Co vstupuje do vyměřovacího základu?

Vyměřovací základ pro pojistné: Jaké příjmy ho tvoří a co už ne?

Všichni zaměstnanci a zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni platit sociální a zdravotní pojištění. Základem pro výpočet těchto odvodů je tzv. vyměřovací základ. Co do něj ale spadá a co už ne? Zjednodušeně řečeno, vyměřovací základ u zaměstnance tvoří většina jeho příjmů ze zaměstnání. Pro lepší pochopení si ale pojďme rozebrat, co konkrétně to znamená.

Klíčové pravidlo: Příjem podléhající dani

Hlavním vodítkem je, že do vyměřovacího základu vstupují veškeré příjmy, které podléhají dani z příjmů fyzických osob a které zaměstnavatel zaměstnanci zúčtoval. To znamená, že musí jít o příjmy, které zaměstnanec reálně obdržel nebo s nimi mohl nakládat.

Co konkrétně se započítává:

• Mzda nebo plat: Základní hrubá mzda, včetně veškerých odměn, prémií a dalších složek mzdy.
• Naturální mzda: Pokud zaměstnanec obdrží mzdu v jiné formě než peněz (např. ubytování, strava), hodnota tohoto plnění se rovněž započítává.
• Dovolená: Náhrada mzdy za dobu dovolené.
• Nemocenská: I když nemocenskou vyplácí OSSZ, vstupuje do vyměřovacího základu až v okamžiku jejího zúčtování zaměstnavatelem.
• Náhrada mzdy za dobu překážek v práci: Například náhrada mzdy za dobu návštěvy lékaře nebo jiných důležitých osobních překážek.
• Odměny z dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti: I z těchto příjmů se odvádí pojistné, pokud dosáhnou určité hranice (viz dále).

Specifika a výjimky: Co do vyměřovacího základu nepatří?

Ačkoli platí, že většina příjmů vstupuje do vyměřovacího základu, existují výjimky a specifické situace:

• Příjmy osvobozené od daně: Zásadní výjimkou jsou příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Sem patří například cestovní náhrady (do výše stanovené zákonem), dary do určité hodnoty, a podobně.
• Odstupné: I když je odstupné spojeno s ukončením pracovního poměru, nepodléhá odvodu pojistného (s výjimkou specifických případů, které přesahují rámec tohoto článku).
• Příjmy z dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ): U DPP do určitého limitu (aktuálně 10.000 Kč měsíčně) se pojistné neodvádí. U DPČ se pojistné odvádí, pokud příjem přesáhne určitou hranici (aktuálně 4.000 Kč měsíčně).
• Příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění: Za určitých podmínek jsou tyto příspěvky osvobozeny od daně a tedy nevstupují do vyměřovacího základu.

Pozor na detaily a změny legislativy

Výpočet vyměřovacího základu je složitější, než se na první pohled zdá. Důležité je si uvědomit, že konkrétní pravidla a hranice se mohou měnit s aktuální legislativou. Proto je vždy dobré konzultovat problematiku s odborníkem, například s mzdovou účetní, nebo sledovat aktuální informace od státních institucí.

Znalost principů výpočtu vyměřovacího základu je důležitá jak pro zaměstnance, aby si mohli zkontrolovat správnost svých výplatních pásek, tak pro zaměstnavatele, aby správně odváděli pojistné a předešli případným sankcím.