Jak se rozděluje dědictví?

5 zobrazení

Dědictví se dělí dle zákonných dědických tříd s prioritou od nejbližších příbuzných. Nejprve dědí děti a manžel/ka, poté rodiče, sourozenci, prarodiče a nakonec praprarodiče. Bez dědiců připadne majetek státu. Pořadí dědických tříd je striktně dané zákonem.

Návrh 0 líbí se

Dědictví: Složitá cesta k rozdělení majetku

Smrt blízkého člověka je vždy bolestná událost. Kromě citové ztráty se však často objeví i další, mnohem prozaičtější, ale o to více náročnější úkol: vypořádání dědictví. Rozdělení pozůstalosti po zemřelém se může zdát jednoduché, ale realita je často složitá a plná právních specifik. Tento článek shrnuje základní principy dědění v České republice a upozorňuje na některá úskalí.

Základem dědického práva je zákonné dědění, které upřednostňuje nejbližší příbuzné zemřelého. Zákon rozděluje dědice do tzv. dědických tříd. Nejde přitom o libovolné rozdělení, ale o striktně dané pořadí s přísnou hierarchií. Pokud existují dědicové z jedné dědické třídy, dědicové z nižších tříd se dědictví neúčastní.

Dědické třídy v České republice:

  • První dědická třída: Tuto třídu tvoří nejbližší příbuzní – děti zemřelého a jeho manžel/ka. Manžel/ka dědí vždy spolu s dětmi, a to bez ohledu na to, zda jsou děti zemřelého z předchozího manželství. Pokud zemřelý neměl děti, dědí manžel/ka celý majetek. V případě, že existují děti, ale žádný manžel/ka, dědí výhradně děti.

  • Druhá dědická třída: Pokud neexistují dědicové z první dědické třídy, dědí rodiče zemřelého. Dávají-li se rodiče do sporu ohledně dědických věcí, soud určí spravedlivé rozdělení.

  • Třetí dědická třída: V případě absence dědiců z prvních dvou tříd, dědí sourozenci zemřelého a jejich potomci (synovci a neteře). Dědí se stejným dílem.

  • Čtvrtá dědická třída: Pokud neexistují dědicové z předchozích tříd, připadne dědictví prarodičům zemřelého. Rozdělení dědictví mezi prarodiče je pak dle zákona spravedlivě rozděleno.

  • Pátá dědická třída: V krajním případě, kdy neexistují dědicové z prvních čtyř tříd, dědí praprarodiče. I zde probíhá rozdělení dle zákonných pravidel.

Co se děje, pokud neexistují žádní dědicové?

V situaci, kdy není nalezen žádný dědic ani z páté dědické třídy, připadne celý majetek státu. Stát se stává dědicem ex lege (ze zákona).

Závěrem:

Rozdělení dědictví je komplexní proces s mnoha právními aspekty. Tento článek slouží pouze jako stručný přehled. V případě potřeby je nezbytné vyhledat pomoc odborníka, nejlépe notáře nebo advokáta specializujícího se na dědické právo. Ti vám pomohou s vypořádáním dědictví v souladu se zákonem a s ohledem na specifické okolnosti dané situace. Zanedbání právních formalit může vést k zbytečným sporům a komplikacím.