Po které straně muže chodí žena?

Etiketa vedlejší: Postavení muže a ženy a jeho dynamika v pracovním pohovoru (a nejen tam)

Existuje subtilní, často nevyslovená etiketa, která se prolíná naším společenským životem – pravidla pro postavení lidí vedle sebe při chůzi. Zatímco internet je plný návodů na oblékání a gesta během pracovního pohovoru, aspekt, po které straně muž vede ženu (nebo naopak), je překvapivě opomíjen. A přesto, i tato zdánlivá maličkost může v některých situacích prozradit o našich prioritách a společenském vnímání více, než si myslíme.

Tradičně se v západní kultuře vnímá pravá strana jako “čestnější” pozice. Tato tradice vychází z historických důvodů, kdy muži nosili zbraně na levé straně, aby je mohli snadněji tasit pravou rukou. Chůzí po pravé straně dámy tak muž symbolicky zajišťoval její bezpečnost a prezentoval ji na “čestném místě”. Ačkoliv dnes se zbraně nenosí běžně, ozvěny této tradice stále rezonují.

Ale co v moderním kontextu, konkrétně v prostředí pracovního pohovoru?

Zde se situace stává komplikovanější. Zatímco vedení ženy po pravé straně může personalista vnímat jako projev respektu a galantnosti, je důležité brát v úvahu kontext a individualitu dané situace.

• Prioritou je praktičnost a komunikace: Během cesty z čekárny do zasedací místnosti (nebo jinam) by mělo být postavení primárně uzpůsobeno tak, aby byla zajištěna plynulá komunikace. Pokud je například hluk v místnosti vyšší, je praktičtější stát tak, aby si uchazeč a personalista dobře rozuměli.
• Pozor na genderové stereotypy: Nadměrné lpění na pravidle “žena vpravo” může působit zastarale a neprofesionálně. Důležitější než dodržování tradic je respekt k individualitě a osobním preferencím uchazeče.
• Výjimky potvrzují pravidlo: Jak bylo zmíněno v úvodu, existují situace, kdy je odchylka od tradičního postavení nejen přípustná, ale dokonce i žádoucí. Pokud personalista vnímá potenciální nebezpečí (např. nerovný terén, podezřelé osoby), je jeho povinností chránit uchazeče, a to bez ohledu na to, zda je muž nebo žena. V takovém případě se automaticky postaví na stranu, která chrání.

V závěru lze říci, že etiketa postavení při chůzi, i v kontextu pracovního pohovoru, by neměla být vnímána jako rigidní pravidlo, ale spíše jako jemný signál respektu a ohleduplnosti. Důležitější než slepé dodržování tradic je:

• Ohleduplnost k aktuální situaci a prostředí.
• Respekt k individualitě a preferencím druhé osoby.
• Prioritizace praktičnosti a plynulé komunikace.
• A v neposlední řadě – empatie a snaha zajistit bezpečnost a komfort druhého člověka.

Zapomeňte na striktní pravidla. Místo toho se zaměřte na vytváření pozitivní a respektující atmosféry, a to nejen během pracovního pohovoru, ale v každodenní interakci s lidmi. Ať už stojíte po pravé, nebo levé straně, upřímnost a ohleduplnost jsou vždy tou nejlepší vizitkou.