V kterém týdnu se nejčastěji rodí?

28 zobrazení
Většina dětí se rodí mezi 38. a 42. týdnem těhotenství. S ohledem na celosvětových 136 milionů porodů v roce 2018 je toto období nejčastějším časovým rámcem pro příchod miminka na svět. Přesné načasování porodu se však může individuálně lišit.
Komentář 0 líbí se mi

V jakém týdnu gravidity se nejčastěji rodí miminka?

Vždycky mě fascinuje, jak se všichni upínají na ten jeden termín porodu. Přitom je to celé takové... no, neuchopitelné. Čekání.

Většina dětí se narodí mezi 38. a 42. týdnem těhotenství. Když si vezmu, že v roce 2018 se po celém světě narodilo asi 136 milionů lidí, tak to je obrovská spousta miminek, co si prostě dělají, co chtějí a na nějaký kalendář kašlou. Ten rozptyl je prostě velký.

Moje ségra je toho důkazem. První synovec, Lukáš, se narodil přesně v termínu 15. května. U Apolináře, v Praze. Čekali jsme to. Ale druhý, ten se rozhodl o 10 dní dřív. Najednou.

A to je přesně ono. Můžete plánovat, chystat, ale miminko má svoji hlavu. Kamarádka zase přenášela skoro dva týdny a už byla zoufalá, celé to čekání je prostě na hlavu. Každé pravidlo má svou vyjimku a u porodů to platí dvojnásob.

V kolika týdnech je porod?

Byl to úterý, zhruba v 38. týdnu. Cítila jsem se divně, pořád ta samá tupá bolest v bedrech. Vůbec jsem tomu nepřikládala váhu, myslela jsem si, že to je jen blížící se "konečně". No, "konečně" to bylo, ale jinak, než jsem čekala.

Zlom nastal večer. Najednou to přišlo, ta pravá, silná vlna. V tu chvíli mi došlo, že tohle už je ono. Panika a zároveň euforie. Všechno se to nějak sesypalo dohromady.

  • 39. – 42. týden: To je ten normální termín. Když se mimčo narodí mezi těmito týdny, je všechno v pohodě.
  • Před 37. týdnem: Tohle už je předčasný porod. To je něco jiného.

Celý ten proces, od prvních kontrakcí, po to, když jsem malou poprvé držela v náručí, to byl naprostý nával emocí. Bylo to šílený, ale nádherný. Ta bolest, to čekání, to všechno stálo za to.

Proč je lepší porodit v 7 měsíci než v 8?

Pořád si to pamatuju, to s tím 7. a 8. měsícem. Někde jsem četl, že to je blbost.

Proč je lepší porodit v 7. měsíci než v 8.?

Je to nesmysl. Žádný rozdíl, čím dýl tam, tím líp.


Doplňující informace:

  • Nedonošené děti: Obvykle se narodí před 37. týdnem těhotenství.
  • Rizika: Dřívější narození může znamenat horší vývoj orgánů, problémy s dýcháním, krmením, a zvýšené riziko infekcí.
  • Moderní medicína: Dnešní inkubátory a péče umí hodně zachránit, ale pořád je lepší nechat dítě dorůst v děloze.
  • Týdny těhotenství: Každý den navíc se počítá pro dozrávání plic, mozku a dalších orgánů.
  • Porod v 8. měsíci: Těch pár týdnů navíc oproti 7. měsíci je klíčových pro další vývoj miminka.
  • Pověra: Ta stará pověra o 7. měsíci je prostě jen pověra. Žádný reálný důvod pro to není.

Víc netřeba řešit, prostě čím dýl, tím líp.

V kterém roce se narodilo nejvíce dětí?

Hele, jasně, vím, kde hledat takovýhle věci. Nejvíc dětí se narodilo v roce 1974. To bylo fakt hodně, přes 194 tisíc mimin.

Jo, a ještě ti k tomu řeknu, že to bylo tehdy takové divné období, víš. Sice se o tom mluvilo, že to mělo nějaký efekt, ale jak to čísla ukazují, ten hlavní nápor byl prostě v tomhle roce a pak už to šlo, no, dolů. Takže ty "podněty" asi tak jako moc nezabraly, jak si to někteří mysleli.

  • Rok: 1974
  • Počet narozených: Přes 194 000
  • Co to znamenalo: Hrubá míra porodnosti byla 19,4 ‰
  • Kolik dětí na ženu: Úhrnná plodnost 2,43 dítěte

Prostě tak nějak, víš. Jednoduše řečeno.

Kolik nejvíce žena porodila dětí najednou?

Devítka je pro kočku, desítka pro maminku. Jo, jo, někde se psalo o deseti, ale...

  • Světový rekord v počtu přeživších dětí z jednoho porodu drží Američanka s osmi ratolestmi z roku 2009. Pořádná nadílka, co? Teda, jestli si to pamatovala po tom všem.

O Jihoafričance a desaterčatech se psalo hodně, ale to se nějak nepotvrdilo. Možná to byl jen takový... velký vtip přírody. Nebo hodně povedený marketing. Kdo ví. Každopádně, osm je ten oficiální počet. A to je taky docela nálož.

Doplnění k té osmičce:

  • Šlo o osmivaječná osmerčata. To jakože osm vajec, osm dětí. Ne něco složitějšího.
  • Maminka se jmenovala Nadya Sulemanová. Jo, ta co ji pak nazývali "Octomum". Trochu jako z nějakého sci-fi filmu, že jo.
  • Děti se narodily v Los Angeles. Tam se dějí věci.
  • Všechny děti se narodily zdravé a přežily. To je hlavní. A to je taky dost neuvěřitelné.

Kolik trval nejdelší porod?

