Jak zvládnout být matka samozivitelka?

Samoživitelka... Uff. Kdo by to byl řekl, že budu jednou psát o tomhle? Jako vážně, někdy si říkám, jak to sakra dělám? Je to dřina, to mi věřte. Někdy se cítím úplně vyřízená, na pokraji sil. A ten pocit viny, když nemám na děti tolik času, kolik bych chtěla… To je kapitola sama pro sebe. Ale víte co? Zvládám to! A vy taky zvládnete!

Nesmíte se stydět. To je první věc. Jasně, není to žádná výhra, být na všechno sama. Ale prohra? To rozhodně ne! Musíme si pomáhat. Já třeba hodně spoléhám na mámu, ta mi s hlídáním strašně pomáhá. Bez ní bych se asi zbláznila. Kamarádka mi zase poradila s tou novou sociální dávkou, o které jsem ani nevěděla. No a pak je tu Facebooková skupina… Ženy, co si prožívají to samé, sdílí tam tipy, rady, prostě všechno. Neocenitelná pomoc, fakt! Pamatuju si, jak jsem jednou v noci brečela, že už nevím, co dělat, a jedna holčina mi napsala, že to zná a poradila mi, kam se obrátit. Tolik mi to tenkrát pomohlo…

A plánování? To je moje mantra! Všechno si píšu, jinak bych se v tom ztratila. Nákupy, kroužky dětí, doktor, moje práce... Všechno. A problémy? Ty řeším hned. Vím, někdy je to těžké, ale věřte mi, čím dýl to odkládáte, tím horší to pak je. Vzpomínám si, jak se mi jednou rozbila pračka, a já to pořád odkládala... Pak jsem musela prát v ruce u kamarádky, hrozný! Takže hned!

A odpočinek? No, s tím je to horší. Občas si večer pustím film, když děti usnou. Ale pořádný relax? To je spíš sci-fi. Ale pracuju na tom. Protože si to zasloužím. A vy taky! Všechny to zvládneme! Nejsme v tom samy. A to je důležitý si uvědomit.