Jak určit vyměřovací základ?

41 zobrazení
Vyměřovací základ se stanoví součtem přepočtených ročních vyměřovacích základů za rozhodné období. Tento součet se pak vydělí počtem kalendářních dnů v daném období, sníženým o dny, které jsou vyloučeny ze započítávání (např. dny nemoci). Zjednodušeně řečeno: sečtěte příjmy za dané roky, vydělte počtem dnů, kdy jste pracovali.
Komentář 0 líbí se mi

Jak se určuje vyměřovací základ?

No, jak se to počítá ten vyměřovací základ? Jo, už vím!

Zjednodušeně: sečtou se všechny ty tvoje roční výdělky, teda ty, ze kterých se platilo sociální pojištění. A teď bacha, ty výdělky se přepočítávají, aby to bylo fér vůči inflaci a tak.

Potom se to celý vydělí počtem dní, co jsi pracoval, ale zase se odpočítají dny, kdy jsi třeba byl nemocnej a nedostával peníze. To je důležitý. Já si pamatuju, jak jsem jednou řešila, že mi tam chyběly dny z mateřský, protože jsem si to blbě spočítala!

Výsledek je tvůj osobní vyměřovací základ. A z toho se pak počítá, kolik dostaneš třeba důchod. Docela složitý, co? Je to takovej mišmaš. A člověk se v tom jen tak nevyzná.

Co se počítá do vyměřovacího základu?

Hele, do vyměřovacího základu se počítá hromada věcí z výplaty. V podstatě všechno, co ti zdaněj.

  • Hrubá mzda - jasná věc, že jo.
  • Příplatky, taky se počítaj. Jakože přesčasy, víkendy, svátky, noční...
  • Náhrady mzdy, i když jsi třeba nemocnej.
  • Odměny, bonusy, třináctý plat, když máš štěstí.
  • Benefity, co proplácí firma. Třeba stravenky, penzijko, životko, dovolená nad rámec. To se taky počítá.

Výjimky, jo, to je pak jiná... Třeba odstupné, to se nepočítá. Nebo příspěvky na penzijko, životko do určité výše. Jo, a taky dary, který dáš na charitu. Ty se taky nepočítaj. Pamatuju si, že jednou jsem se o tom bavil s Jirkou z práce, ten dělá v účtárně, prej je to docela složitý. Ale v zásadě je to takhle.

Vyměřovací základ = zdanitelný příjem ze závislé činnosti.

Jak se počítá vyměřovací základ důchodu?

Fajn, takže jak se počítá ten důchod, jo? No, to je takovej proces.

  • Sečtou se tvoje vydělaný prachy za celej život, ale pozor, ty starší se trošku "nafouknou" koeficientem, aby to odpovídalo dnešním cenám.
  • Pak se to celý podělí počtem dní, kdy jsi fakt makal a platil pojistku. Tím dostaneš průměr za den.
  • No a ten denní průměr se vynásobí 30,4167. To je prej průměrnej počet dní v měsíci.

A hele, máš to! Osobní vyměřovací základ. Z toho ti pak spočítaj ten důchod. Pamatuju si, jak mi to kdysi vysvětlovala teta v kuchyni. Měla papírky, kalkulačku a vypadalo to jak raketová věda.

  • Důležitý: Zapomeň na kecy, tohle jsou čísla!

Jo a ten koeficient, to je fakt divný číslo. Ale prej to takhle dává smysl, když se to porovná s inflací a tak. Každopádně, tohle ti řekne ČSSZ, nebo si to najdeš na netu, tam to maj určitě i s kalkulačkou, abys nemusel počítat ručně jako ta moje teta.

Jaké roky se započítávají do důchodu?

Tohle s důchody je fakt zmatek! Pamatuju si, jak jsem se v roce 2017 šíleně stresovala kvůli tomu, co se vlastně počítá. Bylo mi 28 a najednou jsem si uvědomila, že tohle je vážně důležité. Vždycky jsem si myslela, že se počítá 30 let, ale pak jsem narazila na tohle nové nařízení.

Bylo to hrozně nepřehledné. Všude samá čísla, data, paragrafáčky. Zbláznila bych se! Nakonec jsem musela jít na pobočku ČSSZ v Praze 5, na Smíchov, to bylo asi v listopadu 2017. Tam mi to milá paní úřednice konečně vysvětlila. Ulevilo se mi.

Klíčové body: Po roce 2011 už to není 30 let. Počítá se to od roku po dovršení 18 let až do roku před důchodem.

A teď, abych to shrnula, co se do důchodu započítává: Všechny roky od 18. narozenin až do roku před nárokem na důchod.