Kdy udělat dítěti pokojíček?

5 zobrazení

Kolem druhého roku života dítě začíná vnímat vlastní prostor a může si tak užít svůj první pokojíček. Zda v něm bude ihned i spát, nebo ho zpočátku využije jen pro hraní přes den, záleží na individuálních potřebách a domluvě v rodině.

Návrh 0 líbí se

Kdy udělat dítěti pokojíček? Hledání ideálního času pro vlastní prostor

Příchod miminka do rodiny je spojený s mnoha změnami, a jednou z nich je i uspořádání bydlení. Dříve či později se rodiče zamyslí nad otázkou, kdy je ten správný čas na to, aby dítě dostalo vlastní pokojíček. Odpověď ale není univerzální a závisí na mnoha faktorech.

Obecně se uvádí, že kolem druhého roku života dítě začíná více vnímat sebe sama a svůj osobní prostor. Právě tehdy se může začít projevovat zájem o vlastní “území,” kde si bude hrát, odpočívat a postupně se učit samostatnosti. Tato doba je proto často považována za ideální pro zřízení prvního dětského pokoje.

Proč je kolem druhého roku dobrý nápad začít uvažovat o pokojíčku?

  • Rozvoj samostatnosti: Vlastní pokojíček je prostor, kde se dítě může učit hrát si samo, uklízet si hračky a rozvíjet tak svou samostatnost.
  • Pocit bezpečí a soukromí: I malé děti potřebují mít místo, kde se cítí v bezpečí a kde si mohou “odpočinout” od okolního světa.
  • Kreativita a fantazie: Dobře zařízený dětský pokoj podporuje dětskou fantazii a kreativitu. Může se stát jevištěm pro hry, laboratoří pro experimenty nebo útulným hnízdečkem pro čtení pohádek.

Není to jen o věku, ale o připravenosti:

Důležité je si uvědomit, že věk je pouze orientační. Ne každé dítě ve dvou letech je připraveno na vlastní pokoj. Důležitější je sledovat signály, které vám dává vaše dítě:

  • Projevuje zájem o hračky a aktivity: Pokud se dítě rádo hraje, staví kostky a projevuje zájem o různé aktivity, je to dobrý znak, že si v pokoji najde využití.
  • Hledá útočiště: Pokud dítě občas potřebuje odejít do klidnějšího koutku, aby si odpočinulo od hluku a aktivity, může být vlastní pokoj řešením.
  • Zkouší si hračky uklízet: I když s tím potřebuje pomoc, snaha o uklízení hraček naznačuje, že dítě začíná vnímat, co je “jeho” a stará se o to.

Spaní v pokojíčku není nutnost hned:

Zřízení pokojíčku neznamená, že dítě musí ihned spát samo. Zpočátku může sloužit jen pro hraní a postupné seznamování se s novým prostorem. Postupné osamostatňování je klíčové a je nutné respektovat tempo dítěte. Můžete začít s krátkými “návštěvami” v pokojíčku, postupně prodlužovat dobu hraní a nakonec i zkusit usínání s pohádkou.

Co je nejdůležitější?

Nejdůležitější je vnímat individuální potřeby vašeho dítěte a přizpůsobit se jim. Promluvte si s partnerem a společně se rozhodněte, co je pro vaši rodinu nejlepší. Vytvořte pokojíček, který bude pro vaše dítě bezpečným, inspirativním a útulným místem, kde se bude rádo rozvíjet a učit. A pamatujte, že to, zda bude dítě v pokojíčku spát ihned, nebo až později, je jen na vás a na domluvě v rodině. Nenuťte dítě do ničeho, na co se necítí. Důležité je, aby se v novém prostoru cítilo dobře a bezpečně.