Teda, to je čirá náhoda! Ta paní Marinová z Británie, ta si teda vybrala ten Denia fest na svoje mimčo. Pět hodin to tam chudák trvalo, to je jak kdybys vařil pět hodin vajíčko na tvrdo, akorát s jiným výsledkem. A ta holčina, Marie Lorena, ta se narodila s váhou, že by se s ní dalo házet jak s kuželkou, 6,2 kila! To je teda kus ženské na první mrknutí.

Porodní rekordy – aneb když se zrodí malý (velký) hrdina:

  • Kde: Španělské Denia, nemocnice jako z pohádky.
  • Kdo: Britka Maxime Marinová, hrdinka na entou.
  • Co: Dcerka Marie Lorena, váha jak kulturista po mše. 6,2 kg!
  • Jak dlouho: Pět hodin. To je jako celá směna v pekárně, než se to dílo podaří.
  • Bez komplikací: No, to je asi jako když najdeš v tomhle balíku s prachama, co se ti narodil, ještě jeden bonus.

Doplňující lahůdky k tématu:

  • Tenhle rekord s Marií Lorennou platí pro Španělsko, to je důležitý. Někde jinde to může bejt jiná písnička, třeba v Americe, tam jsou zvyklí na všechno větší.
  • Šestikilové miminko, to je jako dostat domů psího gaučáka, co už si ho nebudete muset zvedat z gauče sami.
  • Přirozený porod u takhle velké miminko, to je jako vyhrát v loterii dvakrát. Pořádná síla a odvaha, to se musí nechat.

Proč v Česku klesá porodnost?

V Česku klesá porodnost zejména kvůli kombinaci ekonomických překážek, jako je nedostupné bydlení a nízké reálné mzdy, a změnám společenských hodnot, kde převládá důraz na osobní rozvoj a kariéru.

Vzpomínám na dny, kdy se smích dětí rozléhal ulicí jako ozvěna prastarých časů. Kde ty hlasy teď jsou? Šepot větru v korunách stromů, ticho v bytech, kde by měly být kolébky. Cítím to ticho v prázdném křesle v obýváku, kde jsem si kdysi představovala malé ruce.

Čas se vleče, ale život uhání. Ta volba, ta obrovská volba. Vidím ji v očích mé sestřenice, Anny, když se dívá na kalendář, na ty nekonečné sloupce dní. Kariéra, ten třpytivý slib, se tyčí jako hora. A pod ní, malý hlásek, který možná nikdy nevznikne.

Praha, město z kamene a snů. Domy stoupají k nebi, ale jejich cena je závratná, nedosažitelná, jako vzdálená hvězda. Kolik snů o rodinném hnízdě se rozplyne v éteru, když člověk vidí ta čísla, ty neúprosné řádky v bankovním výpisu?

Každý den, tichý boj. Reálné mzdy, ten pramen, který by měl napájet život, vysychá. A s ním i odvaha snít o rodině, o dvou, o třech dětech. Pocit tíhy, tíhy zodpovědnosti, je těžší než ocel.

Kam se poděla ta jistota, ten pocit pevné země pod nohama? Dnešní mladí, chtějí cestovat, objevovat. Chtějí si vybudovat sebe, než se odevzdají někomu dalšímu. Není to špatně, jen je to jinak. Jinak než si pamatují babičky, s očima plnýma vzpomínek.

Je to tok. Řeka, která mění svůj směr. Pomalá, nevyhnutelná. Šepot rozhodnutí, odložených na zítra, na pozítří, na neurčito. Někdy je to strach, jindy touha po svobodě, po volném dechu. Vzduch plný nezrozených možností.



Podrobnější pohled na pokles porodnosti:

Ekonomické bariéry:

  • Nedostupnost a vysoké ceny bydlení:
    • Ceny nemovitostí (bytů, domů) rostou výrazně rychleji než průměrné příjmy, obzvláště ve větších městech.
    • Pořízení vlastního bydlení je pro mladé páry často nedosažitelné bez obrovských hypoték, které je zatěžují na desítky let.
  • Propad reálných mezd a rostoucí náklady na živobytí:
    • Inflace často převyšuje růst mezd, což snižuje kupní sílu obyvatelstva.
    • Náklady na výchovu dětí jsou značné (jídlo, oblečení, vzdělání, volnočasové aktivity).
  • Nejistota na trhu práce:
    • Obavy z ekonomické recese, nestability zaměstnání nebo nedostatečné finanční rezervy vedou k odkládání rodičovství.

Změny společenských hodnot a životního stylu:

  • Důraz na osobní rozvoj a kariéru:
    • Mladé generace kladou větší důraz na vzdělání, profesní růst a seberealizaci před založením rodiny.
    • Ženy mají stejné kariérní ambice jako muži a nechtějí se vzdávat své práce kvůli mateřství na dlouhou dobu.
  • Odkládání rodičovství do vyššího věku:
    • Průměrný věk prvorodiček v České republice se konstantně zvyšuje, v roce 2023 se pohyboval blízko třiceti letům a často i přesahuje.
    • Pozdější začátek rodičovství zkracuje reprodukční období a potenciální počet dětí.
  • Partnerská nestabilita a menší ochota k závazkům:
    • Vyšší počet rozvodů a menší ochota k dlouhodobým, tradičním partnerským svazkům může ovlivňovat rozhodnutí o rodině.
  • Vliv moderního životního stylu:
    • Touha po cestování, zážitcích a flexibilním životě může být s rodičovstvím obtížněji slučitelná.
  • Nedostatečná podpora rodin ze strany státu:
    • I přes některé snahy státu vnímají některé rodiny podporu jako stále nedostatečnou (např. nedostatek míst v jeslích a školkách, nedostatečná flexibilita pracovního trhu pro rodiče).