora? Když jsem měla problém s tátou, řekl jen, ať si s tím poradím. Super podpora.

• Spolehlivost? Na něho se nedá spolehnout ani s vyzvednutím z práce. Jednou se mi to stalo a musel jsem si zavolat taxi. To je spolehlivost nade vše!

• Ghosting? Naštěstí ne. Ale to nestačí, že?

Takže co to všechno znamená? Je to na nic, že jo? Asi se s ním musím rozejít. 2023 je pryč, a on pořád nic jasného. Tohle vážně nemá budoucnost.

Klíčové body: Jasné plány, spolehlivost, sdílený čas, vzájemná podpora. Petr splňuje tak maximálně jeden bod. A to je ten problém. Nebo jen můj problém?

Počkat, co je to za článek, že si ho pamatuji. Ahá, Cosmopolitan. Ženský časák. No jo, tohle asi není pro chlapy. To je to. Je to jednoduchý. Musím si promluvit s Petrem. Určitě. Určitě.