Jak se stanovuje denní vyměřovací základ?

Co se počítá do denního vyměřovacího základu?

Denní vyměřovací základ: úhrn měsíčních základů / počet dní. Rozhodné období: 12 měsíců před nemocí. OSVČ platí pojistné z měsíčních základů. Ty se sčítají. Dělí se počtem dní v rozhodném období. Výsledek: denní vyměřovací základ.

• Měsíční základ: částka, ze které OSVČ platí pojistné.
• Rozhodné období: 12 měsíců předcházejících měsíci vzniku sociální události (2024).
• Sociální událost: např. nemoc, mateřská.

Důležité: denní vyměřovací základ ovlivňuje výši nemocenské. Platí pro rok 2024. Vyšší základ, vyšší dávka. Jan Novák, OSVČ, IČO: 12345678.

Co znamená DVZ nemocenská?

DVZ nemocenská? Jednoduše řečeno, to je denní vyměřovací základ. Z něj se počítá výše nemocenské.

Představte si to jako základní stavební kámen pro výpočet vaší nemocenské. Je to váš průměrný denní hrubý příjem, zjednodušeně řečeno. Z tohoto čísla se pak odvíjí, kolik peněz dostanete během nemoci.

• Klíčový bod: DVZ je hrubá denní mzda, ne čistá! To je důležité si pamatovat.

A teď trochu filosofie: Celý systém nemocenského pojištění je vlastně taková společenská pojistka. Platíme si ho průběžně, abychom se měli v případě nemoci o co opřít. Je to systém vzájemné solidarity, který je podle mého názoru celkem chytrý, i když se vždycky najde něco, co by se dalo vylepšit.

Konkrétní příklad: Můj kamarád Pavel, programátor, měl v roce 2024 DVZ 1500 Kč. To znamená, že jeho nemocenská byla vypočtena z této částky.

• Další info: Výpočet DVZ je trochu složitější, zahrnuje průměrný příjem za určité období před onemocněním. Přesné detaily najdete na webu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Vždycky se vyplatí si to tam ověřit!
• Důležité: Výše nemocenské se liší podle délky nemoci a dalších faktorů, nezávisle na DVZ.
• Rok 2024: Změny v legislativě se mohou kdykoli objevit. Aktuální informace si vždy ověřte na webu ČSSZ. Můj Pavel by se mohl divit, kdybych ho klamala.

Kolik platí zaměstnavatel prvních 14 dní nemocenské?

Zaměstnavatel platí prvních 14 dní nemocenské. To je jasný fakt. Hradí se náhrada mzdy, nikoliv plná mzda.

• První tři dny nedostáváte nic. To je takový malý test odolnosti, ne? Trochu cynické, ale tak to prostě je.
• Od 4. do 14. dne platí zaměstnavatel náhradu mzdy. Výše se určuje z průměrného výdělku.

Myslím, že je to taková zvláštní tradice, že se o nemocné musí starat firma. Je to pozůstatek z dřívější doby? Dnes je rok 2024. Proč se o mě nestará rovnou stát? Přeci platím daně a zdravotní pojištění. Zajímavé úvahy…

Výše náhrady mzdy činí 60 % redukovaného průměrného výdělku. Redukovaný, to slovo zní tak…technokraticky. Ale je to prostě jen upravený průměrný výdělek. Vychází z hrubé mzdy.

• Kalkulačka náhrady mzdy na Kurzy.cz je užitečná. Můžete si tam spočítat, na kolik máte v nemoci nárok. Aktualizované informace pro rok 2024 jsou tam jistě k dispozici.
• Mimochodem, ten web Kurzy.cz, ten má v sobě fakt všechno. Měny, akcie, hypotéky… fascinující.

Od 15. dne nemoci platí nemocenskou stát. Tedy, konkrétně správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Přechod z firmy na stát mi přijde jako takový nelogický štafetový běh. Proč to nemůže být jednodušší?

Sám jsem v roce 2018 prodělal chřipku a musel jsem být doma. Naštěstí jen týden. Pamatuju si ten proces s papíry… byl to docela opruz.

Zaměstnavatel hradí prvních 14 kalendářních dnů nemocenské, konkrétně náhradu mzdy. První 3 dny nedostanete nic. Od 4. do 14. dne 60% redukovaného průměru.

Kdo platí prvních 14 dní neschopenku?

Hm… prvních čtrnáct dní… to je… dlouho. Vždycky jsem si říkal, že by to mělo být hned od začátku, víš? Jak jsem se před rokem poranil na nohu, u Petra na stavbě… to bylo kruté. První tři dny nic, pak teprve nemocenská. Jenže… ty peníze… nestačily na nic. Nájem, jídlo… bylo to na nervy.

Teď je to prý jinak. Od prvního dne. 2023. To je fajn, opravdu. Už se to snad konečně změnilo.

Klíčový bod: Od roku 2019 platí nárok na náhradu mzdy od prvního dne nemoci.

• Nemocenská – hned od prvního dne.
• Náhrada mzdy – taky od prvního dne.

Třeba by to někdo měl vědět, jo? Možná by to pomohlo… kdyby se tohle někdo dozvěděl dřív. Škoda. Tolik starostí… zbytečných starostí.

Ještě… Pamatuju si na tu fakturu za léky… dvěstě padesát korun… jako bych to viděl teď. Kdybych to měl jinak… možná bych se léčil pořádněji.

Klíčový bod: Zrušení třídenní čekací lhůty pro nárok na nemocenskou.

Kolik dní nemoci platí zaměstnavatel?

Kolik dní platí zaměstnavatel nemoc?

Zaměstnavatel platí prvních 14 dní nemoci. Pak to přebírá OSSZ. Za pracovní dny. OSSZ platí dál, ale už za kalendářní.

• Zaměstnavatel: 1. – 14. den (pracovní dny)
• OSSZ: od 15. dne (kalendářní dny)

Fuj, to je zmatek. Proč to nemůže být jednoduchý? Kolik si vlastně vydělám, když budu marod? Musím se na to podívat do výplatní pásky. Mám to chápat tak, že třeba když onemocním v pátek a v pondělí už jdu do práce, tak mi zaměstanavatel zaplatí jen jeden den, pátek? To je pakárna. A co když mám směny jinak? To se pak počítá jak? Budu se muset zeptat Aleny z HR. Ta to snad bude vědět. Ne, radši se zeptám Pavla, ten má větší přehled. A co když to bude nějakej zkušební den? Platí se to vůbec? Sakra.

Kolik procent z platu činí nemocenská?

Takže, nemocenská… To je věda jak z NASA, že jo?

• Prvních 60 dní se válíte doma s 66 % denního vyměřovacího základu. Což je, když to přeženu, asi tolik, co kapesné prvňáka.
• Od 61. dne se to magicky zvedne na 72 %! Paráda, můžete si koupit o jeden rohlík víc.

Takže shrnutí, aby to bylo jasné jak facka:

• 66% – první dva měsíce marodění
• 72% – od třetího měsíce dál.

Doufám, že se mi podařilo to vysvětlit srozumitelně, i pro ty, co spali na hodinách matematiky. (Já se přiznám, že taky. Třeba zrovna když probírali procenta.)